Andaluský pes

Skousnu takřka všechny exotické a žánrově vymřelé odrůdy kinematografie, ale s tímhle jděte vážně do háje. Surrealismus měl zůstat v malířství a maximálně v literatuře, kterou dneska beztak nikdo nečte, a ne se cpát do filmů, kde nemá kromě hromady otazníků absolutně co říci. Přišel jsem a viděl jsem film, který nejde pochopit..., takže jsem vlastně ani neprohrál. (21.03.2014)

Esence surrealismu. Formálně dokonalá - kupříkladu geniální střihový přechod ze záběru, kdy břitva přejíždí přes otevřené dívčí oko na záběr podlouhlého mraku zastiňující svítící měsíc (důkaz toho, že Luis Buñuel byl skvělý filmař již v době vzniku jeho debutu). Významově mnohovrstevná - v intencích zásad surrealistického manifestu potlačena entita racionality. Kompozice snímku funguje jako volný tok zcela iracionálních výjevů plných znepokojivých významů, jakýchsi náboženských vidění, bizarních halucinací, sexuálních a násilných mene tekel, předeher groteskní Apokalypsy. Mohou nám mravenci vylézající ze stigmatu v dlani říci cosi konkrétního? Mohou být symbolem zmaru, stejně jako symbolem protestu, umělecké a názorové svobody nesvázané ničím, tím méně konvencemi doby a umění... Celý snímek je záměrně poetizován, jde svého druhu o jakousi filmovou báseň, kde proud automatického textu nahrazuje proud automatických obrazů. Volné pásmo proudu nevědomí... Luis Buñuel spojil své tvůrčí síly s jiným velikánem surrealismu Salvadorem Dalím a vznikl film, který se zapsal do kolektivního podvědomí jako znepokojivý horečnatý výraz přeceňování osvícenské adorace racionality... (07.10.2007)

Hodně těžko popsatelné. Je to jeden z těch filmů, na které se díváte od začátku až do konce s otevřenou pusou. Skvělý hudební doprovod a jedinečné, nesmyslné a hnusné výjevy dávají tomuhle snímku velký šarm. Nevím, o čem to bylo, ale myslím, že to je právě to, oč filmařům šlo. Mravence v ruce i řezání oka si zapamatuju na hodně dlouho. Převelice zajímavé dílo, které není lehké zhodnotit jako film, a tak hodnotím Něco, a to Něco se mi moc líbilo. (20.06.2011)

Nielen obrazy Salvadora Dalího, ale aj film je dôkazom toho, že existujú ľudia, ktorý si nerobia starosti s racionalitou, svetovým poriadkom, chodom vecí tak, ako si to istá doba a jej elity predstavujú. V podstate sledujeme rôzne výjavy, v ktorých niekto súvislosť nájde, iný ju tam bude hľadať márne. Hlavným cieľom bolo nepochybne šokovať, hlavne čo sa týka scén s ľudským okom a rukou. V dnešnej dobe bežné scény museli v tej dobe zanechať v spoločnosti značnú odozvu a tak sa tvorcom určite podarilo to čo bolo ich hlavným zámerom. Hviezdička navyše za skvelú hudbu v podaní frankfurtského orchestru, takže nakoniec to má Andalúzsky pes za 5. Zaujímavý počin. (29.03.2018)

Při sledování tohoto surrealistického snu jsem si vzpomněl na Lynche. vidím, že jsem nebyl sám. Kařodpádně Andalúský pes je na svou dobu, a nejen ji, mimořádný počin. Umělci tenkrát chtěli dokázat, že film může být plnohodnotným uměleckým prostředkem, stejně jako malba, či literatura. Myslím, že se jim to celkem povedlo. (20.12.2006)