Pok-sun nesmí přežít

Excelentní příklad snímku, který je těžce nedoceněn a podhodnocen. Přitom je to prakticky dokonalá kombinace "komiksových" fikčních vesmírů jako je Johna Wick nebo Kingsman a velmi dobře napsaného a zahraného vztahového dramatu, kde díky filmovému formátu není děj zbytečně rozmělněn a drama se nestihne překlopit v otravně natahované melodrama (jak se to stává u televizních k-dramat). Díky slušné délce ale film má dostatek prostoru nejen na několik opravdu parádních akčních sekvencí a budování svého přepáleného zabijáckého podsvětí, ale i na dostatečně hluboké rozvíjení hlavních postav a jejich motivací. Příběh sám není zrovna nejoriginálnější a s výjimkou závěru trpí trochu přehnanou doslovností, ale přístup k strastem rodičovství, problémům identity a přijetí sebe sama (nejsilněji v paralele matka-dcera) v kontextu krvavého, šíleného světa nájemných zabijáků je stále relativně svěží nápad, který je tady zpracován nejen opravdu stylově, ale i s funkčními emocemi. Vše funguje, jak má, i díky výborným hereckým výkonům (nejen hlavní postava či někteří další kolegové, ale i mladá herečka v roli dcery opravdu svým projevem zaujala) a překvapivě uvěřitelně napsaným dialogovým momentům, hlavně když se probírají některé realistické aspekty života. No a pak tu jsou ty "hlasité" momenty. Ze začátku hodně zábavné a s nadhledem, postupně přituhující. Co je ale hlavní, prakticky každá jedna taková scéna, ať už jde o čistou akci nebo o nějakou tu tišší misi, je udělaná extrémně stylově, s parádním využitím střihu, kamery, prostředí a choreografie. Tvůrci se ale nespokojili s tím, že by vše natočili sice stylově, ale podle jednoho mustru bez jakékoliv inovace (nepočítaje choreografii), ne-e. Skoro každá jedna scéna je tady natočená úplně jiným způsobem! Jako by se při tvorbě všichni domluvili, jak udělat jednotlivé souboje a bitky co nejnápaditěji a nejrůznoroději. Popravdě takový zápal pro různorodost a odlišnost ve spojení s obrovskou produkční kvalitou a stylem člověk nevidí skoro nikdy. Už jen kvůli tomu nelze v mých očích film pořádně nechválit. Na druhou stranu je pravda, že samotná choreografie sice má své momenty, ale je většinou spíše podřízena zmíněným kreativním kamerovým a střihovým hrátkám. Takže pro lidi, co ujíždějí na uvěřitelnosti hand-to-hand, myslím tenhle film úplně nebude. Kdo chce ale zábavnou, vizuálně výraznou, někdy až přepálenou, příběhově a emočně překvapivě silnou, výborně zahranou kreativní a efektní jízdu, zamiluje se. 9/10 (09.01.2024)

9/10 – Gil Bok-soon je jihokorejská kung-fu Baba Yaga, která když se zrovna nestará o svoji teenage dcerku, anebo nevede se šéfem úklidové čety se specializací na mrtvoly filozofické debaty o mateřství, nelítostně nakopává zadky lidem všeho druhu, a to tak, že ve stylu. A ještě jí za to platí! Od všech ostatních podobně laděných akčňáků, které se v poslední době vyrojily, se Pok-sun nesmí přežít liší především velmi slušným hereckým obsazením, kamerou, za kterou by se nemusela stydět ani tříáčková produkce, velice sofistikovanou choreografií jednotlivých střetů, nad čímž vážně smekám a v neposlední řadě i celou vedlejší linkou o Bok-soonině dceři (doufám, že se to takhle skloňuje) a její neškodnou queer zápletkou s jedním otrapou a nůžkami. – Snad kvůli tomu má tenhle film zatím tak nicotné hodnocení? Oproti ostatním filmům tohoto ražení je tu také navíc jedna menší superschopnost, takový pavoučí reflex pro ne moc vzdálenou krvavou budoucnost, kterým hlavní antihrdinka oplývá. Vnímám ho jako takovou třešničku na dortu, kterou si tvůrci moc pěkně vypiplali a možná i právě díky ní, si tenhle film nezaslouží jen zapadnout mezi podobnými. Zkrátka poskytuje širší rozměr než třeba 4. John Wick, přestože i to je po všech stránkách nařachaná záležitost. Verdikt: „Jižní Korea opět udeřila hřebíček na hlavičku!“ (07.04.2023)

„VRAŽDIT JE O DOST LEHČÍ, NEŽ VYCHOVÁVAT DÍTĚ. A TAKY TO SLUŠNĚ VYNÁŠÍ…“ Ze života nájemný vražedkyně, která má trable nejen v agentuře, ale i doma. Takže vlastně takovej zabijáckej rodinnej film. V akce si vzpomeneme na „Johna Wicka“, to ostatní zase připomíná „Všechno, všude, najednou“, navíc hlavní hrdinka má až takovou „Holmesovskou“ představivost. Vcelku to baví, jen nevím, jak mladší diváci stráví ty dramatický rodinný scény, páč jich je možná víc než těch akčních. Ale to kurva není můj problém… Prostě takovej zajímavej maglajz, ve kterým si spousta z vás najde, co chce. A některým se to možná bude líbit jako celek! /// ------POD ČAROU:-------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1.) Film byl promítán ve speciální sekci na 73. filmovém festivalu Berlinale. 2.) Thx za titule „Veronika Kursová“. ///                            PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ***  NAPĚTÍ  ** (01.04.2023)

Druha polovica filmu v linii matky a dcerenky a i "kolegov z fachu" je rozhodne zaujimavejsia vdaka zvlastne absurdnej atmosfere, ktoru sa podari vytvorit. Prva takmer polovica je len typicka korejska prepalena gangsterka, kde i zapasy na zivot a na smrt musia prebiehat podla "pravidiel". :D Naviac, sklamala ma choreografia bojov, ich spomalovanie a praca s kamerou. Kazdopadne reziser/scenarista Byeon je mlady, a tak zrejme este moze vyrast. Moze sadnut "korejofilom", ti sa len tak "zalizu". :) 58% Osobne mi sadol akurat pribeh a spominany zvlastny vztah s dcerou. (09.04.2023)

Ze světa Wicka se chystá Balerína. No, přijdou tvůrci poněkud s křížkem po funuse, protože lepší (ne)přiznaný hrdinkou tažený spin-off si "Wickverse" ani nemohl přát. Poněkud přepáleně střihlé v úvodu, ale nebyla by to Jižní Korea, aby to postupně nezačalo houstnout. A než se nadějete je z komedie nekompromisní osudové drama s pečlivě (vy)budovanými motivacemi; a díky tomu fungujícími emocemi. A byť akce je velice solidní a nápaditá i hravá (minimálně dvě pasáže jsou povinností pro fanoušky choreografie), tak to ve druhé polovině táhne právě dramatická složka. (02.04.2023)