Přes čáru

[KVIFF 2022] Já ten argentinský humor asi moc nechápu. Nebo asi tu otevřenost. Nic proti ní, ale tízovat si prdele žaludy je oukej a potom skutečná penetrace nebo felace je no go. To je asi stejně logické, jako směšné. Alespoň z mého kontextu. Nuda jak Brno. Formát na dvacetiminutový, jasný a úderný film se zde tahá do celovečeráku, který ke konci už spíš nasere a jen se modlíte za brzký konec. Když se vytvoří konflikt, který by šlo řešit, tak se to zamete a radši se budeme nudit dál. Za co, Argentinci, za co? (10.07.2022)

Strašná nuda o 10 dementech, kteří si spolu zajedou na prázdniny a chovají se jako totální kreténi. Postavy nemají žádný charakter kromě toho, že jsou neuvěřitelní kokoti. Většina postav je úplně zbytečná, a časem se přidáváji ještě další 3 idioti a jejich buchty, všichni ale bez nějakého důvodu a na děj nemají nejmenší vliv. Když ani 10 pér hojně rozzesetých během stopáže filmu nepomůže, aby to nebylo hrozné utrpení, tak už nevím co. (pro Azorose - jsem gay a silný introvert, představa takovéto akce je pro mě úplně nemyslitelná. Chování postav nedovedu uvěřit!) (03.07.2022)

Že Berger svoje filmy recykluje a přetáčí s drobnýma obměnama mi nevadí, naopak mi přijde zajímavý sledovat, jak se jeho styl vyvíjí a co se rozhodne v nových iteracích akcentovat. S Los agitadores, kde se okamžitě nabízí paralela s Taekwondem, se ale Berger oproti mladšímu snímku vydal poněkud nešťastným směrem ředění hlavního tématu. Na rozdíl od taky v kolektivu se odehrávajícího Taekwonda chybí Los agitadores fokus na pár konkrétních postav a dynamiku jejich vztahu. Sice tu je jakási ústřední dvojice / trojice, kolem které by se dalo to napětí budovat, ale spolu s nima tu je taky dalších snad 20 postav, kterým se bohužel věnuje příliš velký prostor, a celý film se tak tříští na spolu nefungující fragmenty. Do 100 minut je těžký krom studie homofobie a homoeroticismu v macho kolektivu nacpat ještě mužský pohrdání ženama, konsenst v sexu, drogy a konspirační teorie tak, aby to nebylo povrchní, a Bergerovi se to tu nepovedlo. Kvůli tomu střídání postav jak na orloji tu pak není možný rozehrát jeho klasickou hru s pohledy, náznaky, gesty a diváckým očekáváním, který na jeho filmech tak oceňuju. Jak se v Taekwondu atmosféra dala chvílema krájet, v Los agitadores jsou emoce na nule a film jenom nudně prošumí kolem. (31.10.2022)

Další nádherná Bergerova pocta mužské kráse propojená s ironickým pohledem na vyhřezlou maskulinitu a věčnou chlapskou infantilnost. Ale zcela nenápadně se - navzdory permanentnímu škádlení a drsnému erotickému žertováni mezi skupinou mladych kluků - začne drát na povrch téma homofobie, strachu a zraňování. (04.11.2022)

Když před lety Berger natočil Plan B, doufal jsem, že se časem posune jinam. Zřejmě to ale není jeho cílem, ač teda film El cazador byl jistou nadějí. Tento film je něco jako další díl Taekwondo, ovšem (jak to tak bývá) horší. Nudné, nezajímavé, všichni se tam chovají jako idioti. Rozhodně to není určené pro zakomplexované muže, jak zde píše Azurose. Ti by to fakt nepobrali. Je to spíše pro studenty psychologie, pro lidi, kteří chtějí objevovat charaktery, povahy a způsoby chování. Kdo to zná nebo ho to nezajímá, bude to pro něj ztráta času. (26.10.2022)