Cikáni jdou do nebe

Přenádherný film o cikánech. I když si odmyslíte všechnu romantičnost, i tak člověka musí napadat, jací by cikáni byli, kdybychom jim (my bílí) nezakázali v padesátých letech kočovat. A to dokonce přímo zákonem! Tihle sobodomyslní romantici, rváči a hrdobci nikdy nebudou schopni vstávat denně v šest do práce, včečer si pustit zprávy, aby se dověděli, co nového si myslí nějaký pitomec z jedné partaje o jiném pitomci z druhé partaje, hlídat si tajli a stressovat se nad prospěchem svých dětí. Jestli je k tomu nutíme, pak poroučíme větru dešti. A jestli jsou dnes shrbení, pokřivení a agresivní, můžeme za to my; můžeme si za to sami. Kdybychom je kdysi dávno nechali žít po svém, dodnes by táhli zemí od sklizně meruněk po sklizeň řepy, dnes už asi v karavanech, a nenaráželi bychom s nimi víc, než že by nám občas cestou pomohli od nějaké slepice. Jenže bohužel, dohnat ani vrátit se to nedá. Dnes už nezbývá víc možností, než se dojímat nad romantickými muzikály. (19.10.2005)

Tento ruský film nemá jedinou chybu. Je to romance z doby, kdy ještě cigoši uměli zpívat, měli tradice, kradli maximálně koně a nevybydlovali Chánov. Pověst měli u počestných občanů na hovno stejně jako dnes. Kamera je skvělá, stavba jednoduchého děje je propracovaná, hudba vždy začne a skončí tam kde je třeba. Závěr není debilní jak tady kdosi poznamenal, závěr je cikánský, z našeho pohledu tedy debilní. Je asi reálný. Zobar miluje a je ponižován. Není na to zvyklý. Je ponižován svoji láskou tak, že to po cikánsku nezvládne a tu krásnou nafoukanou černou perlu probodne. Následně jej probodne její otec. Jak jinak! Tak to u téhle rasy chodí. Absence práva, absence zodpovědnoisti, absence přemýšlení, co bude PO. Nejlepší komentář zde poskytuje Sportovec. Jen se divím, že brežněvovské politbyro dalo zelenou. Tolikrát tam zní slovo Svoboda...nepatřičné v r. 1975! (27.11.2008)

Film Cikáni jdou do nebe je příběhem Zobara – největšího zloděje koní a jeho uhrančivé lásky Rady. Na první pohled film uchvátí svojí nádhernou barevností - záběry na krajinu, které ještě podtrhuje širokoúhlý formát, a chytlavými cikánskými melodiemi. Ale je to především film o svobodě a nespoutanosti, která je krásná, opojná i nebezpečná. Zobara sice nezastaví žádná kulka, ale právě touha po svobodě a nepoddajnosti se mu nakonec stane osudnou. Po shlédnutí snímku začnou vyvstávat také myšlenky o stereotypnosti v zobrazení života cikánů. I když zároveň chápu, že nemá jít o realistické zobrazování, ale spíše o lyriku a poetiku. (15.12.2015)

Silně romantizující záležitost, která nemá s tvrdým životem kočovných Romů na přelomu 19. a 20. století mnoho společného. Je to vlastně kostýmní film, který vedle milostné historky ve stylu Carmen staví na tradičním romském folklóru a myšlenkových stereotypech, které gádžové o Romech mají. Na druhé straně je to slušný film s kvalitní kamerou, střihem a atmosférou. Holky jsou hezké, z jednotlivých scén čiší vášeň a pěvecké i taneční výstupy nepostrádají přitažlivost. Celkový dojem: 60 %. Je to jeden z mála sovětských filmů té doby, který díky tématu nestárne a není na něm znát ten ideologický balast, kterým se sovětská tvorba dlouhodobě vyznačovala. (07.03.2009)

Kdyby to bylo alespoň takhle:-/ Distributor je idiot nebo Klára Samková. Film je situován do rómského prostředí!!! Co to proboha má být??? Ještěže se to nemusí přejmenovat na Romové jdou do nebe, nebo Občané neevropské rasy jdou do nebe nebo Indo rusové jdou do nebe. Vždycky to byli cikáni, cikáni to jsou a taky budou, tak jakýpak rómové, pche. To je rasismus, vymýšlet jim jména, na která nejsou zvyklí!!! (22.11.2006)