Obsahy(1)
Mohammad, chlapec asi desetiletý, tráví školní rok v teheránské internátní škole pro slepé. Na prázdniny se těší domů na venkov, kde ho čeká láska babičky a dvou sester. Ovdovělý otec si však mezitím zařizuje nový život a zvídavý, ale slepý syn mu plány na ženění s bohatší nevěstou jen komplikuje. Zatímco malý Mohammad, ochuzený o důležitý fyzický smysl, vnímá zbývajícími smysly všechno kolem sebe jako malý zázrak, jeho otec je vnitřně zaslepený svým jediným cílem. Aby se Mohammada zbavil, odveze ho jedné noci z domova tajně. Nechápe, že se zbavuje toho nejcennějšího, co má. A bude muset ujít ještě kus cesty po svém osudu, než svého syna opět najde. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (75)
Veľmi citlivá a vizuálne pôsobivá elégia. Aspekt niečoho božského je neustále v pozadí. Nádherná príroda a pekne vykreslené charaktery skvelo koexistujú a Majidi znova dokazuje že detský hrdina vo svete dospelých je jedným z najsilnejších rozprávačských prvkov. Filmy podobného rázu mám rád hlavne vďaka faktu, že sa dozviem znova niečo nové o inej kultúre. A kreatívne vsuvky ( je ich tam niekoľko - vtáčie hniezdo, ryba na suchu) sú dokonalou metaforou na život človeka. Pre mňa ešte lepšie ako Deti raja. ()
Majid Majidi rozumí dětské duši. Stejně jako u Božských dětí hraje dětské nitro hlavní roli a dokáže v příběhu rozvinout pasáže plné přirozeného citu. I přesto, že by se na první pohled mohla zdát, že slepý chlapec je velmi vděčné téma, tak Majidi dává hned v úvodu jasně najevo, kam přesně má namířeno. Scénář předepisuje mnohem víc než pouhé chlapcovo počínání se slepotou, takže není divu, že jeho celková skladba musí vyústit v nádherné finále. ()
85%. Dávám 4*, ale hodně jsem přemýšlel o 5*. Nakonec jsem se rozhodl dát 4* protože Children of Heaven byly přecejen o fous lepší. NIcméně znovu vidíme velmí silné drama s dětským představitelem, který je slepý. Film se odehrává v exotickém Iránu, ale i tak se to prostředí (příroda) velmi podobá našim horám a lesům. Herecké výkony jsou opět výborné, nejslepší jsou od dětských herců. Příběh samotný má velmi mnoho silných míst. Vztah slepého syna a otce, jejichž vztah je docela nestandartní, ale city se nedají lehce zpřetrhat. V závěru filmu mi běhal mráz po zádech. A že je to vykonstruovaný slaďák jak někteří píšou, tak tomu se musím smát, když vzpomenu na sladkobolné sračky z Hollywoodu (naposled Benjamin Button třeba). ()
Majid Majidi mě opět přesvědčil. že umí. Silný a velmi smutný příběh malého a slepého Mohammada je jeden z těch, kde si člověk opravdu silně uvědomí, jak nádherné je vidět "Barvy ráje". Víte co je horší? Mít v pořádku zrak a nevidět. Velkým plusem považuji i to, že hlavní roli hrál chlapec, který takto postižen skutečně je. I to dokáže dodat na působivosti, což si zřejmě Majidi při výběru herců do filmu dobře uvědomoval. To všechno je podtrženo opravdu nádherným soundtrackem. ()
Melancholický skvost - příběh slepého chlapce, kterého se chce vlastní otec zbavit, aby se mohl znovu oženit. Myslím, že asi nelze necítit smutek a zoufalství společně se stále znovu opouštěným chlapcem - vždyť každý z nás je dítětem, které touží, aby jej rodiče milovali a přijali i s jeho chybami a nedostatky. ()
Galerie (13)
Photo © KSM
![Barva ráje - Covery](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/167/631/167631734_h7jbem.jpg)
Zajímavosti (1)
- Režisér Majid Majidi si obvykle vyberá do svojich filmov nehercov, tentoraz si do role Mohammada vybral slepého chlapca, aby jeho vystúpenie bolo čo najautentickejšie. (Karush)
Reklama