V jiném těle

"Novou dokumentární sérií o trans lidech Česká televize pošlapala jejich důstojnost, upřela jim právo na vlastní hlas, vměstnala jejich příběhy do transfobních stereotypů a mírou bulvarizace překročila veškeré hranice vkusu." https://denikreferendum.cz/clanek/34534-v-jinem-tele-nevkus-a-bezohlednost-ceske-televize-vuci-trans-lidem (19.10.2022)

POSLEDNÍ SLOVO: 50%, 3/5 + relevantní insight do zkoumaný problematiky + není manipulativní + dobře vybraní respondenti - absolutně neadekvátní stopáž, mělo být 2x kratší - dramaturgie (např. v posledním díle bez kontextu se dovídáme o nádoru) - život po operaci bude zajímavější, tím ale dokument končí (13.10.2022)

V podstatě bych mohl opakovat, co už napsali Generi a argenson. První díly mi přišly jako dost úlet a říkal jsem si, že tohle může těm lidem spíš ubrat než pomoct. V dalších dílech aspoň divák dostane názor nejbližších, což je hrozně důležité především směrem právě k trans lidem, protože typické je právě to, že "já už nejsem x, ale y, tak to tak ber", což prostě nejde tak rychle, jak by si představovali. Je fajn točit dokumenty na toto téma, ale celkově se tento moc nepovedl. (11.10.2022)

Je fajn, že se série snaží dostat pod pokličku života těchto lidí a přiblížit jejich strasti a cesty za přeměnou většině, ale dle mého postrádá edukativní charakter a působí nekompletně, že si z toho tématem nepolíbený a předsudečný člověk nic nevezme. Je mi jasné, že jiní lidé, kteří by mohli lépe tyto lidi reprezentovat a mají vše za sebou, mají šťastná manželství a životy, že by do tohoto dokumentu nešli a raději si střežili svá soukromí, ale právě jejich absence je si myslím dost fatální, protože by mohli být osvěžením pro edukaci. Jenže ač někteří aktéři, kteří zde byli působili normálně, tak zbytek měl pro společnost trošku kontroverzní způsob života a myslím si, že to osvětě moc nepomáhá. Oceňuji snahu ale šlo to špatným směrem. (11.10.2022)

Předně bych chtěla dokumentu vytknout, že nehovoří o transsexualitě také z medicínského spektra, které je minimálně v ČR stále podstatnou součástí této tématiky. Je to z toho důvodu, že transsexuálové (respektive organizace zastupující transsexuály) se veřejně vymezují proti medicínskému přístupu ačkoli právě diagnóza a hodnocení ji jako poruchy je jediným předpokladem pro plnou úhradu operace ze strany pojišťoven. Těmto skutečnostem se ovšem dokument vůbec nevěnuje ač pro pochopení celé problematiky jsou relativně důležité. Dále mi chybí i biologické vysvětlení, které by mohlo toto téma naopak znormalizovat. Každopádně, jedná se stále o lidské příběhy, které procházejí nelehkou změnou, které předně oni čelí. Mají za sebou nějakou minulost, kterou musejí přijmout ale zároveň i budoucnost, ke které se mohou upínat. Horší je přístup jejich okolí, které svůj úděl (v mnohých případech) považuje za složitější než úděl člověka procházejícího tranzicí (ač je to krátkozraké  a absurdní). Jednotlivé případy ale nejsou příliš dobře rozebrány a některé jsou naopak stále natolik citlivé, že neobsáhnou tématiku skutečně do hloubky. Je určitě důležité podobné téma otevírat ve veřejném prostoru, myslím si ale, že by si to zasloužilo důstojnější zpracování. (11.01.2023)