Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi

Rosencrantz a Guildenstern jsou zmatenými účastníky Tragédie o Hamletovi, nicméně jsou s ní kompatibilní asi jako B.Maher a R.Dawkins s křesťanskými veletrhy. Racionálním uvažováním se neustále snaží dopátrat podstaty své existence, ve světě kterému nerozumí. Přitom ani pořádně neví, který z nich je Rosencrantz, který Guildenstern a ke všemu si pamatují jen to co si o nich pamatujeme my diváci ( tedy jen to co se událo od začátku filmu). Kontrast mezi nimi a světem, ve kterém se ocitli, je dobře zobrazený hned v prvních minutách snímku, kdy si házejí mincí a navzdory pravděpodobnosti jim 157krát po sobě padne hlava. Průsečíkem jejich chápání a světa ve kterém uvízli jsou potulní kejlkíři (v čele s Dreyfussem), kteří jim ve svých vystoupeních odkrývají skutečné události jejíchž jsou a budou účastníky (tedy Shakespearův Hamlet) a zároveň i poměrně nepříjemný fakt, že vlastně nejsou pro toto dílo vůbec podstatní, nemohou ho změnit a nemohou cokoli udělat se svým osudem (který se nevyvíjí zrovna podle jejich představ). Tragikomická variace na tragédii, se spoustou úsměvných filozofických dialogů mezi dvěma hl. představiteli, kde je tím vtipnějším Gary Oldman coby opožděný Rosencrantzem (nebo Guildensternem?), který během filmu jen tak mimoděk skoro-objevuje některé základní fyzikální zákony. / "Life in a box is better than no life at all, I expect. You'd have a chance, at least. You could lie there thinking, "Well. At least I'm not dead." (08.10.2013)

Jak by to asi dopadlo, kdyby se dvě vedlejší postavy z Shakespearova Hamleta dočkaly vlastního filmově-divadelního zpracování? Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi je film, který mě okouzlil především proto, že se dá vnímat jako jakási esej o Shakespearově díle, zároveň jako jeho jemná parodie a navíc rozvíjí jednotlivé zápletky a dobarvuje charaktery přesně v tradici hravého dramatikova jazyka. Hlavně je to ale film, který vás takříkajíc intelektuálně obohatí, aniž byste měli pocit, že se jedná o elitářskou patlaninu, kterou pochopí pouze pár vyvolených - jak totiž velí britská tradice, i v tomto filmu je přítomný suchý humor a narážky pochopitelné jenom tehdy, pokud víte, o čem se hovoří. Takže se před zhlédnutím rozhodně vyplatí přečíst si "originálního" Hamleta, a to alespoň třikrát tam a zpátky. (03.08.2011)

Velmi vtipná, vydařená a milá přehlídka dvou oblíbenců a jejich herectví, z dob, kdy Gary Oldman vypadal ještě malinko jinak než v "Tinker, Tailor, Soldier, Spy", ale hrál neméně skvěle. Plné nápadů, kde se bez znalosti Hamleta neobejdete. Koukat na film sám, tak mám pak zlý pocit, že si z Hamleta nepamatuji nic a nechytám se. Takhle jsem dostával od uživatele BetuSKA cenné připomínky z původní hry a mohl jen chytře kývat a říkat:"Jojo, vím, pamatuji." Tak jako tak pěji chvály. (19.03.2012)

Hamleta jsem viděl i četl, ale aby si člověk tento film opravdu užil, musel by ho znát nazpamět. I tak mě toto dílko velmi okouzlilo, obzvlášť Oldman s Rothem konečně mají prostor pro své kvality, které žel bohu v Holywoodu můžou předvádět jen jako záporáci nebo vedlejší charaktery v "kultovních" snímcích (i když Oldman teď možná díky DK konečně prorazí..). Škoda, že to holt není více "userfriendly." Pro mě je to takto "jen" 80% (21.11.2008)

Inteligentní britská komedie, v hlavních rolích Oldman a Roth. Geniální pasáže, úžasný slovíčkaření, britská i archaická anglina a hlavně je to sranda. Na divadlo mě neužije, ale tohle jako film mě dostalo. Někdy si to musím pustit ještě jednou, protože ty slovní výměny jsou famózní a na mě jako na zastánce britský angliny fungujou jako balzám. Komedie se daj natočit bez prdů, hoven, fekálností, debilit, trapáren, parodií nebo vulgarit. Tohle je jedna z nich. Potlesk a klobouk dolů. (26.02.2010)