Kápo

Film Kápo je ukázkovým příkladem promrhaného potenciálu. Gillo Pontecorvo byl sám židovského původu, a ač byl též přinucen udělat ústupky ve vývoji příběhu, tak zcela zbytečně setrvává v patetických gestech, jež jsou pro charakter výpovědi spíše kontraproduktivní a nepřesvědčivá. A mlaskat obdivem nad filmem jen proto, že se to pro hrůzu koncentračních táborů očekává, nemíním. Ač jsou obrazy Aleksandara Sekuloviće, jemuž pomáhali Goffredo Bellisario a Marcello Gatti, esteticky lahodné. Přežít a prožívat peklo znamená vydolovat z hloubi duše to nejhorší, čeho je člověk schopen, což se sice deklaruje, ale nerealizuje. Zůstává romantizovaná naivita, gesta rozmáchlého patosu, často jdoucí proti přesvědčení jejich aktérů, a melodramatický škvár, jenž má vést k vykoupení. Gillo Pontecorvo sice káže tragédii, ale nedokáže ji přesvědčivě interpretovat. Hrdinkou tragédie pekla koncentračního tábora je Edith, neboli Nicole Niepas (křehká Susan Strasberg s hlasem Luiselly Visconti), naivnější židovské děvčátko, jejíž cesta do dospělosti vede přese popření své vlastní identity. Ale objeví se láska, nabízející vysvobození a vykoupení z vlastních hříchů. Na patos se přeci slavně umírá. Hlavní mužskou postavou je Saša (chrabrý Laurent Terzieff s hlasem Paola Ferrariho), sovětský válečný zajatec, který nemá předsudky vůči dívce, nahánějící přes svůj malý vzrůst obavy mezi vězeňkyněmi. Srdce si nedá poroučet. Z výraznějších rolí: sice idealistická, ale přesto přizpůsobivá a na konci také pitomá vězeňkyně Terese (Emmanuelle Riva s hlasem Liy Curci), první zachránkyně Edithiny naivnosti Sofia (Didi Perego), k Nicole v úloze kápa vlídný německý dozorce tábora Karl (Gianni Garko), nebo Nicolina zasvěcovatelka do funkce kápa (Annabella Besi). Film Kápo umírá na patos, a je jedno, zda to Pontecorvo myslel dobře a že obrazy jsou skvostné a hutné. Kápa lze obdivovat pro epizody, ale nikoliv pro celek nebo ty hluché výkřiky srdceryvnosti. (17.10.2021)

První italský film zabývající se deportací židů, koncentračními tábory a fenoménem Kápa - nadřazené funkce hlídače koncentračního tábora, požívajícího výhod a privilegií, vybíraného z řad internovaných židů, promyšlený způsob nacistů, jak rozbít židovské semknutí a solidaritu uvnitř táborů. Mladá židovka je společně s rodiči deportovaná ve věku, kdy jí a ostatním dětem společně se starci bezprostředně hrozí okamžitá likvidace. Shodou náhod, které ji prozatím zachraňují, se postupně mění v cynickou zrůdu s ambicí přežít za každou cenu a brzy se dostává do pozice Kápa ženského tábora. Po citovém vzplanutí k vězni si začíná uvědomovat svůj omyl a odcizení se ostatním. Nakonec obětuje pro spoluvězně svůj život, když se stane hlavním článkem v připravovaném útěku. Pontecorvova zkušenost s dokumentárním filmem se zde odráží v důrazu na autentičnost zobrazení deportace a utrpení v koncentračních táborech. Zasazení milostné zápletky do děje však podle očekávání spouští, jako u mnoha jiných filmů zabývající se otázkou holokaustu, diskuzi o přiměřenosti estetizace lidského-židovského utrpení a nacistických katů. (02.11.2005)

9/10 Alzir navnadil, takze jsem si Kapa nemohl nechat ujit a dobre jsem udelal. Hudba je nastesti jen na zacatku a masakroznim konci, takze Pontecorvo uroci sva dokumentaristicka maxima a na pribehu, co strci do kapsy lecjakeho Svindlera ukazuje pravou tvar cloveka. K dokonalosti chybi zasek tesne pred klimaxem, kdy se zacinaji postavy moc rozkecavat, aby ziskaly psychologickou hloubku a pridaly na gradaci - bohuzel to funguje presne obracene a ten masakr je moc klasicky a umelecky, kazdopadne celek stoji 100% za videni. (08.10.2009)

Moje první setkání s Gillem Pontecorvem a hned taková nakládačka. Bylo strhující vidět proměnu hodné studentky klavíru Edith v kápa pracovního tábora Nicole, která pro kus jídla a lepšího zacházení byla schopna udělat skoro cokoliv. Když už je slyšet dunění spojeneckých děl, plánuje si Nicole budoucnost s ruským zajatcem Sašou. Ovšem zjištění, že pro ni už žádná budoucnost není, to bylo mimořádně tvrdé. Celková atmosféra filmu je velmi skličující, asi proto, že je dost blízko realitě... (20.07.2014)

Síla, hrůza, děs! Zabij nebo budeš zabit! V živé paměti mám dodnes ještě některé opravdu silné scény jako deportace do tábora, smrt Editiných rodičů, Sašův trest u plotu s elektrikou nebo závěrečné affrancamento. Jeden z nej filmů v tomto žánru bez debat. Snad se časem rozepíši ještě víc, teď jsem bohužel trošku omezen časem:-( Podobné filmy: Útěk ze Sobiboru, Život je krásný, Schindlerův seznam a hromada dalších i třeba československých. (24.02.2009)