#RimavskaPomahaUkrajine

celý film free na tomto linku https://youtu.be/FrZIK2mkw2o?t=1 (26.05.2023)

Jsem ve výsledku hodně spokojený. Peter Pavlík a Katarína Smaczna se rozhodli odvyprávět příběh o lidské solidaritě v jednom slovenském městě. Velmi kvituji, že Pavlík a Smaczna nemají potřebu zbytečně tlačit na pilu a ždímat emoce, a přitom by mohli, ale tím by jejich dokument, něco důležitého ztratil. Tvůrci se nesnaží mluvit o válce. Snaží se mluvit o pomoci a solidaritě. O lidskosti, kterou bychom v sobě měly mít. A to se z mého pohledu povedlo. Po obsahové stránce je to mrtě silné, bohužel mi moc nesedla forma jakou je dokument z větší části odvyprávěn - má to samozřejmě svůj důvod, ale z mého pohledu to není tak divácky vděčné. Černobílý vizuál je přesný a parádně funguje. Úvod s fotky je velmi působivý, bohužel mě forma vyprávění přes fotky tolik nesedla. Osobně bych dával radši přednost klasickému vyprávění a popisovaní. O to více jsem si užíval reálné výpovědi lidí, kteří neváhali a hned začali pomáhat. Zaujala mě zvuková stránka, ze které místy dost mrazí, jen v posledních 5 minutách byla až moc hlučná a já se nedokázal soustředit na danou věc, co zrovna probíhala. #RimavskaPomahaUkrajine je povedený dokument, který je přenositelný do všech zemí, a taky na všechny války a tragédie, protože ukazuje, že vždy se najdou dobré duše, kteří chtějí pomáhat, ne kvůli cenám, ne kvůli uznání, ale protože ví, že je to správné. (14.02.2023)

Lokálny film z lokálnych zdrojov o lokálnej téme pre (prevažne) lokálne publikum. Ale pozor - prívlastok "lokálny" tu neznamená menejcenný, práve naopak, ide o vyslovene pozitívnu vlastnosť. Je to skvelý príklad toho, ako urobiť za minimálne peniaze pôsobivý výsledok. Púšťal by som to ako ukážkovú "case study" pre všetkých tvorcov rozličných dokumentov na objednávku a povinných jázd Dvojky RTVS. Obsahovo treba film oceniť za to, že si nezatvára oči ani pred negatívami a zlyhaniami, hoci sa v nich ani príliš silno nerýpe, čo je zas pochopiteľné vzhľadom k téme a osobnému zaangažovaniu spolurežisérky. Formálne je zas zaujímavé sledovať ako tvorcovia z nedostatkov resp. obmedzení robia prednosti (typické aj pre ďalšie Pavlíkove filmy, najmä OUCA je v tomto veľmi kreatívna a navyše aj divácky univerzálnejšia). Rozprávanie cez fotky nie je až tak ojedinelé, hoci tu tvorí 95 percent filmu, ale použitý materiál je dosť rozmanitý na to, aby to nenudilo. Mne osobne to nevadilo vôbec, väčšinu času som si to ani neuvedomoval... (15.02.2023)

Oproti ostatným dvom častiam "trilógie" najviac minoritný film, čo ale neznamená, že je zrejme aj najhodnotnejší. Stále sme v starej zlatej Rimavskej Sobote, ale kovidové obdobie strieda obdobie vojnové a tým pádom odchádza na druhú koľaj satira a centrom pozornosti sú skrátka veci popísané veľmi stručne v obsahu. Spomínam si na úvahu Pavla Branka o tom, prečo majú mať dokumentárne filmy striedmu stopáž, ktorú síce asi Peter Pavlík nečítal, ale inštinktívne chápe, prečo tomu tak je. Ako divák, ktorý dáva prednosť hranej tvorbe dávam za tri, fanúšikovia slovenskej dokumentárnej tvorby by mali zbystriť pozornosť. (26.02.2023)

Peter Pavlík možná ve svém OUCA - (NE)SKUTOčNí PRíBECH naznačil, že by se jeho Ľuboš mohl stát dezinformátorem v rámci další nemilé globální situace, aktuální Ruské invazi na Ukrajinu se ovšem nakonec věnuje ve zcela nové formě, v tomto případě se svou životní partnerkou Katarínou Smacznou. Konkrétně se jedná o zachycení fungování humanitární organizace #RimavskaPomahaUkrajine, kdy dochází k reakcím obyvatel a členů organizace na aktuální konflikt, nechybí emotivní zpovědi, pohled na tábor obdivovatelů sadistického šotka, především se ovšem jedná o dokument s adekvátní výpovědní hodnotou.  40-minutový dokument se skládá z ilustračních záběrů, které ukazují chaos na Ukrajině, ty doprovází zpovědi členů titulní organizace, kdy dochází k úvahám nad lidskostí, momentech, kdy by se měl člověk zamyslet nad sebou samým, nad nechutnostmi, které se z nějakého důvodu musí v 21. století nadále odehrávat. Rusofilům a vyznavačům psychopatického prcka zákaz vstupu a radši bez komentářů, s lidmi, kteří jsou schopní empatie, ovšem tento dokument jistě zvládne jistým způsobem pohnout.  V případě tohoto minimalistického dokumentu logicky převládá obsah nad formou, v rámci zadání jde ovšem o dokument sestříhaný zkušeným střihačem, který zvládá schopně dokument po dramaturgické stránce poskládat, v ideální moment přijít s komentáři internetových trollů, které automaticky svádí ke kroucení hlavou, nechybí ani zpověď muže, který zkázu na Ukrajině zažil z první řady. Bylo by pochopitelně hloupé uvažovat nad tím, že by v někom zvládl tento dokument probudit alespoň krapet lidské důstojnosti a především lidskosti, v zásadě je to ovšem snadné: Člověk jen nesmí být úplný píč.. Zábavná satira OUCA sice fungovala a druhé kolo s Ľubošem tentokrát místo COVIDU-19 spojené s dezinformacemi spojené s ruskou propagandou by možná realizaci sneslo, někdy je ovšem rozumné uznat, že na humory není čas. Výsledkem je emotivně působivý dokument, kdy Pavlík i Smaczna po 7829 od Wu-chanu opět zvládli aktuální globální situaci zužitkovat ve smysluplný a výpovědní dokument. Mezitím můžou jisté existence nadále krákorat nad tím, že se nás události na Ukrajině netykají, na to ovšem bude čas v moment, kdy psychopatický šotek doleští atomovky. A že snad politika k filmům nepatří? To je též krapet pokleslá reakce. Silných osm opičích mozků Sergeje Lavrova z deseti.... (13.02.2023)