Krtek a uhlí

• Vědec Stanisław Skoczeń v 60. letech 20. století při svém měření pomocí vysoce citlivého anemometru zjistil, že krtčí chodby jsou navrženy tak, že v nich stále proudí čerstvý vzduch. Ať je na povrchu bezvětří nebo vychřice, v krtčích tunelech stále proudí jemný vánek. Dále zjistil, že krtince nejsou pouze přebývající zemina při kopání tunelů, slouží totiž jako průduchy schopné zachytit i nejnepatrnější závan svěžího vzduchu a nasměrovat ho do chodeb. Když tak ostatní zviřátka rozeberou krtkovi jeho krtinec, ač je plný černého uhlí na zatopení, připraví tak krtka o cirkulaci vzduchu v části jeho chodeb. Krtek je sice svou stavbou hrudníku a plic a dvojnásobným počtem červených krvinek na omezené množství kyslíku připraven, musí ale krtinec stále obnovovat, aby měl alespoň ono nezbytné minimum kyslíku k přežití. (Maulincio)