Reklama

Reklama

Meč spravedlnosti

  • Velká Británie Day of Wrath (více)

Obsahy(1)

V temných časech španělské inkvizice, chamtivost, mučení a smrt zachvátila provinční městečko. Místní šerif Ruy de Mendoza (Christopher Lambert) bojuje se zákeřností, zradou a intrikami, aby odhalil tajné spiknutí. Bude si ovšem muset vybrat mezi povinností nebo ochranou své rodiny. (oficiální text distributora)

Recenze (29)

MirkaP odpad!

všechny recenze uživatele

Děs nudný běs. Bohužel jsem ho shlédla (tedy pokusila se shlédnout) hned po Černém Tulipánovi, což je prostě neukoukatelný rozdíl. ()

DJ Kritik 

všechny recenze uživatele

Výborný námet, prostredie i obsadenie by ušlo, ale to spracovanie je viac než televízne. Mohlo to by výborné je to však podpriemerné a nenadchne to priaznivcov historických filmov. ()

mirkath1 

všechny recenze uživatele

Neměla jsem ani ponětí, že i tohle má na svědomí inkvizice. Musel to být hrozný život.Přece pro všechny věřící je jen jeden Bůh-třebaže má jiné jména. Víra vůbec je špatná věc-plodí jen násilí a to má být ten milosrdný Bůh, ke kterému zvedají tváře a prosí o zázrak.?Nerozumím tomu a vlastně ani nechci. Zřejmě by se lidé v míru asi neskutečně nudili. Lambert zvládl roli opět na výbornou a jinak jsem ráda za málo známé tváře-nic mě při sledování nerušilo. Doporučuji-80% ()

LeChouan 

všechny recenze uživatele

Hlavní hrdina – ne hrdina, to ne – lépe – postava, mající na starost bezpečnost španělského města, pátrá, kdopak si to z něj tropí šprýmy: zohyzděné mrtvoly se objevují a opět mizí; patrně za tím vším bude nějaké to spiknutí. Jak jinak - postava vše rozřeší, a navíc si ještě jen tak mimochodem srovná své „milostné“ vztahy, vyjasní identitu … . Na straně jedné tedy běžný filmeček, který se dá sledovat „na jedno oko“, protože i když necháte otevřené obě oči, stejně si za chvíli z děje houbeles pamatujete. Snad jen to, že jde o film situovaný do Španělska 16. století, který se vedle dobrodružné a poměrně nepřehledné linky, věnuje událostem, spojeným se sjednocováním Španělského království po úspěšném zavržení reconquisty. Konkrétně sjednocování duchovnímu (odstranění náboženské diverzity), které pro židovské obyvatelstvo znamenalo požadavek konverze ke křesťanství nebo opuštění země. Ve filmu se objeví i španělská inkvizice, instituce do jejíž pravomoci spadali křesťané, a to včetně konvertitů (židovských, muslimských). Snímku je úplně jedno, že se časově situuje do přelomu 16. století, tedy do doby, kdy již měla španělská inkvizice své divoké začátky za sebou a její postupy nabyly standardu, který v rámci soudobé Evropy nebyl nijak výjimečně krutý, spíše naopak. A proč by mu to jedno být nemělo, je pohodlné držet se pop-kulturního pohledu na historii. Na straně druhé jde tedy o snímek, který je podobný snímkům „Storm a tajné psaní“, „Kenau: Bojovnice z Harlemu“, a svým způsobem i filmu „Jméno růže (postava Bernarda Gui), obdobně jako ony je poplatný tzv. „leyenda negra“, propagandistickému pohledu na katolické Španělsko, vytvořenému jeho nepřáteli - protestanty. V tomto konkrétním případě se démonizuje španělská inkvizice, jako symbol netolerance, fanatismu, krutosti a antisemitismu. A v tom je úspěšný, když tak čtu komentáře, srovnávající tehdejší Španělsko s nacistickým Německem nebo výkřiky typu, že je pro všechny jen jeden bůh, jen s jinými jmény (no možná ano, ale to je aplikace myšlení soudobého člověka, který nevěří absolutně v nic, na myšlení raně novověké společnosti). O španělské inkvizici existuje dokument ( BBC, 1994) „The Myth of the Spanish Inquisition“, který odhaluje nejhrubší propagandistické smyšlenky o katolickém Španělsku. ()

Scaevola 

všechny recenze uživatele

Předně podotknu, že jsem se bavil, leč výhrad je mnoho: Zdá se, že natočit historickou detektivku je celkem umění, protože jsem žádnou opravdu podařenou dosud neshlédnul. Ch. Lambert odvádí své, ale pohnutky jeho postavy mi unikaly. Obsazení bylo vůbec jakési podivné - padouši byli unylí, ženy málo pohledné a jediná zapomatovatelná byla fanatická manželka. Dále bych zmínil věrohodné, ale prázdné kulisy a komparz, který nevěděl, v čem hraje. Hudba byla padnoucí, avšak nevýrazná, a souboje, ač zřejmě realistické, vypadaly směšně. Scénář také pokulhával a pokaždé, když se dostal do slepé uličky, objevil se podivín ve škrabošce. ()

Reklama

Reklama