Režie:
Ki-duk KimScénář:
Ki-duk KimKamera:
Dong-hyeon BaekHrají:
Yeong-su Oh, Ki-duk Kim, Yeong-min Kim, Jae-kyeong Seo, Dae-han Ji, Jeong-yeong Kim, Park Ji-aObsahy(1)
Jaro. Uprostřed jezera v horách stojí malý buddhistický chrám. Starý mnich v něm vychovává malého chlapce jako svého nástupce.
Léto. Dospívající chlapec se zamiluje do dívky hledající v chrámu zdraví. Následuje ji do "skutečného" světa.
Podzim. Dospělý uprchlík hledá v chrámu útočiště před policií: zabil z lásky. Pod vedením svého mistra projde pokáním a pak se vydá do rukou spravedlnosti.
Zima. Muž se vrací, aby se znovu ujal svého poslání. Přijme pod střechu chrámu zoufalou mladou matku a po její smrti se začne starat o osiřelé dítě.
Jaro. Mnich vychovává svého nástupce
Lyrický snímek o plynutí ročních období a lidského života Jaro, léto, podzim, zima a jaro představuje v Kim Ki-dukově kontroverzní tvorbě fascinující obrat bez ztráty umělecké identity i nejosobnějších témat. Postavu mnicha v čase zralosti v něm ztvárnil sám třiačtyřicetiletý tvůrce. Snímek získal Cenu diváků na MFF v San Sebastiánu a svému autorovi vynesl Cenu C.I.C.A.E., Cenu Dona Quijota na MFF v Locarnu. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (471)
křehký, poetický, duchovní k ý č ... zřejmě jsem si při sledování nevybral svou sentimentální chvilku, prostě to vůbec nefugovalo. příběh se vleče a od začátku je nezdravě průhledný. takže výsledkem je vlastně něco jako Baraka, odyssea bohužel jen malého koutku Země, se špetkou děje. to je IMHO ale pro TOP 200 trochu málo. 60% ()
Film, v ktorom sa mi dostalo peknou poetickou formou mnohých ponaučení o veciach, ktoré rozhodne stoja za to pripomínať. Cyklus ročných období v symbolike ľudského života a duchovného vykúpenia hriechov minulosti... Obrazová a sluchová nádhera s hlbším významom, v niečom takomto je Ki-duk Kim naozaj majster. 85/100 ()
Leželo mi to doma dlouho a pořád jsem čekala na tu správnou náladu a potom mi najednou stačilo doporučení „Jen se díváš“. Doporučení nelhalo, dívala jsem se na obrazy a jejich symboliku na zvolna plynoucí čas, jeho pravidelný rytmus, naději, že po zimě přijde opět jaro a přinese nový začátek. Na zbytečnou krutost v nás a trest v podobě bolesti v nás.„poneseš si v srdci ten kámen celý život.“ Nádherný film, poetický a krutý zároveň. ()
Nový Kim Ki-Dukův film je až překvapivě málo podobný destruktivnimu Ostrovu. Má s ním společné jediné, prostředí. Opuštěný dům plující na vodě nám nábízí omezený mikrosvět, v němž nás nemůže nic rozptylovat. V tomto krásném a tichém světě se odehrává starý mytický příběh zasvěcení. Při jeho sledování budete mít pravděpodobně pocit, že jste jej už někde viděli. Asi od poloviny můžete předvídat, jak vše dopadne. Je to příběh mistra a žáka, zasvětitele a zasvěcovaného. Je to příběh viny a trestu. Je to příběh o věčném koloběhu žití. Pomalý, důkladný a pozitivní. Už dlouho pro mě sledování filmu nebylo tak příjemným zážitkem. ()
První film, který jsem od Kima viděl. Překvapil mě jak svou krásnou atmosférou, tak i svým filosofickým obsahem. Téměř každý se jistě po filmu zamyslí, jak to vlastně je s ním a jeho životem. Nečekejte však nějaký prudký dějový spád. Film se vyznačuje velmi klidným dějem a často se třeba i dlouhou dobu nemluví (což se zde také velmi hodí :)):) 9/10 ()
Galerie (15)
Photo © 2004 Bavaria Film International
Zajímavosti (11)
- Jedna část filmu byla vystřihnuta pro mezinárodní publikum kvůli týrání zvířat. (griph)
- Kim Ki-duk nemal k filmu napísaný plnohodnotný scenár, len približnú synopsu, ktorá sa zmestila na jediný papier. Scenár sa teda takpovediac "písal sám" počas natáčania. (HelenOfTroy)
- Jaro, léto, podzim, zima... a jaro vybočuje z režisérovy filmografie, protože se svojí poetičností odlišuje od ostatních drsných výpovědí o životě plném násilí a sexu. (imro)
Reklama