Milion mil daleko

A Milion Miles Away je poměrně klasický strukturovaný životopis, který ale pořád dokáže zaujmout. Alejandra Marquez Abella pro mne není zrovna známá režisérka, pravděpodobně ani pro vás, i tak teď přichází s jejím dosud největším snímkem, který však zas tak nic velkého není. Pojednává o mexickém klukovi, kterého fascinují hvězdy a chtěl by se stát kosmonautem. Za tímto snem si jde a přes mnoho překážek a dlouhé čekání se nakonec sen splní. Čekal jsem slušný životopis, a to jsem taky dostal. Film nenabízí nic nového, ale pořád zabaví. Drtivá většina životopisných filmů se drží fungující struktury, což je to, že ukáže začátek daného člověka, jeho talent, vytrvalost, pády a nakonec jeho zasloužené vítězství. Tato struktura je používána, jak říkám, u drtivé většiny životopisných filmů a já vlastně proti tomu nic nemám. Ale když už víte, Na jakých principech stojí, tak potom vás film moc nepřekvapí. Film se touto strukturou drží, ukazuje začátky, pády a také vítězství. Vše doprovázeno častými motivujícími a koučovskými dialogy, kterým se prostě u těchto snímků moc nevyhneme. Dialogy jsou často motivující a film obalují do jednoho poselství – vytrvalost je klíč k úspěchu. Když si za svým snem jdete, dokážete vše. To jsou tradiční slova, které ale k těmto filmům prostě patří. Film sice často nepřekvapí, ale i tak baví. Pořád to je koukatelný životopisný film, který tento žánr nijak neztrapňuje. Film je v určitých momentech i emotivní, sice ve mně film nevyvolal nějaké silné emoce, ale trošku přece jen. Po zhlédnutí filmu vnímám Josého Hernándeze, jako člověka, který svojí vytrvalostí a oddaností došel ke svému snu, člověka, který však byl dost sebestředný, respektive byl tolik soustředěn na cíl, že zapomněl na své okolí. Takže tak. Příběhově se nejedná o mistrovské dílo, v podstatě se drží zajeté struktury, kterou jen obměňuje v jiný příběh. Dialogy se lehce koupou v klišé motivačních řečích, což, jak už jsem řekl, k žánru patří. Film nabízí zábavné sledování strukturovitého příběhu, které funguje. Nenabízí všelijak propracované dialogy, ani originálně natočený příběh, jen obměňuje a ono to funguje. Z hlediska hereckých výkonů se tu budeme bavit asi jen o Peňovi. Na Michala Peňu jsme zvyklí z komedií, které mu sluší. Teď však tento klučina je 48letý pán, který si zkusil vážnější roli. Neříkám, že je to špatně, ale někdy prostě máte herce vsazeného do určitého žánru a přes všechnu jeho snahu se vám nikdy nebude plně líbit v jiném žánru. Michael Peňa je tomu příkladem. Peňa hraje poměrně dobře, ale jednoduše mu nemůžu přijmout tuto zodpovědnou hlavní roli. U něj jsem si zvykl na to, že hraje vedlejší role, kde se stará o dávku humoru, kdežto tady si zkusil vážnější roli a i když mu to jde, tak bych ho radši viděl v komedii nebo v komediálnější roli. Z technické stránky toho tady moc neřeknu. Už to nějaká doba je co jsem viděl tento film, proto si toho moc nepamatuji. Jinými slovy tu technická stránka nebyla tak silně zastoupena a tak moc výrazná, což se dá předpokládat u tohoto menšího filmu. Zpět k technické stránce. Zde můžeme vidět, že se tu nikdo nepokoušel o nic mimořádného, vytvořit technicky něco extra, jenom zachytit příběh a přidat emoce. Kamera mi nějak v hlavě neutkvila, to samé zvuk, střih, hudba a vlastně i výprava, která místy tolik nezavání tehdejší dobou, ale to je jen můj laický pocit. Jak říkám, tady se nikdo nesnažil udělat něco výstředního. Na druhou stranu tu žádná z těchto složek není špatná, jsou takové, aby se neřeklo a fungovalo to. Celkově je A Milion Miles Away poměrně zábavný životopisný snímek, který se nesnaží přicházet s něčím novým, ale funguje. Žádná ze složek filmu není nijak víc rozpracovaná, jen pracují tak, jak mají a nedá se na ně moc stěžovat. Film je jen jedna velká ustálená struktura životopisného filmů, která není nic extra, je jen obměna jiného životopisného snímku, která ale i v této době baví a funguje nadále. Známka: 6,5/10 (16.08.2024) (méně) (více)