La Dernière Reine de Tahiti

Tahiti nebylo vždy ostrovním rájem pro francouzské malíře a penzisty. Zdejší království nebylo svobodné dokonce už v první polovině 19. století, byť Britové oficiálně uznávali svrchovanost místní panovnické rodiny. Souostroví tehdy sice Londýn neprohlásil za svoji kolonii, nicméně obchodní zájmy koruny zastupoval britský guvernér, jehož moc dosáhla takové úrovně, že tahitská královna měla jím ustanovenou vychovatelku a oficiálním náboženstvím se stal anglikánský protestantismus. Právě mladá panovnice však přes veškerou guvernérovu péči a britskou výchovu prokázala rozhodnost a sebedůvěru, s níž byla ochotna bojovat za svobodu svou a svého národa i proti celé Britské říši. Jenže osud Tahiti už dávno nezáleží na vůli jeho panovnice, která se nakonec stala jen loutkou ve hře Angličanů a Francouzů. (chamonix)