Cirkus

Cirkus je velice zábavný. Ani po letech Chaplin nepřestává svými skvělými nápady překvapovat. U Cirkusu jsem opět žasl nad Chaplinovým nesmrtelným humorem, ale také nad geniální choregrafií, kerá umí překvapovat i po tolika letech. Navíc i zde Chaplin do filmu plného humoru přimíchal trochu ze smutné a bolestné reality života chudých lidí, takže se nejedná o žádnou prostoduchou grotesku, jaké se té době běžně produkovali, ale o zábavný film s lidským rozměrem. Ale myslím, že mezi vrcholná díla Chaplinovi tvorby Cirkus nepatří. Oproti nim je ořeci jen o něco jednoušší a nemá takový hluboký morální přesah. (22.11.2010)

Ano, je to zábavné, vtipné a docela dobře udělané. A pro mnohé zřejmě stále atraktivní. Myslím, že cílová skupina je ještě stále velká, nebo jich je víc. Jenou z nich by mohla být skupina "vnuků od 3 do 8 let", kteří dali filmu přednost před českým písařským seriálem s Horníčkem a Sovákem. Nicméně ani o něj nepřišli. Výkresy s bouvardovskou a petuchetovskou tématikou, které byly součásti dohody, dopadly v pastelu docela dobře. A také jejich reakce na tento film byly pro mě mnohem zábavnější než to, co se v něm odehrávalo. (05.01.2020)

Přepsáno v listopadu 2019. Cirkus je osvobozenou něhou vnitřního světa Charlieho Chaplina. Cirkusový klaun dokráčel při svém putování životem až na místo určení vlastní podstaty a oslavil tam triumf přirozenosti. Výraz klaunovy expresivnosti je s důkladnou péčí založen na dynamice pohybu, jeho koordinované souhře a artistické preciznosti. Ironické náhledy jsou vmíseny do bezprostřední blízkosti dění akce i reakce, choreografie chaosu masy si vychutnává každou ze svých malých nastražených pastí a koketně svádí k pokušení. V romantickém okouzlení si cirkusový klaun radostí povyskočí a smutně povzdychne, vždyť nejosvícenější formou lásky je sebeobětování. Film Cirkus je otevřeným nitrem Chaplina, byť inspirace k filmovému dění vychází z tvorby Maxe Lindera. Hlavním ohniskem zájmu cirkusového zápolení je Charlie v roli nuzotou postiženého smolaře. Je obratným mistrem úhybných manévrů před dotěrně nespravedlivou rukou zákona. Hnutí výrazu je snahou o dosažení osobní svobody a aury nezávislosti, romantické vzplanutí je povznášející okolností krásy poezie života, přestože je na zavěšeném provaze závažně zneuctěn agresivní opičí tlupou. Důležitou postavou je tu provozovatel cirkusu (Al Ernest Garcia), šetřivě vypočítavý a sadisticky zlostný mužík. Prosperita je hlavním cílem podniku, prostředky k němu mohou být v zájmu úspěchu i v přísně drakonické poloze. Hlavní ženskou postavou je útlá cirkusová krasojezdkyně (Merna Kennedy), hlady týraná nevlastní principálova dcera. Milostný žár je klaunovou motivací, křehká dívka potřebuje především pochopení a povzbuzení. Z dalších rolí: nová hvězda cirkusu a charismatický provazochodec Rex (Harry Crocker, též v roli jednoho z klaunů), statný hlavní rekvizitář cirkusu a spolehlivá hrubá síla principála cirkusového hemžení (Tiny Sandford), zkušený kapesní zloděj na pouťové slavnosti (Steve Murphy), Charliem znesvěcený kouzelník (George Davis), okolnostmi zmatená oběť kapsáře (Max Tyron), Charlieho pomocník s vystoupením na provaze (Jack Pierce), či posmutnělí cirkusoví klauni (Henry Bergman, Albert Austin, Heinie Conklin a Armand Triller). Film Cirkus je opulentním pobavením žádostivého cirkusového klauna, nadšená radost ze života v sobě obsahuje i melancholické slzy smutku, niternou bolest i očekávání, osobní zkušenosti, skálopevnou víru v moc lásky i pracně dobytý životní postoj. Pozoruhodné to filmové dílo cirkusového klauna! (04.02.2010)

Škoda, že tenhle Chaplinův film není moc známý, protože mě se od něj libíl skoro nejvíc. Tulák Charlie se motá okolo cirkusu, jehož sláva upadá a nikdo se jeho představením už nesměje. Charlie se náhodou dostane do cirku a jeho běžné nešikovné chování vyvolá bouřlivý smích diváků. Ředitel cirkusu ho angažuje jako klauna, ale když se Charlie snaží být vtipný, nikomu se to nelíbí. Nakonec je angažován jako pomocník, který je na jeviště vždy vmanipulován náhodou a svým přirozeným chováním je vtipný. Památná je zejména scéna, v níž Charlie zaskakuje za provazochodce. (19.12.2006)

Doslova smršť ztřeštěných akrobatických kousků tuláka Charlieho v nejlepší formě. Gag střídá gag v kadenci až přechází zrak a příjemné rozuzlení milostného trojúhelníku rovněž potěší.  Nenáročná fraška z cirkusového prostředí s jediným cílem, tedy pobavit svého diváka. Čím hlouběji se nořím do tulákovy duše, tím víc zjišťuju, jak výjimečný a skvělý to byl nejen komik, ale zejména člověk. Čtyři přemety na laně.. (08.07.2021)