Zlaté opojení

klasika, které hrozně moc škodí skutečnost, že se děj zhruba po 20 minutách přesune z atraktivního prostředí aljašské horské boudy, kde se tulák Chaplin a zlatokop Big Jim postarají o několik výborných scén, do města, kde pak v zoufalém tempu probíhá romance mezi Charliem a tanečnicí.. nedokažu si představit, že bych viděl původní verzi bez dodatečně přidaného Chaplinova komentáře a hudby.. za 3* (13.11.2013)

Věčný tulák Charlie Chaplin se opět chopil režisérských otěží a střihl si další tragikomickou postavu ve filmu plném úžasných gagů, hořkosti života a nádherné hudby, z níž mě nejvíce zaujal Flight of the Bumblebee, který v jistých dvou scénách dokonale vystihoval danou situaci:) "Světlo jejího půvabu odejde s ní. On bude znovu ponechaný své prázdnotě, ponuré a osamocené existenci..." (25.12.2013)

Chaplinův tulák je nezapomenutelná postavička. Kachní chůze, klobouk, hůlka, sáčko a téměř akrobatické kousky, na to se člověk může dívat pořád. Už jsem si myslela, že se mi Zlaté opojení bude líbit méně než Světla velkoměsta, ale ke konci mě to opět chytlo. Líbilo se mi to po celou dobu, ale konec hodnocení ještě vylepšuje. Chaplinovy filmy mají něco do sebe. Nejen, že obsahují vtipné gagy, ale taky přinášejí jakési poselství, nejsou bezduché... (15.06.2013)

Zde se možná odpoutám od snahy o objektivní hodnocení, protože když vidím vrcholné filmy s Chaplinem, hřeje mě to u srdce. Jeho herectví způsobuje, že se cítím příjemně kdykoliv si na film vzpomenu. Nejde jen o to, že jeho filmy jsou vtipné, ale oni jsou i milé a dojemné. A přesně takové je i Zlaté opojení. (03.11.2010)

Our Little Fellow tentokrát na Aljašce. Nyní za vydatného nového Chaplinova komentáře, jeho hudby a s příměsí původní režie a hereckého výkonu. Určitě nemám pocit, že by šlo o film mého života, je to příjemné, hravé, člověk má radost z kontextu slavných scén snědení boty a reprízy tanečku s houskami, ale to je asi tak všechno. Jen jsem cele dojmuta z toho plácání za to, jak Chaplin své filmy dokončil a dopiloval k dokonalosti, přesto pokud se o něco podobného pokusil kdokoli například v českém prostředí, byl označen za alibistu a neumětela, který to ve své době nezvládl. To jsou ty paradoxy. (17.05.2012)