Chaplin v kabaretu

Upraveno v říjnu 2019. Noc na představení je Chaplinovou vzpomínkou na své vlastní začátky, a vaudeville je pojítkem mezi groteskou a cirkusem. Otevřené hulvátství a spontánní bezprostřednost projevů jsou základními prvky ironického nadnesení. Klaunské zběsilosti vévodí Charlie s dvojrolí opilství a narušování pořádku Pest a Rowdy, ostatní jsou jeho exhibicionismu pouze dobrovolně přihlížejícím komparsem. Zaujme tancující hroší víla a zaříkávačka hadů (May White), rozzuřený dirigent varietního orchestru (John Rand), trpělivý uvaděč (Lawrence A. Bowes), členové orchestru a s nevděkem přijmutí zpěváci (James T. Kelley a Charles Inslee), iluzionista s ohněm (Paddy McGuire), či půvabná dáma v publiku (Edna Purviance). Noc na představení aneb Chaplin v kabaretu je vkusnou ukázkou výchozího uměleckého prostředí Charlieho Chaplina, rozjívená zuřivost cirkusového klauna má zde své trvalé opodstatnění. (04.11.2009)

vynikající kousek z Chaplinova období v Essanay ve kterém Charlie navštíví kabaret a samozřejmě ztropí poprask, kterému není rovno. DÁLE HRAJÍ: Charlotte Mineau (Lady in the Stalls) Dee Lampton (The Mischievous Fat Boy) Leo White (Man in Stalls and Conjuror) John Rand (Orchestra Conductor) James T. Kelley (Musician and Singer) Paddy McGuire (Musician) May White (Fat Lady in Foyer/ Snake Charmer} Bud Jamison (Edna's Husband /Singer) Phyllis Allen (Lady in Audience) Fred Goodwins (Gentleman in Audience) Charles Insley (Gentleman in Audience) Carrie Clark Ward (Woman in Audience) Lawrence A.Bowes (Ticket Taker/ Spectator in Balcony) Frank J.Coleman (Spectator) George Cleethorpe (Spectator) (29.08.2009)

Na takový kabaret bych šel a velmi rád. Chaplin zde hraje dvojroli a přesto je to jeden a týž člověk. Tuto grotesku mám opravdu rád. Nejlepší dvě scény: nuzák (Chaplin) polévá vodou nejdříve "umělce" a poté i diváky z vyšší společnosti + had v trumpetě. Kdo neviděl, neví o čem mluvím, proto by se měl podívat. (12.05.2008)

Chaplin v dvojúlohe diváka vaudevilleovej show (zahŕňajúcej tance, akrobaciu, komikov, hltača ohňa, hudobné čísla, spevy), odohrávajúcej sa v noblesnom divadle, plnom hostí z lepšej spoločnosti. Raz je drzo-všetečným opilcom, ktorému sa napriek konfliktu s trhačom lístkov podarí prepašovať sa dovnútra. Následne spôsobuje zmätky medzi snobsky upätými divákmi i účinkujúcimi. Nechýba šľahačková obhadzovačka v závere. Druhý Charlie, s mrožími fúzami, je na balkóne. Oblieva pivom pod ním sediacich divákov, nespokojnosť s dianím na javisku dáva obhadzovaním účinkujúcich umelcov rajčiakmi, tortami a nakoniec prúdom vody. Gagy rannej Chaplinovky, vtesnané do jednej návštevy divadla, v sebe komprimujú množstvo nápadov, odsýpajúcich jeden za druhým. Neskoršie grotesky obdobnej minutáže si často iba vyberali niektoré z tu predvedených kúskov, no ani zďaleka nie v takej kadencii a rytme. A čo sa týka kvality predvedených kúskov - vzhľadom na ich množstvo sa pohybujú v škále od zúfalo nudných po výnimočne srandovné. 70% (26.04.2007)

Charlie ako snob je vtipnejší ako tulák, čo dokázal aj vo filme The Cure. Neodorozumenia, posmešky a bitky vytvárajú tradične veľkú salvu smiechu. Jeho postava svojím potmehúdstvom a napínaním diváka, ktorý vie, čo ide spraviť, si kradne ako skoro vždy všetkú pozornsoť pre seba. Zamrzí časť s rozmaznaným deckom či hádzanie jedla, inak ide o veľmi slušne stupňovanú grotesku, čo sa týka diania v divadle. V časti divadla pre chudobných si nejde nevšimnúť belocha natretého na čierno, čím ukazuje vtedajšiu situáciu Afroameričanov vo filme. (29.05.2020)