The Tramp
Chaplin tulákom
Obsahy(1)
"Tulák" je považován za první Chaplinovo mistrovské dílo. Charlie bloudí sám po světě a cestou pomůže krásné dívce ze spárů zlodějské tlupy. Za to ho dívka vezme na farmu, kde bydlí se svým otcem. Charlie se do ní zamiluje a přemýšlí o tom, že si ji vezme a na farmě zůstane. Po čase vyjde najevo, že dívka už snoubence má. Charlie jí napíše vzkaz na rozloučenou a pokračuje ve svém smutném životě tuláka. (Cimr)
(více)Recenze (22)
A tak sa náš Tulák vybral znova na vandrovku....Chaplin síce nebol akčným komikom, ale v tomto filme dokázal rozdať aj zopár rán zloduchom navôkol. Veľmi dejotvorná groteska o tulákovi vsádza na situačný zlomyseľný humor hlavnej postavy, ktorý už vo mne však žiadne záchvaty smiechu nevyvoláva. To by sa dalo prisúdiť dobe vzniku, ak by tu nebol humor Bustera Keatona, ktorý je v mnohých ohľadoch lepší, ako ten súčasný mainstreamový. To v menšej miere platí však aj o tom Chaplinovom. V dlhometrážnych, sociálne ladených vydaniach ma zaujal viac. ()
Grotesky jsou v dnešní době už špatně pochopitelné. Zamrzí to proto, že ačkoliv stářím nemají ani sto let, jejich kouzlo se vytratí dřív než výtvorům starým půl století. Chaplin tulákem kombinuje humorné prvky se smutným koncem a právě proto je asi jedním z nejlepších Chaplinových filmů. Ale chtělo by to víc textu. ()
Charlie so svojím zdravením sa klobúkom, zastania s ženy v núdzi a výbornou improvizovanou sebaobranou si opäť získava diváka. Veľa vtipných situácií, naháňačiek a bitiek tu však nie je, chvíľu sa film hrá aj na niečo vážnejšie, ako na grotesku, no nemá k tomu vybudovaný dostatočný príbeh a postavy. ()
Počiatky formovania najznámejšej podoby Charlieho Chaplina - tuláka - sú práve v tomto filme. Prejavuje sa tak síce len mierne, ale predsa. Jednoduchý príbeh o krátkej kariére záhradníka a pomocníka v dome nemá dlhé trvanie. Na záver sledujeme typickú chôdzu tuláka Charlieho, opúšťajúceho svoje zamestnanie, idúceho prašnou cestou v ústrety ďalším dobrodružstvám. ()
Jedna z lepších Chaplinových grotesek roku 1915 potěší mimo jiné tím, že již obsahuje momenty, které lze označit za dramatické a emotivní. Je jich však zoufale málo a i v době před více než 90 lety je musela strčit do kapsy kdejaká průměrná divadelná hra. Oslovit bez zvuku jistě není sranda, ale příklad německého expresionismu, Griffitha, Eizensteina či pozdějšího Chaplina ukazuje, že to jde. Tady se však budoucí úspěch a kvalita IMHO teprve bolestivě rodily. Silné **. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (2)
- První Chaplinův film, který končí (jako řada pozdějších snímků) obrazem tuláka odcházejícího po silnici do neznáma. (everlong)
Reklama