Paměť stromů

Přežil desítky lidských životů a stal se památným stromem – živým organismem, který nás všechny přesahuje, dominantou krajiny a času. Postůjme pod ním s vážností a respektem, zamysleme se nad jeho existencí a hodnotami, které nám přináší. Je opravdu neuvěřitelné, jak famózní tento dokument ve skutečnosti je! Spojení historie a stromů, které jí pamatují a jsou stále mezi námi, je opravdu strhující. Luděk Munzar se zde vážně překonal a z jeho vřelého a láskyplného vztahu ke stromům by si měl vzít ponaučení každý z nás. Stromy nejsou jen ubohou zásobárnou dřeva, jsou to živé bytosti, které mohou růst až tisíce let a stále se těšit dobrému zdraví. Jsou to útočiště pro mnoho živočichů, převážně hmyz, ale jsou klíčové i pro ptactvo a mnoho druhů savců. Úvodní znělka je opravdu srdcervoucí (v tom dobrém slova smyslu) až tak moc, že i vy se budete chtít k nějakému opravdu starému stromu podívat a možná si i najdete vlastní strom, který Vás potěší jen pouhým pohledem na něj. Výjimečné dílo. 10/10 (03.04.2023)

Od rozhleden uplynuly 4 roky a Munzar-Ludvík se opet pustili do toulek po vlasti aby nam tentokrat predstavily jake skvostné stromy se nachazejí na nasem uzemí a pridali nepostradatelné príbehy a povestí o stromech které nam predstaví.A pan ludvík pridal další skvelou totulní písen "Být jako on,nemyslet na dejiny......" (20.02.2008)

Tak tímhle mě pan Munzar totálně dostal!! Nevím, kdo je autorem oněch textů, které pronášel, ale jeho přednes byl tak fenomenální a přesvědčivý, že Shakespearův Hamlet je oproti tomu pouťový žvanil. Měl jsem pocit, jako by vyprávěl o mých významných předcích a já pocítil neuvěřitelnou hrdost, že s takovými stromy mohu sdílet stejnou planetu. A měl-li nějaký z těch stromů pohnutý osud, měl jsem pocit, jako by mně umřel člen rodiny. Jasně, trochu přeháním, ale tohle se zkrátka povedlo. Oddechový pořad plný rozjímání. A divák zjistí, že všechna ta klišé typu "jak jsme malí proti dlouhověkosti stromů, které toho tolik pamatují" opravdu platí :-) Třešničkou na dortu je nádherná titulní píseň. (02.12.2012)

Na začátku nebylo slovo, ale strom. Sebejistě se rozkročil v prázdné krajině. Tak ho objevil člověk. Poseděl pod ním, sešel se pod ním s jiným člověkem, zmínil se o něm v kronice, podepsal pod ním smlouvu, počal nový život, ano, i umíral. A strom trval. Přežil desítky lidských životů a stal se památným stromem - živým organismem, který nás všechny přesahuje, dominantou krajiny a času. Postůjme pod ním s vážností a respektem, zamysleme se nad jeho existencí a hodnotami, které nám přináší. Nejprve jsem sledoval Zpět k pramenům, poté Stromy a na závěr mám Rozhledny. Postupuji tedy přesně obráceně, než v jakém pořadí byly tyto dokumenty točeny. Paměť stromů je opět zdařilým počinem, jehož největší sílou je vedle samotné přírody průvodní slovo a provádění Luďka Munzara za tónů chytlavé melodie Bedřicha Ludvíka. Za největší vadu na kráse považuji extrémně rušivé prostřihy na letící vrtulník. Člověk se vždy pomalu lekne a nadskočí v křesle. Nechápu tento tvůrčí záměr. Pointou mělo být, že se štáb přemísťuje na jiné místo, ale takto hrozným způsobem? V porovnání s Prameny je tento cyklus o vlásek slabší, ale stále na vynikající úrovni. A nezapomeňte. Stromy se na nás dívají. Tam v korunách se člověku dech zatají. Tam v korunách se člověk a strom potkají. Tam v korunách má člověk nebe na dosah Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach! (02.12.2019)

K tomuto cyklu mám zcela stejný komentář jako k ostatním, takže vlastně pouze kopíruju ze Zpět k pramenům: Dodatečně a s odstupem let odebírám hvězdičku za ten dementní a příšerně zpívaný hit, který cyklus provází. To je ostatně tragedie u všech páně Munzarových a spol. chvályhodných počinů tohoto typu. Munzar svým způsobem navazuje na Čáslavského, který ovšem díky své orientaci na pamětníky zákonitě nemohl zaujmout širší spektrum diváků. Na Munzara pak zase navazuje Cílek se svým novátorským pohledem na krajiny kulturní. Už si jenom dovolím malou poznámku k těm, kteří tento a ostatní tyhle pořady poslali do horoucích pekel: Každý, kdo nechápe význam vychovávání národa ke vztahu k přírodě a pamětihodnostem je NAPROSTÝ křupan a v zájmu civilizace by se raději neměl množit... (04.10.2011)