Čas žít a čas zemřít

Nějak jsem si nedovedl představit, že by mě tenhle snímek mohl bavit, což se také na začátku filmu stalo. Jenže postupně jsem si začal uvědomovat, že jsem hlavní postavou vtahován do děje a že se chci dívat a chci vědět, jak bude osud pokračovat v tom, jak si bude s postavami zahrávat. Musím říct, že ta jeho hra se mi líbila. Těžké i dojemné a akorát vyvážené. (05.01.2016)

V klamně obyčejném portrétu všedního života jedné čínské emigrantské rodiny v Tchaj-wanu se skrývá hluboké, osobní vyznání jejich syna a vnuka, ovlivněného nejen bolestnými ztrátami nejbližších, ale i politickou situací v zemi. Zvolna plynoucí listování režisérovým denníkem z dětství a dospívání je zprvu nenáročné a poetické, ale poté stupňovitě nabere na zdrcující síle výpovědi. (25.01.2012)

"Touhu, opatrnost" Lee Anga jsem už znala, kvůli vtipné programové změně jsem neviděla "Teroristy" Edwarda Yanga, na které jsem se pravda dost těšila, takže "Čas žít a čas zemřít" pro mne zůstává vrcholem veselské taiwanské přehlídky 2011. A vůbec bych filmy Hou Hsiao-hsiena v našich kinech uvítala mnohem spíš, než tu běžnou bídu, co nám distribuce pyšně nabízí. (28.12.2011)

Jeden z najmenej depresívnych filmov o umieraní a to bez akejkoľvek zbytočnej presladenej sentimentálnej vložky. Čas žiť a čas umierať je však, ako názov napovedá, aj o čase žitia, zároveň však z umiernenej réžie a ucelenosti diela vyplýva, že smrť je súčasťou života. Možno ma film uhranul aj vďaka tomu, že som v tomto smere, i keď o pár rokov neskôr, musel prežiť to, čo Ah Xiao a tak som sa do jeho kože, ale aj kože jeho rodiny, nemusel empaticky a tak trochu nasilu vžívať, ale skôr sa mi v pamäti otvárali znova rovnaké obrazy z minulosti. Je zásluhou tvorcov, že som pri tom necítil depresiu, ale skôr kľud a zmier. (19.08.2019)

Jo viem o tom, ze jestvovalo nieco ako Seminar Taiwanskych filmov vo Veseli nad Moravou. Ja som na to prisiel ako clovek, ktory zaviedol filmovu prax miesto filmovej teorie. Siao Sien Chou ma svoje tempo, ktoreho sa drzi a svoje temy, tu nenajdete trojpismenkovu organizaciu ako je to u Segosa. A prave to je na tom to najlepsie - chlapcenske dobrodruzstva, snivania taiwanskej babky o navrate na kontinentalnu Cinu ... pohoda, klud, vyrovnanost - s maximalnym hodnotenim nevaham . 92 % (16.01.2021)