Režie:
Renato PolselliScénář:
Renato PolselliKamera:
Ugo BrunelliHudba:
Umberto CannoneObsahy(1)
Profesor Brecht zjistí, že jeho krásná manželka Lisa má pletky s jeho bratrem, dvojčetem Giordanem. Jeho bratr zmizí za záhadných okolností a on zaujme jeho místo. Předstírá, že je ním, a dohání ženu k šílenství. (Karlos80)
Recenze (10)
Nejen svoji ženu dovádí profesor Brecht k šílenství, tady jsou vyšinutí všichni do jednoho. Vždyť i to auto zmagořilo a jezdí samo. Je to trochu podivný, znepokojivý a díky způsobu vyprávění i trochu zmatený fim, ale má to svojí atmosféru, to se musí nechat. Navíc díky přijatelné délce nestihne nudit, na druhou stranu režisér se pod snímek podepsal pseudonymem, což taky asi o něčem svědčí... I přes smíšené pocity mě film bavil a příznivcům podobných raritních kousků z Itálie můžu doporučit, pro běžného diváka to ovšem bude nejspíš hůř stravitelné. ()
Nepodařené jako její plakáty.¬ Mania je snímek, který chce přede vším vzbuditi pozornost za jakoukoli dovolenou cenu. Avšak erotika, hrůza, nebo odpudivost, nic z toho není dovedeno do skutečně dobré, neřkuli vynikající míry. Herci hrají špatně, je přímo viděti, jak jim režisér či jeho pomocník zrovna řekl "teď"; a tato amatérská ruka se vine celým snímkem jako příslovečná čertvená niť, i co se kamery týká. Prostě a stručně, porovnání s tím lepším z oboru v italské kinematografii, s tím dobrým z tvorby M. Soaviho, L. Fulciho či D. Argenta snímek Mania nesnese a neunese. V době, kdy snímek vznikl, vzbudil jistě větší pozornost, než si ve skutečnosti zaslouží, což znamená, že v toku (poměrně krátkého) času svými kvalitami neobstál.¬ Co je na snímku cenné, je hudba neznámého skoro Umberta Cannoneho, majícího v záznamu vytvoření hudby zde i na IMDB pouhé tři snímky; tedy, ta hudba sedí výtečně na "gotický" horror — kdyby byla podobných kvalit i režie a kamera, vzniklo by veledílo, neboť scénář není vůbec špatný. Tu se nabízí nový nátočet sám od sebe.¬ Mohu doporučiti opoznámkování znalce i milovníka italských podivnůstek, jímž je uživ. Karlos80. ()
Báječný kousek pro milovníky divných filmů z Itálie. Mysteriozní drama s prvky gotického hororu se odehrává z větší části ve velkém domě, kde nechybí dlouhé schodiště, podzemní krypta s rakví, starobylý svícen, laboratoř a tajemství. Zpočátku film připomene Polanského Hnus, trochu možná Strašení od R. Wise, a tak divák může hádat, jestli má Lisa skutečné halucinace, nebo se ji někdo chystá psychicky zničit. Dojde i na nahotu tří hlavních protagonistek, krátký nahý zápas i lehké násznaky lesbické lásky. Nesmí chybět upálení, podříznutí, zohavení, bičování a červi. V temněji laděných barvách, případně odstínech šedé a hnědé, září rudá - oděv, či krev, jindy zas kobaltová modř. Některé scény jakoby vypadly z pozdějších filmů D. Argenta např. rybářská síť a úhoři.Temné siluety stromů se neklidně zmítají na obzoru a smrt si brousí kosu. Díky pepuovi za titule. ()
Přivítal bych sice více erotiky, koneckonců plakát slibuje téměř pornografickou show, ale i tak zůstává spousta jednotlivých obrazů a scén (auto bez řidiče, temná krypta, závěrečná katarze...), které pospolu vytváří báječný kaleidoskop šílenství. Opojná jízda na tripu s jedinou vadou na kráse, v hodnocení tu doteď chyběl plný počet hvězd. ()
Zajímavosti (2)
- Film byl považován za ztracený až do roku 2007, kdy byla 35mm kopie objevena v cenzorském archivu v Římě a promítána pak společně s několika dalšími tituly v Trevi cinema jako součást festivalu věnovaného Polsellimu, zemřelému v r. 2006. Vydání tohoto filmu na DVD měla společnost NoShame v plánu před ukončením své podnikatelské činnosti, nakonec se ale nerealizovalo. (Karlos80)
Neuvěřitelné se stalo skutečným! Čekal jsem minimálně 6 let než spatřím tento nejvíce neuvěřitelný mezi neuvěřitelnými filmy RP (stejné jako nejméně viděný), ale po filmu jakoby se slehla na dlouhé léta zem, dlouhou dobu byl považován za ztracený. Vlastnil jsem jen nekvalitní u-matic trailer k touto filmu a už jsem ani nedoufal, že se někdy dočkám dne, kdy tento extrémně vzácný Polselliho film spatřím, jde opravdu o svatý grál zapomenutých a po dlouhou dobu nedostupných béčkových taliánských filmů ze 70 let, kterých už moc není. Film nikdy nevyšel na VHS ani DVD a nedočkal se ani žádné významné filmové premiéry, pochopitelně kvůli cenzuře. Od režiséra RP se vlastně čekalo už jen na tento film! Takže si dovedete asi představit, jak mé srdce jako fanouškovi a sběrateli italských obskurních - odpadových snímku z 60 a 70 let zaplesalo radostí. Je to cca už 1 rok co se film objevil na webu (momentálně třeba na YT s anglickými titulky) a já až ted jsem se dokopal ke komentáři, ostuda! Pokud jste alespoň trochu málo obeznámení s tvorbou jedinečného režiséra Polselliho, tak nebudete překvapeni, film je velice podobný dvěma jiným režisérovým kouskům "Delirio Caldo" (72) a "La verita secondo Santana" (72) , ve filmu je znát typický Polselliho velmi osobitý styl vyprávění, díky němu je každý jeho film snadno rozpoznatelný. Jsme zde svědky kaleidoskopu typicky polselských scén, stylu vyprávění a dialogů v rušivé a špinavé atmosféře odehrávající se především za zdmi jedné honosné vily (údajně režisérovi vlastní) s spletitým labyrintem chodeb, mučicími komorami v podzemí a tajnými laboratoří, film se může pochlubit úžasným zlověstným a znepokojivým acid-rockovým hudebním doprovodem, klasickými 70s stylovými shock záběry, bizarní a halucinogenní atmosférou, dost tu působí i vedlejší zvuky jako (křik štěkot, šílený smích), hysterií, šílenstvím, deliriózní směsí, psychedelickými obrazy a okamžiky (díky použití světla a stínu), morbidním násilím, misogynií, je tu i špetka scine-fiction a esoteriky, film není tak nabitý nahotou jako jiná režisérova dílka ze stejného období a bohužel nehraje tu jeho dvorní diva herečka Rita Calderoni, ale pro mě naprosto neznámá Eva Spadaro (která jak koumám natočila jen tento film) ale která si jinak vedla celkem obstojně. Film má své kouzlo, je bláznivý, zábavný a zmatený (klikatý), možná místy víc jak děsivý, poutavý a dokonce i poetický, nicméně, když bych měl rekapitulovat s tím co jsme už viděl, tak není tak dobrý jako 3 jiné režisérovy filmy natočené právě s Ritou Calderoni v letech '73 a '74, což je trochu nešťastné, protože to byl a stále je, jeden ze svatých grálů Eurotrashe po celá dlouhá léta, nicméně tam někde venku mezi všemi těmi ztracenými filmy, které se objevily v posledních cca 5 letech, se některé ukázaly v mnoha lepším světle, jiné byly doslova úžasně, takže nemohu lhát v tom, že jsem byl trochu zklamaný, přesto ale Mania patří stále mezi klíčové tituly v Polselliho kontroverzní filmografii. Fanoušci Eurotrashe nebudou zklamaní, ostatním spíše nedoporučuji a nebo čistě ze zvědavosti. Polselliho lze jen milovat nebo nenávidět a tento film je toho živým důkazem. Další kandidát na rozporuplné hodnocení! () (méně) (více)