Samaritánka

Chování postav v Samaritánce není příliš logické. Dívka opovrhující prostitucí se sama stane prostitutkou? Dosud v klidu a míru žijící otec brutálně zabije muže, který využil „dobročinnosti“ jeho dcery? To už je i reálný svět takhle deformovaný? Nevěřím. Formálně všední, nebýt pár scén přímo šedivý snímek je neveselým podobenstvím. Dokážeme ještě oddělit dobré od zlého? Osobní od cizího? Důležité od nedůležitého? Jak uniknou ze života ve lži? Další lží? Největším problémem Samaritánky je důsledné obcházení čehokoliv konkrétního, soustředěnost výhradně na věci víceznačné a svou víceznačností provokující. Z devadesátiminutových úvah během koukání na bílou zeď byste byli podobně moudří. Jenom by tomu chyběl prvotní impuls, který vás nasměruje patřičným směrem, naladí na správnou vlnu. S podobným trendem do budoucna bych příště volil raději procházku lesem než nový film Kim Ki-duka. 70% Zajímavé komentáře: Radko, Tommy987, wipeout, Potrublo (21.12.2007)

Film Samaritánka vnímám jako odklon od klasické poetické tvorby Kim Ki-duka. Je zde méně akcentována vizuální stránka a důležitější roli zde hraje scénář a příběh vůbec. Ten má kupodivu blíže ke korejské mstící trilogii Chan-wook Parka, než k předchozí tvorbě autora. Je totiž více orientován na ty stinné stránky svých hrdinů. Samaritánka je vydařená, líbí se mi postupný chytře udělaný přechod významu z jedné postavy na druhou, přičemž nakonec se hlavním aktérem stane sympatický otec, pro jehož násilné chování snad i díky sugestivnímu zpracování najít pochopení. Film ale rozhodně není tak silný jako předchozí kousky tohoto korejského tvůrce. (03.10.2011)

Citové rozpoložení postav jako by se odráželo od pochmurných obrazů smutného podzimu, který je zde mimořádně silnou kulisou. Ki-duk Kim umí pracovat s obrazem. Bezradnost otce a stejně i samotný akt vykoupení jeho dcery na vás s plátna přímo dýchnou. Snímek je chvílemi možná až příliš uzavřen do sebe. Ale i přesto dokáže nabídnout poutaví náhled do nitra lidské bezradnosti a prázdnoty. (24.07.2009)

Natočené to bylo dobře, ale celý ten příběh mi přišel takový vcelku o ničem. Ty dvě holky byly "protřelé naivky", kterým se to jaksi vymklo z rukou. Jednání všech hlavních postav je úplně na hlavu. Těžko věřit, že by tak někdo ve skutečnosti jednal. Jistě je to film, ale v tomto případě nešlo o žánr, v nemž by se dalo nad takovými věcmi mávnout rukou. (24.11.2009)

Zprvu jemně nahozená citová freska s odstíny ledabylé poetiky, jejíž morálně-etický akcent mě v této podobě spíše minul. Až jsem si říkal, že by u toho režisér mohl tentokrát zůstat. No, zůstal opět svůj, takže film má i svou brutálnější tvář a tragičtější odstín. Doporučuji méně přemýšlet a více prožívat, což ostatně u Korei není žádná novinka. (10.01.2006)