poster

Zhen xin ying xiong

  • Hongkong

    真心英雄

  • Hongkong

    Chan sam ying hung

  • angličtina

    A Hero Never Dies

Drama / Krimi / Akční

Hongkong, 1998, 98 min

  • Vavča
    ***

    Jeníku Jeníku, co nám to zase vyvádíš!? A Hero Never Dies je dekonstrukce a demýtizace žánru, který je typický pro Johna Woo, tedy Heroic bloodshed. Jenže nepoužívá to samé technické zpracování, ale námět, hlavní postavy a řada jiných propriet Vám přijde povědomá. Jenže John Woo umí jednak lépe, a hlavně mám z toho divný pocit. Johnnie To se snažil danou látku zpracovat velmi reálně, zatímco hrdiny až tak reálně nepojmul, dal málo prostrou jejich vývoji a vůbec jednání, působí ořezaně a chovají se jako praví hrdinové, což do toho nasazeného konceptu dle mého moc nesedí. Přesto je zdě několik zajímavých scén, vizuálních zkratek, vychytávek obrazových a vcelku dobré obsazení, byť Leon Lai i Ching Wan Lau jsou extratřída nemají prostor to předvést pořádně. Za originalitu a snahu za tři, a měl bych přidat možná něco navíc, uvidíme po repríze.(6.6.2009)

  • seeker23
    *****

    Na jedné straně tradiční woo-ovská gangsterka co se týče motivů (2 muži na opačných a přesto stejných stranách barikády...) a částečně i stylu. V počínajících tradicích Toa (respektive Milkyway Images) se tu však žánry prolínají, byť na první pohled jen pro vygradování melodramatičnosti á la Woo či jiných žánrových potěšení. Ovšem charakterotvorné i stylotvorné prvky westernu spolu s motivem pomsty typickým jak pro western tak pro kung-fu filmy (explicitní odkaz na filmy typu One Armed Swordsmana) nejsou jen ozvláštněním či posílením gangsterky, ale nesou sebou schéma "jeden proti jednomu" či "jeden proti víceru", které se tu střetává se složitějším rozvrstvením postav typičtějším pro filmy o triádách, ale specielně pro ty Toovy. Spolu s citem pro vedení herců, pozorností k detailům a ukazování hrdinů v situacích mimo klasická žánrová schémata a obecně k jemným (byť často dramatickým) posunům vztahů mezi postavami se tak utváří mnohoznačný prostor. Obdobně jako se už v tomto snímku na rovině stylu objevuje typicky chaotické snímání přestřelek, které, i přes zde společné motivy poletujícího peří či skla, je naprosto protichůdné než Woovské pojetí, tak i obecněji diváka pojímá zneklidnění a zmatek: bez jasných žánrových vodítek působí některé scény v rozpětí od skoro parodické polohy (pompézní muzika a záběr na svorně močící gangstery...) přes černohumorně sebereflexivní až po "uměleckou" tedy ne-žánrovou.______ A když se na konci dozvíme, proč že se film jmenuje A Hero Never Dies, je vše dokonáno (či dokonalé?).(19.11.2008)