Ruo sha

Hodně hustej psychothriller/exploitation o jednom úchylným maniakovi co nemá rád červenou. Herecké výkony jeho a také jeho nevinné oběti, retardované Ming Ming působí natolik reálně, až se nestačíte divit. Tenhle film dělá emocionálně vypjatým zejména jeho temná, bezvýchodná a ubíjející atmosféra, podpořená propastně tesknou ústřední melodií. Zmar a nemožnost úniku z bezvýchodné situace se stupňují až do brutálního finále, které je extrémním vyústěním nevyhnutelně se bortících nadějí a charakterů ústředních postav. Film je co do atmosféry vržen do tak velké černoty a beznaděje, až se může ledaskomu udělat špatně. Poznámka a drobný spoiler: Nemůžu si pomoct, ale finální scéna smrti maniaka mi nějak připomíná konec prvního Terminátora :-) . (11.10.2010)

Tento extrémní honkongský exploitation film patří na špičku ledovce toho nejděsivějšího a nejnásilnějšího, co exploitation žánr celosvětově vůbec vyplodil. Je sice pravda, že film jasně a viditelně vykrádá o rok starší excelentní "Love to Kill" s Anthony Wongem (zejména závěrečná část filmu), ale to je tak jedinné, co se mu dá vytknout. Je to precizní, neuvěřitelně atmosférický film, který má pro běžného diváka trochu rozpačitý rozjezd, který ovšem slouží k nastavení situace. Dům, v něm dílna pro mentálně postižené, majitel domu, sociální pracovnice starající se o dívku, které zemřeli rodiče... Film brzy příjde s první dávkou těžkotonážního násilí, úzkosti, hutné a neutěšené atmosféry a graduje takovým způsobem, že divákovi vztávají vlasy hrůzou a zděšením na hlavě. Ne nadarmo se těmto filmům z Asie říká "SHOCK", protože to, co u tohoto filmu zažijete, vás přinejmenším traumatizuje na několik hodin ... Hlavní ženské dvě postavy navíc podávají výborný herecký výkon. Hlavní slovo zde ale dostává herec hrající maniaka (jméno po mě nechtějte)!!! Myslel sem, že Anthony Wong je v podání šílenců nepřekonatelný, ale to co předvádí tento herec je opravdová konkurence Wongových hereckých schopností!!! To se prostě musí vidět. Chlap, který se v jednom okamžiku a záběru změní ze sladce a sympaticky vypadajícího mladíka v "ďábla v lidském těle"!! Něco tak excelentního a mrazivého jsem neviděl v žádném filmu napříč všem žánrům. Závěrečné řádění maniaka a souboj sociální pracovnice a mentální dívky na půdě domu o holé životy je něco tak neuvěřitelně atmosférického, děsivého, násilného a brutálního, že to je doslova na posrání (a to v hodnocení zásadně nepoužívám neslušné výrazy...)!! Každý záběr vytváří vlastní obraz, každý úhel kamery, každý výraz šílence ... EXCELENTNÍ filmařská práce, která dostane diváka na hranice vlastních psychických hranic!!! Slovy doslova nejde popsat ... Navíc film má silné poselství (podobně jako Love to Kill) a je neuvěřitelně smutný a bezvýchodný ... Každopádně však není pro slabé povahy!! (26.06.2008)

Tento film z Hong Kongu jsem měl to štěstí slyšet s prvotřídním německým dabingem a vidět se slovenskými titulky. Celkově se mi jevil jako sračka. Znásilňovatel je opět hnán traumatem z dětství a mstí se na svých obětech. Vůbec nevěřte kecům v ostatních komentářích. Film není ani zdaleka tak brutální, jak je popisováno. Já se především nudil. 1* (29.03.2013)

Sexuální mašina, vyšinutý sociopat, který neudrží své choutky na uzdě pokaždé, když spatří ženu v červené. Neuvěřitelně silný a zrůdný film ve všech ohledech. Ben Ng by si zasloužil cenu za nejvyšinutějšího filmového psychopata; těžko uvěřitelné, že to jenom hraje, natolik je přesvědčivý. A podobně je to i s filmem. Billy Tang je mistrem svého oboru a troufám si říct, že i zneklidňující je v případě Red to Kill pořád slabé slovo. A to i díky Ngovu civilnímu zázemí, coby důvěryhodného provozovatele domova a dílny pro mentálně postižené. Neskutečně působivé ´sou i ony násilné scény a vše vygraduje ve fantastických finálních jatkách. Přesto tím opravdovým vyvrcholením žánru pro mě nadále zůstává Lee/Yaův The Untold Story. (23.08.2008)

Kultovní film, který z řady běžných (a průměrných) CATIII snímků v mnoha ohledech vybočuje. Především způsobem, jakým pracuje s barvami a osvětlením, s napětím (chytře v každé třetině mění způsob práce s informacemi i stylistickými prostředky a buduje tak napětí různými způsoby) i snahou vyhnout se rychle sestříhaným násilným scénám, čímž vytváří pocit, že divák vidí víc, než by vlastně chtěl. Detailněji (a se screeny) pak tady. (27.07.2016)