Villa paranoia

Satirické drama Villa paranoia je bezpochyby inspirováno Moliérovou hrou Zdravý nemocný. Onou nevyléčitelnou nemocí, kterou člověk po celý život strádá nejvíce, je totiž láska ve všech jejích podobách. (31.07.2014)

Perfektní příběh dívky-herečky, která ztratila své poslední ideály o životě, aby je později nalezla během pečování o cizího seniora. Anna je jako herečka mizerná, dostává pouze nabídky na reklamu, proto přijímá místo pečovatelky seniora v jedné odlehlé vesničce na konci světa. Důchodce nechodí, nemluví a navíc vzdoruje - ovšem z původně beznadějné práce se vyklubou nové životní idee, a to nejen pro Annu, ale i pro starého Valentina. Život opět dostává svůj smysl. Jeden z nejlepších filmů, které jsem v poslední době shlédl, jednoznačně pak nejlepší z letošního festivalu severských filmů. Dobrá práce! (14.02.2013)

Mé první divácké setkání s dánskou kinematografií i s tvorbou Erika Clausena, doposud naprosto opomíjenou a jak jsem záhy během promítání poznal, tak k mé vlastní velké škodě, ano, proto by bylo dobré alespoň úvodem projevit mistrovi úctu hlubokou poklonou, rozhodně, protože on mistr je, a velký, vždyť jak dlouho po shlédnutí jsem vše z obsahu do sebe vstřebával, a až teď, s pro mne tak velkým odstupem, si teprve troufám k námětu i vyjádřit, říkal jsem si, jak je úžasné, že právě něco takového jsem měl možnost v kině shlédnout, že jsem to drobné a nenápadné dílo jako mnoho jiných neminul, již od prvních minut bylo totiž celkem snadné poznat, s jak pečlivě promyšleným záměrem, chytře a s vtipnou nápaditostí jsou do děje příběhu zachycovány a následně v něm i výstižně zobrazeny ty nejvýraznější rysy ne zrovna příkladných mezilidských vztahů, právě přes početné množství různorodých narážek a náznaků se k nám dostává celé to obsahové bohatství, původně skryté, ale pomalu a postupně pro nás odkrývané a tak přes zpočátku jednoduchý příběh mladé ženy Anny, profesí herečky, nyní však osobní ošetřovatelky starého těžce nemocného muže, nahlížíme do životů lidí nějak blízce právě s ním spojených, stále s hlubším přiblížením pronikáme až do těch nezasutějších zákoutí jejich společné minulosti, poznáváme ty skutečné příčiny, ty zhoubné zárodky jejich těžce narušených vztahů, vystupují před nás všechny ty letité, ale stále ještě bolestivé křivdy, ano, přitom k uzdravení není až tak nesnadná cesta, jak nás sama Anna svým laskavým, citlivým přístupem ke starci přesvědčí, mnohdy opravdu stačí jen otevřít druhému srdce a nechat jako prostředníka za sebe jednat své, dříve záští či předsudky uvězněné city, nenechat jednat stále jen ten náš tak vypočítavý rozum. Bravo!!!! (08.05.2013)

Dánové opět přichází s netradičním témat, který je výborně zpracován. Kde oni na tyhle témata chodí, podobné věci nikdo nevymýšlí. Zahráno výborně. Doporučuju. (28.03.2011)

Tak ne, že by se to nelíbilo...nicméně je to celý hrozně na palici, respektive skoro všichni jsou tam blázni a skoro nikdo se nechová normálně. Je to taková moderní hraná dánská pohádka, ale trochu přitažená za uši. Nebo za vlasy, to je fuk. Sonja Richter je i přes zvláštní herecký výkon nádherná, ale moc jsem jí tu roli nevěřil. A právě ani ostatním. Škoda. Mohlo to býti zajímavé a originální drama. (26.12.2013)

Snímek, jenž úspěšně míchá drsnou realitu se snivou romantikou, pády se vzlety, čertovská kopyta s andělskými křídly. A navíc vše nasvětluje inteligentním humorem. Ano, i té katarze jsem se dočkala, a bez křečovitého citového vydírání. (10.10.2011)

Viděno v rámci akce Aero Naslepo - tedy jsem čekala všechno možné a byla jsem moc příjemně překvapená! Ve filmu se střídaly bleskovým tempem okamžiky, kdy jsem se smála s těmi, kdy se mi chtělo brečet. A všechno to překvapivě dobře zapadlo. Sonja Richter hrála výborně! (24.07.2013)

Film o tom, jak je život těžký a nemálo podobný divadelnímu dramatu. O odpuštění a hlavně o lásce. V dánském podání. Pro ty, co vědí, stačí toto. Vynikající! (26.10.2014)

Severská filmová zima, Minikino Ostrava, 13.2.2013. No a je to tady, téma vzájemného oťukávání dvou outsiderů vedoucí k oboustrannému probuzení a naplnění. Možná tady opisoval hit loňského roku , fr.snímek Nedotknutelní. A co u něj mi chybělo k 5*, to jsem tady nalezl v míře vrchovaté. Tou chybějící esencí byla menší kašírovanost, tak typická pro severské filmy. A pro ty, kterým by snad charismatická Sonja Richter byla málo, tu director Clausen nadělil sám sebe v roli Jorgena ( zoufalec k pohledání...), kterého lze chvílemi politovat a vetšinou pak nakopat do pr........ A posledním dárkem pro milovníky teambuildingových aktivit třebas může být stručný a jasný návod "Jak sbalit ženskou." (18.02.2013)

Niekto má rád Kaurismakiho. Kua !!! Vraj Amélia!!! FAK!!! Tie kurence!!! (04.07.2011)

mile. podla mna nie nahodou som si spomenula na takisto seversky film MIFUNE (26.02.2015)

Haa Ha Ha Chaaa Ha Ha Ha. (17.11.2013)