Obsahy(1)
V roce 1946 se Salvádor Dalí a Walt Disney společně pustili do krátkého filmu s názvem Destino. Od projektu bylo nakonec upuštěno s méně než 20 vteřinami hotového filmu. Po šesti desetiletích současní Disneyho umělci dokončili film s použitím původních Dalího storyboardů. Vysledkem je jeden z nejpodivnějších filmů, který kdy opustil studia Disney. (Ruuzha)
(více)Recenze (58)
Dokázal by som to opísať jedným, jediným. slovom... Okúzľujúce. Táto hravá neforemná snímka ma svojim ťažko uchopiteľným-pochopiteľným viac dimenzionálnym jadrom upútala tak, že ju radím k tomu najlepšiemu krátkometrážnemu animáku aké som kedy videl. Sila tkvie v neohraničenosti priestoru ktorá ma dokáže svojou nekonečnou fantáziou dostať do takej stavy mysle ako to dokážu iba psychotropné látky. ()
Celkem mě zaráží ta překvapenost z toho, že zrovna Disney s Dalím se dali dohromady. Vždyť první jmenovaný není až takový pohádkář, jak se obecně traduje, i na jeho starších filmech (mj. známý Steamboat Willie) jsou vidět rysy surrealismu, byť nezastírám, že při prvním doslechu o této spolupráci jsem se také na chvíli pousmál. Spojení dopadlo dle očekávání, jelikož k těmto vizím Disneyho styl kresby sedí. Potěší i odkaz na Andaluského psa (mraveniště v dlani). Jediné, co mě na díle mrzí, je fakt, který se ale nedal ovlivnit - myslím si, že stará, ruční kresba by zde byla více na místě, ale i tak jednomyslná spokojenost a pět hvězdiček. ()
Hm, takže říkáte, že jste chtěl dělat umění, pane Disney... a dali Vám na to něco? Dali, dali, ale mívám teď vize žen, jak se jim hlavy mění v odkvetlé pampelišky a vylétají z nich ptáci. Nu, tak to je vážné... Ale vážně - rozhodně je to působivé, a každý si v tom může najít něco. Vrcholný surrealismus v historicky hodnotném, časově (a tím i duševně) nenáročném balení animovaného kraťasu. Špičkové - ale na to, že je to rok 2003, a měl to být pomník legendární spolupráce, bych čekal grafickou stránku ještě o něco výš. Proto 80%. ()
V prvom rade len zbežne zopakujem popis tohoto titulu, ktorý napísal uživateľ Ruuzha. V roku 1946 sa Salvádor Dalí a Walt Disney spoločne pustili do krátkeho filmu s názvom "Destino". Natočilo sa však len dvadsať sekúnd a projekt bol ukončený. Po šesdesiatich rokoch súčastní Disneyho tvorcovia dokončili film s použitím pôvodných Dalího storyboardov. Výsledkom je jeden najpodivnejších snímkov, ktorý bol vyprodukovaný spoločnosťou Walt Disney Studios. Tento môj komentár zhrniem slovami, ktoré vyjadril SOLOM. Fantázii sa hranice neurčujú a v tomto prípade sa Disneyho ľudia pekne vybláznili, čo samozrejme dokážem oceniť vysokým hodnotením. A celé to ukončím darkrobykovým konšatovaním, že sa jedná o úžasné spojenie dvoch umeleckých velikánov. **** ()
Musím dať iba plný počet hviezdičiek. V tom nie je zarátaná iba vizuálna stránka, ale hlavne myšlienka filmu. Alebo skôr myšlienky. Na ploche necelých siedmych minút je totiž nakumulovaných toľko odkazov a symbolov ktoré reprezentujú osudy ľudí, že sa z toho dajú spraviť nekonečné variácie modus operandy. Toto bol podľa mňa pôvodný zámer Walta Disneyho a Salvadora Dalího, ktorý sa tesne po druhej svetovej vojne stretli, aby prediskutovali prípadnú spoločnú spoluprácu. Dalího surrealistické výjavy by tak nadobudli nový rozmer, po prvý krát v animovanom filme. Na filme aj začali pracovať, ale možno kvôli zaneprázdnenosti oboch titanov svetového umenia sa čoskoro práce prerušili a film zostal 57 rokov nedokončený. Práve cenná danosť filmu, vtisnúť na krátkej ploche do neho pečať ľudského osudu, ktorý sa dá použiť ako univerzálna a nanajvýš symbolická, to je jeho najväčší vklad pre nás. ()
Galerie (15)
Photo © Walt Disney Pictures
Zajímavosti (1)
- Scéna, kdy soše vylézají mravenci z ruky, vychází z filmu Andaluský pes (1929). (simply)
Reklama