Osudy žen

Málokterý film poválečné produkce DEFY vzbudil v demokratickém Německu takovou pozornost a vyvolal tak obšírnou diskusi v řadách filmových pracovníků i prostých diváků jako právě film „Osudy žen". Svědčí to především o tom, že se film skutečně dotkl problémů, s nimiž se lidé poválečného Německa setkávají na každém kroku, že diváci srovnávají život kolem sebe s obrazem života, jak jej ukazuje film. Vždyť kde snaha o pocit uspokojení v životě může být aktuálnější než v poválečném Berlíně, v němž se na ploše jediného města ostře střetávají dva protichůdné světy, kde pro mnoho lidí se pojem osobního štěstí kryje s představou pevné existence ! A ještě aktuálnější je film tím, že si předsevzal zabývat se především postavením ženy v této době a v této společnosti. Autoři filmu tak činí nikoliv na náhodném a výjimečném osudu jediné hrdinky, nýbrž na řadě příběhů žen různých společenských vrstev, různého zaměstnání i věku. Tím si ovšem nesmírně odpovědný úkol nijak neulehčili, spíše naopak. Proto se stalo, že řešení osudu některých ženských postav filmu (především Ursuly Krenzové, Isy von Trautwald) je pouze zkratkovitě naznačeno, že i motivace některých činů a jednání (smrt malého bratra Renaty, vztah Barbary ke Connymu) nepůsobí zcela věrojatně. Je možno mít i jiné výhrady k způsobu zpracování tohoto složitého thematu, na př. nesouhlasit s tím, že amorální postava Connyho se octla příliš v popředí děje filmu, třeba na újmu věrojatnějšího vylíčení okolností, utvářejících další život Annin či Barbary Bergové. Především však nutno ocenit odvahu, s níž si autoři filmu vybrali právě toto thema, otevřenost, s jakou při realisaci filmu postupovali, výbornou úroveň všech tvůrčích složek díla i jeho nesporný výsledný účin na diváka. Jde tedy o film hodný pozoru i našeho diváka, kterého přiměje k zamyšlení nad správnou volbou vlastní životní cesty k osobnímu štěstí. Filmový přehled 50-51/1952 (03.02.2008)