Chuť melounů

Oceňuji originalitu, která čiší téměř z každého záběru. Prvních deset minut je špičkových. Meloun je moje nejoblíbenější zelenina, za letošní rok jsem ho snědl několik desítek kil, mohl bych se jej ujíst. A kombinace melounu s erotikou je ta nejlepší kombinace. Hudební a taneční sekvence úchvatné, netušil jsem, že by se mi mohli líbit pohupkavájící a zpívající Číňané. Závěr byl trošku už přehnaný, přesto ještě jednou zdůrazňuji, že originalitou pan režisér překypuje. (30.08.2008)

Dobré to je, len z toho netreba robiť vedu! Máme čo dočinenia s iste nie náhodným sledom obrazov, ktoré vyvolávajú rôzne asociácie a na takmer podvedomej úrovni sprostredkuvávajú očisťujúci prežitok. Presne takáto je čínska kinematografia v každej svojej forme aj žánri, plus ich úplne iné vnímanie a chápanie sexuality či života vôbec je tiež už v našich končinách (raduj sa svete) známe, takže skutočne neviem, kde je tá hrozná nepochopiteľná rozporuplnosť o ktorej poniektorí spievajú. Čím nechcem povedať, že Chuť melónov by mala sadnúť každému a komu nesadne, tak ten je blbec. Len sa snažím upozorniť na fakt, že je to opodstatnený, vo výsledku pôsobivý experiment a nie iba šokujúci soft-porno úlet v bláznivom šate. (01.02.2007)

Chtěla bych být při projekci která se konala v Karlových Varech, věřím, že to byl nezapomenutelný zážitek. Asi to bylo nějak takhle: Úvodní scéna - dívka s melounem. První diváci prchají zděšením, někteří nevěřícně zírají, další propadají v hurónský smích. Úvod do děje, první muzikálová scéna - další smích, další odcházející diváci. "Sprchovací" soulož. Ti, co se doteď přemlouvali, že to vydrží, berou nohy na ramena. Ostatní se skvěle baví. Pár diváků totálně nechápe. Muzikálové scény přibývají - řehot se line ze sálu. Japonka a láhev od vody. Tady už asi většina diváků zůstane do konce. Ale ne - další odchází. Zbytek se řehtá, nebo pleští oči na plátno. Teď už zbyla jen část diváků a ti si to vážně užívají. Konec se blíží a tady i ti otrlejší nechápou, popřípadě zavírají oči. Pár divvákům je horko. Ze sálu se potácejí zmatení, spokojení a šokovaní návštěvníci. Celý den budou mít před očima jen melouny. Já sama nevím, mezi které diváky se zařadit - přišel divoký smích, přišlo znechucení, rychloposun některých scén (kamarádka spěchala na autobus, ehm:-). Těžké hodnocení, nechám to na neutrálních třech a už nad tím radši nebudu moc přemýšlet... (31.08.2008)

Krajně podivný film, z něhož jsem ve velkých rozpacích. Má sice zajímavý námět a velmi slušnou kameru (i když kameraman na můj vkus poněkud nadužívá širokoúhlý objektiv), ovšem konkrétní pojetí, které je především experimentální, potom experimentální a pak zase experimentální mi úplně nesedí. Některé momenty, třeba klíč v asfaltu nebo krabi lezoucí po kuchyni zajímavé, jiné na první pohled prostě jen podivné a nepochopitelné (neříkám, že takové jsou, ale rozhodně se tak jeví), některé odporné a pomalu na zvracení. Hudební scény víceméně iritující, byť se zajímavou choreografií. Pokud jde o pornografičnost snímku, tak to sice asi není film, který by nějak zvlášť ocenili "milovníci" tohoto "žánru", ale pro kohokoliv jiného je v Chuti melounů pornografie nepochybně příliš a navíc velmi otevřené. Vidět to znovu rozhodně nemám zájem... Zajímavé komentáře: charlosina, hirnlego. 40% (04.08.2009)

Tak jsme si říkali, že to bude jen nějaké japonské porno, a ono prakticky bylo. A potom se objevily první zpěvy. Naprosto nesouvislé, v těch nejbizarnějších kostýmech. Poprvé se smát, poté chvíli rozdýchávat a později už jen nevěřícně hledět. Stačí si jen, už při první scéně s drážděním melounu, říct "Aha, tak to bude jeden z těcho filmů" a potom se můžete jen vést na nepředvídatelné vlně a čekat co pro vás režisér ve svém chorém mozku ještě sestrojil. Je to - bez debaty - zábavnější než takový Matthew Barney. (11.10.2015)