Chuť melounů

Distributoři ukazují na extrémnost a šokantnost v rámci současné filmografie. Já s nima souhlasím a zároveň se tomu směju. Film je víc než cokoliv jiného ukázkou dnešní společnosti z její skutečné stránky. Slovo realistický ale není na místě. Spíše si představte tvář, co vám dává facku. Realita, co nereálně ukazuje realitu. Komunikace skrze sex nahrazuje slova více než dobře. Vítejte ve světě mlčícího muzikálu. (A na závěr, jen tak do závorky...opět vtipné celkové hodnocení) (22.06.2009)

Krajně podivný film, z něhož jsem ve velkých rozpacích. Má sice zajímavý námět a velmi slušnou kameru (i když kameraman na můj vkus poněkud nadužívá širokoúhlý objektiv), ovšem konkrétní pojetí, které je především experimentální, potom experimentální a pak zase experimentální mi úplně nesedí. Některé momenty, třeba klíč v asfaltu nebo krabi lezoucí po kuchyni zajímavé, jiné na první pohled prostě jen podivné a nepochopitelné (neříkám, že takové jsou, ale rozhodně se tak jeví), některé odporné a pomalu na zvracení. Hudební scény víceméně iritující, byť se zajímavou choreografií. Pokud jde o pornografičnost snímku, tak to sice asi není film, který by nějak zvlášť ocenili "milovníci" tohoto "žánru", ale pro kohokoliv jiného je v Chuti melounů pornografie nepochybně příliš a navíc velmi otevřené. Vidět to znovu rozhodně nemám zájem... Zajímavé komentáře: charlosina, hirnlego. 40% (04.08.2009)

Tahle speciální artovka mi vzdáleně připomněla Reygadasův Souboj s nebem - oba jsou to filmy velmi zvolna vyprávěné, do kterých se člověk musí ponořit, jinak hrozí minutí se a nuda, oba rafinovaně pracují se zobrazením sexu a diváckým šokem a o obou se docela těžko píše. Chuť melounů je pro mě nejvíc filmem o osamění a prázdnotě a jako takovému mu rozumím. (07.12.2007)

Oceňuji originalitu, která čiší téměř z každého záběru. Prvních deset minut je špičkových. Meloun je moje nejoblíbenější zelenina, za letošní rok jsem ho snědl několik desítek kil, mohl bych se jej ujíst. A kombinace melounu s erotikou je ta nejlepší kombinace. Hudební a taneční sekvence úchvatné, netušil jsem, že by se mi mohli líbit pohupkavájící a zpívající Číňané. Závěr byl trošku už přehnaný, přesto ještě jednou zdůrazňuji, že originalitou pan režisér překypuje. (30.08.2008)

Chtěla bych být při projekci která se konala v Karlových Varech, věřím, že to byl nezapomenutelný zážitek. Asi to bylo nějak takhle: Úvodní scéna - dívka s melounem. První diváci prchají zděšením, někteří nevěřícně zírají, další propadají v hurónský smích. Úvod do děje, první muzikálová scéna - další smích, další odcházející diváci. "Sprchovací" soulož. Ti, co se doteď přemlouvali, že to vydrží, berou nohy na ramena. Ostatní se skvěle baví. Pár diváků totálně nechápe. Muzikálové scény přibývají - řehot se line ze sálu. Japonka a láhev od vody. Tady už asi většina diváků zůstane do konce. Ale ne - další odchází. Zbytek se řehtá, nebo pleští oči na plátno. Teď už zbyla jen část diváků a ti si to vážně užívají. Konec se blíží a tady i ti otrlejší nechápou, popřípadě zavírají oči. Pár divvákům je horko. Ze sálu se potácejí zmatení, spokojení a šokovaní návštěvníci. Celý den budou mít před očima jen melouny. Já sama nevím, mezi které diváky se zařadit - přišel divoký smích, přišlo znechucení, rychloposun některých scén (kamarádka spěchala na autobus, ehm:-). Těžké hodnocení, nechám to na neutrálních třech a už nad tím radši nebudu moc přemýšlet... (31.08.2008)