Planeta bouří

(SSSR) PLANETA BOUŘÍ je sci-fi, které mělo svůj nepopíratelný historický význam, protože dokázalo oslovit i "západní" diváky natolik, že pro ně vznikly hned dvě předabované a přestříhané verze s nově dotočenými scénami, jak uvádí "Alternate versions" na IMDb. V první, JURSKÁ PLANETA, je nahrazena ruská herečka Kyunna Ignatova americkou herečkou Faith Domergueovou a v druhé, vzniklé pod dohledem Rogera Cormana a v "režii" Petera Bogdanoviche, VOYAGE TO THE PLANET OF PREHISTORIC WOMEN, se celé vyprávění odehrává v retrospektvě a jsou přidány lepé mimozemšťanky s telepatickými schopnostmi. Nebudu se věnovat srovnání jednotlivých verzí a jejich odlišnostmi, protože jsem ty americké neviděl, ale chtěl jsem tím prokázat, že krom genderové nekorektnosti (opravené první, naopak umocněné druhou "předělávkou") nejde o zase tolik ideologicky nepřijatelný film - Rusové jsou sice první, kdo se dostanou na Venuši a objeví mimozemský život, ale Američané nejsou ti nejhorší (na lodi je dokonce americký robot i člen posádky, kteří mají své vady, ovšem nejsou vylíčeni primárně a prvoplánově negativně). PLANETA BOUŘÍ ovšem není něco, u čeho by měly být rozebirány významové roviny a analyzována formální stránka; naopak jde o provinilé potěšení, které poté, co se děj přemístí na Venuši a film přestane být statický a upovídaný, baví svou nepovedeností, kdy zvlášť pro Čechy mají triky - inspirované poetikou Zemana - své kouzlo. (22.01.2011)

Tohle sci-fi je tak moc naivní, že je to prostě kravina. Příběh s objevením života na Venuši je prostě blbý. Scénář je plný připitomělých rádobyfilozofických úvah o rozsévání života ve vesmíru a nesrozumitelných dialogů. Když se připočtou ještěři a chapadlové rostliny, nemůžu se ubránit asociaci se snímky Ed Wooda. Herci jsou opravdu tragičtí. Myslím, že srovnání se Zemanem není na místě, tam byla naivita účelová, tady je nevědomá. Párkrát jsem se zasmál, třeba když sovětská Moskva radila kosmonautům nepřistávat, s tím, že jejich život je důležitější, než úspěch mise. Když si představím Stalina, nebo Brežněva, nelze se nezasmát. Vše blbé navíc korunuje budovatelská písnička, jež se rozezní v závěru. (14.04.2009)

Trochu naivní sci-fi o přežívání na planetě s nepřátelským prostředím (mimochodem, tenhle subžánr by si docela zasloužil nějaký nový kvalitní přírůstek), který je komančiální ideologií protknut jen lehce a hle, v posádce je i zavilý amerikánec a není strůjcem všeho špatného! Triky jsou fajn (inspirace Zemanem a jeho saury je jasně patrná) a třeba takové kostýmy by se bez problémů mohli použít i v nějakém aktuálním filmu, vizuální podoba není to, co brání Planetě bouří stát se něčím víc, než jen jedním z řady zástupců "starejch scifi", jsou to neskutečně bizarní a dokonale hrůzné dialogy snažící se vypadat vědecky, ovšem s výsledkem působícím asi jako mongolský nájezdník s koněm nakaženým kulhavkou, který se snaží zvítězit v souboji s brigádou Té sedmdesát dvojek. A co teprv, když se zjeví záběry na hrdinného geroje sovětu, doprovázené zahloubaným monologem z vědcovi mysli o smyslu všehomíra, případně o architektonice ulic. " Může to pochopit robot... Ale ne žena.. " (19.04.2015)

Každý za socíku věděl, jak nakrmit vlka a nějak si zachovat i ty kozy. Povrchně se žvaní, nejlépe v předmluvě, o milované komunistické straně a hrdinném sovětském lidu, nejlépe odcituje nějaké úplně nesouvisející Leninovo dílo, což uspokojí cenzory... a přitom předkládané ideje jsou často velmi podvratné. Zde kromě přímočarých fantasmagorií dílko zavánělo nikoli marxistickou verzí dialektiky, ale fenomenalismem jak podle výcucu z Heideggera. Trklo mě to ale zhruba v prostředku (pokusím se moc nespoilerovat), kdy se chlapi vydají všichni na planetu, zatímco jediná žena zůstane na oběžné dráze a má za povinnost čekat. Když ztrácí nervy, a chce se vydat dolů, je to celé po lopatě hlasem shůry opakované dokola a dokola. Jde o úplně učebnicový příklad transcendence a imanence (je obvykle rozebírán na příkladě Odyssea létajícího po všech čertech a Penelope, která na něj 20 let neměnně tupě čeká a čeká). Krom toho je tu hezky rozmázlá teorie panspermie, a dokonce má kladnou roli i buržozní pavěda, kybernetika. No, nechci být jako Shadwell, tak to raději utnu :) Jen dodám, že výtvarná stránka a výprava jsou obé bombastické... (04.02.2012)

советский красный карлик. A sic smrtelně vážný, tak ve výsledku o nic méně zábavný (v tomhle případě tedy spíše směšný). Navíc je tu i špetka Cesty do pravěku (prehistorická havěť) a politika je zde vedena ve stylu Republican Space Rangers. Také se tu střílí po všem co se hýbe. A ostatně raději i po tom co se ani nehýbe. Holt sovětští vědci jsou gerojové jakým není rovno a nečiní jim sebemenší problém ani takový odběr krve z brontosauřího ocasu. A když jim k tomu na konci ještě mužný hlas zapěje oslavnou budovatelskou píseň, tak je zasloužený status filmového kultu dokonán. (21.04.2009)