Maclovia

Historie mexického filmu není dlouhá. Teprve v roce 1935 byly dostavěny první filmové ateliery Tepeyac, vybavené moderními přístroji. V r. 1939 byly dostavěny ateliery Azteca, později další ateliéry Clasa a v posledních letech největší ateliéry Churubusco, v nichž byl také natočen film „Maclovia". Po začátečních neúspěších dosáhl mexický film svého uplatnění ve světové kinematografii. Jsou to obzvláště dvě jména, která učinila mexický film slavným. Je to režisér Emilio Fernandez a kameraman Gabriel Figueroa, který byl na mnoha mezinárodních festivalech vyznamenán cenou za nejlepší filmovou fotografii. Emilio Fernandez (nar. 1906) se doslal jako mladík do Hollywoodu, kde statoval v řadě dobrodružných filmů a pak byl vyhledávaným náhradníkem herců v nebezpečných situacích. Současně psal scénáře ke kovbojkám a detektivkám. V r. 1938 se vrátil do Mexika a hrál menší filmové role. První film který realisoval jako samostatný scénárista a režisér, byl „Ostrov vášně" (1941). V r. 1942 natočil s Pedrem Armendárizem v hlavní roli film "Jsem čistokrevný Mexičan". Ve světové kinematografii jej proslavil film z r. 1943 „Maria Candelaria", který byl vvznamenán na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v r. 1946. Od tohoto filmu spolupracoval s Fernandezem kameraman Figueroa. Pak následovaly filmy „Bugambilia" a „Opuštění" (1944) oba s Dolores del Rio a Armendárizem, 1945 „Pepita Jimenez" (uvedeno v ČSR 1947) s Rositou Diaz, 1956 „Enamorada" s Marií Félix a "Perla" podle Steinbecka, 1947 „Rio Escondido" s Marii Félix a 1948 "Maclovia", „Salon Mexiko" a „Vesničanka" s Columbou Dominguez, 1950 „Den života", 1951 „Souboj v horách". 1953 „Síť" a 1955 „Ohnivá země uhasíná" v Argentině. - V Československu dobyly Fernandezovy filmy třikrát vynikajícího úspěchu: v r. 1948 byla udělena Cena za fotografii filmu „Rio Escondido", v roce 1949 rovněž Cena za fotografii filmu "Maclovia" a v r. 1950 Cena za fotografii "Vesničance". Filmový přehled 36/1957 (13.10.2007)

ocenenia : MFF Benátky 1948 - súťažný výber (17.01.2016)