Saawariya

Nemohu si pomoci, ale mě se Saawariya velmi líbila, i s odstupem se rád podívám na hudební a taneční scény. Pokud akceptujete, že není podstatný děj, ale pocity a jejich předvedení, pokud jste zvyklí na indickou (nebo alespoň asijskou) kinematografii, ohodnotíte film podobně. Na druhou stranu, když jsem zveřejnil recenzi na svém blogu, snesla se sprška názorů, že se čtenářům chce při pohledu na indické filmy "blinkat" a mnozí lidé snižovali hodnocení ne o 20 nebo 40 ale i o více procent :). Viz. http://scobak.blog.sme.sk/c/162656/Saawariya-ultraromanticka-novinka-na-DVD.html Cinema dala filmu v DVD hodnocení "rozumných" 60%. ■ Dodatek 6. 1. 2010: Po x-tém shlédnutí původní názor zůstává. Líbí se mi kulisy, atmosféra, zahrané emoce a samozřejmě i hudba. (21.02.2009)

Velmi problematický film, který je podstatně více načichlý Bhansaliho auteurizmem, než Bollywoodem jako takovým, ačkoli text na obalu DVDčka (díky distribuci v režii Sony Entertainment vyšlo i u nás) se snaží tvrdit, že jde o typickou ukázku hindské filmové tvorby. Nakonec samotní Indové Saawariyu vesměs odzívali. (11.05.2009)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $885,574║Tržby Celosvetovo $20,052,456║ Tak toto tak úplne nevyšlo. Dá sa povedať smerovalo k takému Indickému Moulin Rouge ale nedošlo to takmer nikam. Pestrofarebný gýč s pekným vizuálom, niekoľkými slušnými tanečnými choreografiami ale dejovo strašne banálne až strašne statické. K tomu dosť otravný herec v hlavnej úlohe, ktorého by ste najradšej zaškrtili. /40%/ (20.02.2010)

Aaaach, škoda. Malo to veľa mien, čo sľubovali veľký zážitok (a našťastie vďaka väčšine z nich - hlavný shoutout voľnezmýšlajúcej prostitútke Rani a naivnému rómeovi Ranbirovi - sa to dalo prežiť), ale ani tí a ani tá snová hugo/burtonovská atmosféra nezachránili presladenú impotenciu celého príbehu. Fyodorovi by sa tento film sotva páčil... (08.05.2018)

K druhému setkání s Bollywoodem jsem si nezvolil jeho nejlepšího reprezentanta. Sada na místo vzniku dosti chudých tanečků v rádobyburtonovských kulisách, které hlavní hrdina prokládá větami, jež jsou vulgárním a přece zdánlivě romantickým pozváním do postele. Když srdce nějaké ženy získá, uloží si ji do fronty a jde se podívat, jestli by někdě neschrastil nějakou lepší. Neschopnost představitele hlavní role vykouzlila hrdinu plochého, plného básnivé romantiky vhodné na okouzlení dvanáctiletých dívek, který když zrovna nebalí nějakou ženu, nezištně rozdává útěchu stařenkám pomocí slov, která představují vrchol kýčovitosti v dialogu. O samotě je pak opojen vlastní fyzickou krásou, proto sám sebe před zrcadlem obšťastňuje předstíranými kopulačními pohyby. Je to vlastně taková odporná karikatura medemovských mužských hrdinů. Jestli je toto opravdu zpracování Dostojevského díla, pak ten musí rotovat v hrobě tak, že by to utáhlo turbínu ve středně velké elektrárně. I přes otřesnost Saawariye věřím, že z předlohy by šlo vytřískat milostné ba i erotické napětí. Musel by se o to však pokusit někdo jiný, kupříkladu již zmíněný Julio Medem. (19.08.2008)