Obsahy(1)
Druhý celovečerní film Petra Marka vznikl ve spolupráci s ostravským divadlem XXXH´X XO XXOXX. Oproti jeho poetickému debutu Láska shora, který rozbil tradiční příběh, vytváří film Nebýt dnešní příběh přehledný a zprvu i s očekávatelným vývojem. Trojice přátel se vypraví na osamocenou chatu, aby se zde pokusila zbavit drogového návyku. Petr Marek svůj film charakterizuje slovy: „Přibližně v polovině filmu se drogové drama rozpadne a z filmu typu Pavučina se začíná pomalu stávat film typu Což takhle dát si špenát. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Není to tak vtipné jako Nic proti ničemu, ale pořád je to dost radikální. Navíc je film bizarní tím, že z pomalu budovaného fantastična, kdy není jasné, zda jde o drogové halucinace (tedy o racionální vysvětlení) nebo o nějaké prolínání paralelních světů (metafyzické vysvětlení), na konci vznikne kafkovský prostor, ve kterém postavy jasně vymezenou nemožnou skutečnost přijímají jako běžnou zkušenost (třebaže dosud neznámou) a bez obav z vnitřního zhroucení, ke kterému se původně zdají být nachýleni, konstituují novou racionální kauzalitu. Otázka je, jak by se v podobné situaci místo skupiny vystresovaných feťáků zachovalo kupříkladu kolokvium exaktních vědců. A zda by si taky podobným způsobem zkoušeli přebrat holku. ()
Zaujímavé. Rozpočet: Niečo pod 3000 Kč (áno - pod tri tisíc !!!). Štáb: šesť ľudí. Forma: ručná kamera, prirodzené prostredie, kontaktný zvuk (niečo na spôsob Dogmy). Výsledok: pozerateľná komédia s viacerými polohami – od sociálnej konverzačky, cez tajomnú hru až po popri sebe jestvujúce svety. Trojica narkomanov sa ide vyliečiť na chatu v horách. Vzdialení dealerom a Ostrave plnej návykových látok, chcú podniknúť očistu ducha i tela. Narážajú však nielen na tri rafinovane podstrčené dávky drogy, ale aj na konfrontáciu so sebou samým. Prirodzené rozhovory v podaní skvelých hercov ostravskej divadelnej improvizačnej skupiny Xxxh’x xoˇxxoxx sú výrazným plusom. Dej sa zhruba v polovici láme, kedy uveriteľný úvod prechádza do sveta paralelných realít, a hoci si humor a civilnosť zachováva, divák stráca prehľadnosť v postavách a tempo príbehu sa dostáva do podivuhodnej, miestami únavnej slučky. Nadšenie, dobrý nápad, prirodzená nezakomplexovanosť ale zostala zachovaná. To všetko + minimálne prostriedky a pozerateľný film je na svete. 70%. ()
S filmy Petra Marka mám jeden zásadní problém. Při sledování mám pocit, že se po mně chce, abych se stala součástí toho úžasného světa těch skvělých lidiček, co mají ta srdíčka i jiné orgánky na pravém místě, nosí svetříky a jsou takoví čistí, alternativní a intelektuální. Nebýt dnešní je jediná výjimka. Zaujal mě, bavil mě a dokonce mi připadal i příjemně sebeironický a sebereflexivní (tedy ne jako u jeho ostatních filmů, ze kterých ta sebeironie a sebereflexivita trčí jako dvě vlajky, kterými diváka neustále plácá přes obličej). ()
Tohle musím vidět znovu! Sice mi přišlo, že tohle nemůžou být žádní (byť neprofesionální) herci ani náhodou (to jejich "hraní" mě celkem vytáčelo) - ale zápletka a "pointa" byly skvělé - takže...noch einmal, bitte (proč asi - no samozřejmě - v polovině jsem to v kině na chvíli zalomila - Vary 2006 byly holt náročný). ()
Pravda, ten nápad by vystačil maximálně na středometrážní film, ale díky improvizacím a některým improvizovaným rozhovorům (které zase ale na druhou stranu film zbytečně protahovaly) to mělo jakousi zvláštní atmosféru, ano, jako by člověk v té roubence byl s nimi (jsem si vybavil kdovíproč Hartíkov), navíc Petr Marek velmi dobře pracuje s časem (včetně těch hodin v kuchyni). Celou dobu mi lezla na nervy ta šílená kamera, ale pak jsem si uvědomil, že to taky mělo svůj smysl - ono natočit film s ... nechci spoilerovat, ale prostě není to lehké, tohle natočit, obecně, a Petr Marek z toho vybruslil vlastně geniálně. Pravda, na split screen taky jednou došlo, ale tak, že mě to spíš potěšilo. Ok, takže mi vadilo, že ten rozjezd je moc, zbytečně moc dlouhý, a pak mi vadilo, že je zvuk tak strašně nevyvážený - jednou je moc hlasitý, jindy neslyším pořádně, co postavy říkají. Navíc je v jednom záběru nahoře vidět mikrofon. I ten konec se - po odhalení karet - dá předvídat, ale zase proč ne. Líbila se mi i hra na to, jestli to třeba není drogová vize (když už ty drogové závislosti), na čerstvý začátek, a samozřejmě by bylo zajímavé, kdyby se postavy pak začaly kumulovat po desítkách, jak by to všichni řešili... Příjemný film, slušně postavený, jen mohl být kratší a ten zvuk mě fakt štval. ()
Galerie (1)
Reklama