Krutost podvědomí

Táto snímka povznáša násilie, mučenie a zvrhlosť na hodnotné umenie. Znie to viac menej paradoxne ale myšlienkovo to bolo naozaj plné. Tie existenciálne psychologické monológy ma nesmierne zaujali. Je to síce choré a zvrátené ale rozhodne to malo výpovednú hodnotu. Dokonca by som tvrdil, že obsahovo išlo hlavne o samotný ľudský život. Niečo ako presný opak snímky Tree of Life od Terrenca Malicka. Proste tá istá téma iba s diametrálne odlišného pohľadu. Teda s toho psychicky narušeného. Hlavne sa tu oslavovalo samičie lono ako brána života. Prvá polovica mi vyrazila niekoľko krát za sebou dych, bolo to niečo neuveriteľné.. V strede sa tempo s novým príbehom akosi pozastavilo, časť na lúke išla mimo mňa, ale nakoniec sa to zakončilo tak ako začalo. Drsne, tri ženy pojedali Ježiša. 4,5* Takéto niečo sa každý deň nevidí. (31.01.2015)

Vstup do ludskej mysle. To je tema, z ktorej sa da vytazit vela. To, ze jedna z podstat ludskej prirodzenosti je nasilie je znama vec a je to namet, ktory je velmi zaujimavy a vyhladavany. Potialto je to vsetko v poriadku. Ak sa vsak mame bavit o extremoch a o tom co vsetko dokaze filmovy divak vstrebat bez toho, aby prestal vnimat myslienku a podstatu filmu, Subconscious Cruelty zlyhava. Hussainova vyzia sice zo zaciatku uspesne ponuka moznost vstupit do ludskej mysle, s pribudajucimi minutami som vsak naberal dojem, ze to do coho vstupujem nieje mysel ludska ako taka, ale zvrhla prestava rezisera, ktora narastie do skutocne obludnych rozmerov. Nie. Toto nieje sonda do ludskej mysle. Toto je experiment, ktoreho jedinym skutocnym zmyslom je zistit, co vsetko dokaze filmovy divak vystat. Mohol by som opisat mnohokrat skvelu vizualnu a hudobnu stranku, otazka vsak znie - je divak schopny popri tom zvrhlom utoku na zmysly vnimat aj nieco ine ? Mozno by niekto povedal ze ano, vhlave vam vsak utkveju iba obrazy extremneho, zvrhleho, perverzneho nasilia. Subconscious Cruelty pre na zostane iba tym, co bol aj pred tym. Filmovou raritou, vyhladavanou pre svoju extremnost. Nic viac. (09.02.2008)

Fakt nevím, co si o filmech jako je tento mám vůbec myslet. Samozřejmě kromě toho, že rejža a asi i herci, a producenti, a asi taky diváci (včetně mne) nejsou ani trochu normální. Několik příběhů, které se pohybují na hranici porna - hororu - mysteriózního psycha, a jeden je horší (nebo někdo by možná řekl lepší) než druhý. Já bych jen poznamenal, že pokud přežijete ten první, který je - zvlášť pokud se nad ním hlouběji zamyslíte - opravdu asi tím nejúchylnějším co se dá na obrazovky přinést, tak pak už je zbytek taková selanka - například druhý je takové příjemné povídání o sexuálním aktu se samotnou přírodou... Ještě pár slov k hodnocení - tomuto filmu se dá dát jen maximální počet hvězdiček (pokud jste úchylný magor) nebo odpad! (pokud se řadíte ke konzumnímu stylu společnosti) a nebo jako já, alibisticky, někam doprostřed... (19.01.2013)

Při projekci jsem si myslel, že si po skončení filmu odplivnu, a prohlásím něco jako: "Zasraní intoši!". Ale na Subconscious Cruelty prostě něco je. Něco co se do mě zažralo a nechce to ven. Něco co lidi fascinuje, nebo odpuzuje, popřípadě obojí. Chorý snímek, chorého režiséra o velice chorých věcech. Zajímavé. (16.03.2011)

I když to tak nemusí vypadat, snímek „Subconscious Cruelty“ se snaží něco říct, má určitou vypovídací hodnotu. Není to jen bohapusté plácání oplzlostí a nechutností. Tady se na sebe vrší něco, co dokáže člověka zasáhnout, ale zároveň to proniká do jeho temný hlubin. Nikdy jsme neměli zvrácenou představu? Nikdy jsme nechtěli něco, co by se ostatním zdálo divné? Karim Hussain tu temnotu odhaluje po svém. (22.01.2019)