Ssawoomeui gisool

Ve filmu se o umění boje mnohem více žvaní, než bojuje. Naštěstí jsem si před jeho zhlédnutím přečetl Lhurgův koment a oprostil se od očekávání, které by vyplývalo již ze samotného názvu, a zřejmě proto se mi Ssaumui gisul líbilo. Nenazval bych ho snímkem plným klišé, už jen vzhledem k tréninku, kdy mladík nedělá šmahem nějaké obrovské pokroky, nestane se z něho namakaný borec, který všem utiskovatelům nakonec vítězoslavně rozbije huby. Vše se nese v rámci uvěřitelnosti, což mi bylo na Ssaumui gisul hodně sympatické. 7/10 (30.03.2006)

Kórejský Karate Kid. Spolužiakmi pravidelne šikanovaný Byung-Tae raz náhodne stretne tajomného majstra, ktorý ho po menšej nevôli začne vyučovať svoje umenie boja, a čo je hlavné - umenie čeliť vlastnému strachu. Áno, film je podľa očakávania veľmi predvídateľný, plný klišé, režisér sa ani nesnaží dianie nijak obzvláštniť. A to hlavné, akcia - teda samotný tréning a boj - je akoby odsunutý na druhú koľaj, dočkáme sa myslím tak troch nemastných-neslaných súbojov bez choreografie a bez krásy, či štýlovosti (keďže majster svojho žiaka neučí žiaden konkrétny bojový štýl, ale len také "máchanie" rukami). Film našťastie zachraňuje vždy charismatický Yun-Shik Baek, bez ktorého by bol Art of Fighting ako Karate Kid bez majstra Miyagiho. (19.03.2006)

Klasický příběh o mistrovi a jeho žákovi, ale po korejsku. Což znamená, že hrdinové jsou zatraceně charismatičtí, rvačky nezbytně drsné, hraje fajnová hudba a vy cítíte každou ránu a každou emoci. Když se nad tím příběhem trochu více zamyslíte, přijdete na to, že na tu kostru mistr-žák je nabaleno spoustu zajímavých odboček. Mistr rozhodně není svatoušek, není žádný stoletý mistr bojových umění a nezačne žáka učit kvůli dobrému pocitu, ale pro peníze. Jeho představitel Yun-shik Baek je neuvěřitelně charismatický (místy mi dost připomínal Choi Min-Sika v Oldboy, v tom nejlepším smyslu) a vsaďte se, že byste si proti němu nic nedovolili. Žák složitě hledá cestu k vlastnímu otci, zbavuje se svého strachu a například sledovat jeho první pokusy o odpor, to je opravdová lahůdka pro vyznavače černého humoru. Co se týká samotných rvaček, tak mě přišli hodně dobře natočené. A to hlavně tím, jak realisticky působí, žádné kombochvaty, žádné dráty, prostě pěsti, kopání, rány hlavou atd. Hrdinové nevydrží třista ran ocelovou tyčí do zátylku, rány je bolí a krvácí ostošest. Je to příjemná změna po všech těch matrixových a fearlessových soubojích. Nic proti nim, fearless je boží, ale je to něco jiného, co mi chybělo. Nechci spoilerovat, ale kdyby například tenhle příběh natočili teď v Americe, určitě by skončil úplně jinak než Art of fighting. Sečteno a podtrženo: líbilo se mi to. Docela dost a například pasáž, kdy v závěru mlátí své trýznitele jsem si vyloženě vychutnával. Opakovaně. 9/10 (06.06.2006)

Tak tohle je jednoznačně za pět. Perfektní návod, jak se z nuzáka, chudáka, nuly a otloukánka stát válečníkem. Pschické komplexy hlavního hrdiny se snaží odbourat všemi způsoby jeho sympatickej "trenér", ve skutečnosti děsněj mordýř, agent a špína chlap. Film pro všechny chudinky, kterým někdo znepříjemňuje život šikanováním a ubližováním. Snímek, kterej může skutečně pomoct, stačí jenom chtít. Jo jo, Korejci to zmákli dobře a mě se film velmi líbí. (09.02.2009)

Výborný film, ani ne tak o "umění boje", jako o vypořádání se s šikanou. V asijských snímcích, je vždy šikana na úplně jiné úrovni, než ji známe osobně, nebo jak nám ji předkládají režiséři ze západu (Klass bývá často lehký odvar). Některé pasáže byly zbytečné (neukončená linka s tou slečnou), ale akční scény a příjemný příběh proplétáný vtipama vše vynahradil. (17.01.2010)