Bílá masajka

Film, který překonal mojí nedůvěru k německé kinematografii, zásluha leží především na knižní předloze. Poměrně dobře natočený, zajímavý příběh ženy, která se rozhodla žít (k mému naprostému nepochopení) v keňské buši. Klidně bych byl i pro zfilmování dalších dvou částí – Zpátky z Afriky a Shledání v Barsaloi, ale raději spojených v jeden film. 70% (05.02.2007)

Tento film mě vcelku zklamal, čekala jsem, že se režisérce podaří, podle mně vcelku zajímavého a netradičního tématu, zhostit daleko lépe. Děj se mi zdál neustále chaotický, přišlo mi, že velká snaha dostat do filmu, co nejvíce toho lze, bylo určitě na škodu, protože divák velice snadno ztrácí přehled a mnoho okamžiků ani zcela nepochopí. Dle mého názoru by zjednodušení děje a vyvarování se dalších vedlejších linií filmu velice prospělo. Obsazení Jackyho Ida do hlavní role Masaje nebyl také zrovna nejlepší tah, zdál se mi ve své roli leckdy velice strnulý. Knižní předloha je podle mě daleko lepší a záživnější... (22.04.2011)

Stále častěji se tu setkávám s hodnocením mně naprosto nepochopytelném, ať už nízkým či vysokým. Bílá masajka je dle mě jeden z nejlépe natočených filmů co do "opravdovosti" a vytvoření určité atmosféry a v tom mě nezvyklá ani modrá barva na mém oblíbeném čsfd. Nebudu rozebírat zvlášť herce, zvlášť hudbu; všechno mi vyhovovalo, všechno se mi hodilo a zapadalo do sebe. Ovšem jakožto milovník "syrových" lidských a necenzurovaných filmů směle přiznávám, že jsem si po celý film pomlaskávala. Jo, pro mě skvělý film. Nebaví, drásá. A učí. P.s.: považovat hlavní hrdinku za "tupou blondýnu" je ta nejjednodušší věc, kterou může člověk s Bílou masajkou udělat. Aby dospěl k takovému výsledku, nemusí ani moc přemýšlet, nemusí ani moc hodnotit a volit nějaká správná slova, jakými by se nejlépe vyjádřil. Kdo ale z těch, co mají Carolu za "tupou blondýnu" byl v Africe? Kdo z nich zkusil žít jinak než s nohama a vychlazenou dvanáctkou na stole? Kdo z nich udělal něco tak krásně nerozumného a tak krásně přirozeného jako Carola? (Ne, nechci jet do Afriky a nabrknout si tam nějakého chlápka, ale nemůžu považovat Carol za hloupou, a už vůbec ji nemůžu odepřít její sílu a tuhý kořínek!) (06.09.2009)

Ó můj Bože, zač nás trestáš takovýmito německými filmy. Tato děsivá podívaná se mi naskytla takřka okamžitě po přečtení knihy (jenž byla průměrná) a když jsem na ni hleděl myslel jsem, že umírám. Ne, toto bylo opravdu strašlivé, Nina Hoss se jen tvářila, že hraje, stopáž je o 130 minut delší, než by měla být a příběh nabyl, díky tomu, že se dostal na filmové plátno, dalšího rozměru nudy. A přitom myšlenka nebyla špatná. Raději tisíckrát Květ pouště, než deset minut tohoto. (15.10.2010)

Presne ako píše Enšpígl. Keď sa nejaká masajka pri mne zavlní, hneď je hrča v trenírkach a mám sto chutí odsťahovať sa za ňou kdesi do slnkom rozpálenej Afriky a nechať si nabehnúť po tele spáleniny od slnka. Dostať z čistej lásky maláriu, žltú zimnicu, alebo čojaviem aké svinstvo je vlastne tiež OK. Odmenou za to mi bude pohľad na obnažené kozičky mojej milej niekde tesne pod pásom a disk v spodnej pere mojej krásky a vo voľných chvíľach môžeme kdesi v Nigeri navrtávať ropovod "za jazdy" a večer sa muchlovať v 45 stupňovom chládku svokrovej hlinenej chatrče. Paráda, už sa teším :) Kedysi som tvrdil, že najlepšie scenáre píše život - tak sa trošku poopravím - platí to aj naopak. (30.12.2010)