Obsahy(1)
Příběh začíná v roce 1987, kdy mladá vesničanka Yu Hong (Hao Lei) kvůli studiu na univerzitě v Pekingu opustila nejen své rodné hnízdo, ale i svého milého. Na škole se jí postupně odhaluje svět sexuální nevázanosti a do té doby zakázaných tužeb. Nedlouho po příjezdu se bláznivě zamiluje do spolužáka Zhou Weie (Guo Xiaodong) a jejich vztah se stává stále vášnivějším, nebezpečnějším a zrádnějším jako cesta do pekel. V roce 1989 na Náměstí Nebeského Klidu jejich spolužáci protestují proti režimu ve své zemi a žádají demokracii a svobodu, ale tento protest se změní v masakr, když jej armáda krvavě potlačí. V následném chaosu v panikou zmítané zemi se jeden druhému ztratí. Zhou Weie odešlou do vojenského tábora a následně do Berlína, nedlouho před pádem tamní zdi. Yu si najde práci i milence, ale ani jeden z nich na druhého nemůže zapomenout. Po pádu berlínské zdi se Zhou vrátí domů a nakonec se mu podaří svou lásku najít v jakési malé zapadlé vesničce. Jenže se nezměnil jen jejich svět, ale i oni samotní. (monolog)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
Když začal film a Yu Hong odjížděla na univerzitu, kde si nacházela nové přátele na koleji, říkala jsem si, jak kouzelně je to celé pojaté a na jakém vynikajícím filmu jsem se (nikoli vlastním přičiněním) octla... Sledování vývoje lásky mezi dvěma mladými lidmi a vnitří rozpory dívky na pozadí tehdejší politické situace mě (kupodivu) bavily a nechala jsem se unášet příběhem. No jenže krátce potom, co Yu Hong opustila univerzitu a film se táhl stále podobným stylem, mě to hodně rychle přestalo bavit a nepřiměřená stopáž a rozvleklý děj donutily nejednoho diváka opustit sál předčasně. Já vydržela do konce, ale kdybych odešla, asi se to na hodnocení nijak nepoznamená. Pochválit ale musím aspoň použitou (jak už Adrian zmiňoval - dobovou) hudbu, která se pro mě stala asi tou nejlepší věcí na tomhle filmu. ()
Čínané pro druh lidí, jakým je hlavní hrdinka, mají krásný výraz 'duo qing ren' - "člověk oplývající mnoha city" (většinou se tím rozumí "intelektuál" což je v Číně zas skoro každý člověk s vysokou). Je to citlivější a v něčem i výstižnější výraz klinická deprese, který bychom použili my lidé v západním civilizačním okruhu... Film bych shrnul jako nebanální portrét "komplikované" dívky, která později v životě musí zápasit s vlastními démony. ()
Je zbytočné sa pýtať prečo je film v Číne zakázaný (napriek tomu sa dá volne kúpiť), otázka by bola prečo by nemal byť. Málo priestoru v čínskej kinematografii dostáva generácia (študentov) 1989, ktorá nedostala šancu zmeniť krajinu k lepšiemu a hľadá zmysel života dodnes. Čínsky idealizmus bolo pochovaný na Námestí nebeského pokoja a hlavnou hodnotou spoločnosti sa stali peniaze. Možno by si film zaslúžil aj slabšie ohodnotenie, ale na druhej strane chcem oceniť, že toto dokázali v Číne natočiť. ()
Vztahova poetika v soukoli casu a historickych zmen ? Musim rict, ze chvilema mnou tento film pekne maval a na druhou stranu casto se mi dost vzdaloval a nekdy vylozene ztracel. Presto operuje podle meho silnou atmosferou a to predevsim ve svem zacatku a zaveru, takze si urcite zasluzi pozornost. Ale smutek je to velikej... . ()
Na príbehu Yu Hong sa divákovi dostáva pohľad na obdobie konca 80. rokov, kedy v Číne podobne ako v iných komunistických krajinách vyšla z vnútra túžba po zmene štátneho zriadenia a oči i nádeje ľudí sa obracali k demokratickým heslám a slobode. Otváranie krajiny novým ideám v sebe nutne nesie aj obdobie neistôt a tápania, ako "staré" nahradiť "novým" a doposiaľ nepoznaným. Rovnakou zmenou ako krajina prechádzajú v tom období aj ľudia, zvlášť mládež, ktorá na prahu dospelosti v dobe hľadania svojho miesta v živote a ideí, ku ktorým by sa upäla, pocituje zmätok a neistotu dvojnásobne. Lu Hongin chaos v svojich citoch, postojoch, doslova uväznenie v sebe samej, zmietanej vlastnými, nepochopenými túžbami ako i neschopnosti prijať a naplno opätovať lásku režisér v obraze ešte posiluje použitím takmer výhradne polocelkov a detailov a silného hudobného doprovodu (známe dobové skladby). Záverečná neuzavretosť príbehu len podtrhuje skutočnosť, že aj napriek snahám idey a nádeje ešte zväčša k naplneniu neprišli, i keď už vyše 17 rokov trvajúce "prechodné" obdobie prinieslo viacero zmien, ktoré však možno blízkych ľudí viac odcudzili ako znova spojili. Avšak presne v duchu poslednej vety filmu "kto raz uvidel svetlo, tmy sa už viacej nebojí" je dôležité svojej cesty sa nevzdávať. ()
Galerie (2)
Photo © Dream Factory
Zajímavosti (2)
- V roku 2006 mal byť Summer Palace úvodným filmom festivalu v Belehrade. Slávnostne ho plánoval otvoriť disidentský filmový tvorca Lordan Zafranovic. Ako uvádza denník The Epoch Times, v poslednej minúte bol však film bez udania dôvodu stiahnutý. No v krajine, ktorá víta zakázané filmy zo všetkých strán ,,železnej opony” a kde boli za svoju odvahu ocenení Wajda, Forman a Szabo, taká udalosť nemohla zostať bez povšimnutia. Verejnosť žiadala vysvetlenie. Keď vyšlo najavo, že dôvody sú politické, konkrétne Čínska ambasáda požadovala vyškrtnutie filmu z programu a odvolávala sa na dodržovanie dohôd o vzájomných vzťahoch, spôsobilo to škandál. Média zaútočili na rozhodnutie organizátorov stiahnuť premietanie filmu. Organizátori zasa na svoju obhajobu uvádzali fakt, že mali 60 telefonátov z Ministerstva zahraničných vecí a Ministerstva kultúry, kde predstavitelia zmieňovali, že sa jedná o ,,vyššie záujmy”. Organizátori považovali vyvíjaný tlak za príliš silný, no následný tlak verejnej mienky bol väčší. Pod jeho vplyvom sa v nasledujúcich dňoch riaditeľ festivalu vzdal a organizátori sa rozhodli uviesť film aj napriek nesúhlasu vyšších miest – nie raz, ale hneď dvakrát kvôli veľkému záujmu. ,,Tento film znamená víťazstvo,” povedal Zafranovic počas neobvyklého otváracieho ceremoniálu. Summer Palace odišiel z Belehradu s Cenou za slobodu umeleckej tvorby - vytvorenou dodatočne a špeciálne pre túto príležitosť. (PeterJon)
- Summer Palace mal svetovú premiéru na festivale v Cannes, napriek tomu, že na to nedostal oficiálne povolenie Číny. Režisér Lou Ye a producent filmu Nai An dostali kvôli uvedeniu filmu v Cannes bez schválenia cenzorského úradu zákaz nakrútiť ďalší film 5 rokov. (PeterJon)
Související novinky
První skandál na letošním Berlinale
O rozruch se postaral Čínský filmový výbor, který se rozhodl stáhnout z berlínského festivalu snímek LOST IN BEIJING od režisérky Li Yu. On to v podstatě žádný velký skandál není, o politické a… (více)
Zákazová pětiletka
Nejnovější snímek čínského režiséra Lou Ye zřejmě nenašel v domovině patřičné pochopení, s jakým se většinou soutežní filmy na festivalu v Cannes potýkají. Jeho premiérové uvedení ve Francii před… (více)
Velké nesnáze v (ne)malé Číně
To, že se z filmů běžně odstraňují divákům závadné scény je známá věc (stačí vzpomenout na nedávné extempore se Základním instinktem 2), ale v Číně to berou ještě mnohem razantněji. Na právě… (více)
Reklama