Obsahy(1)
Příběh začíná v roce 1987, kdy mladá vesničanka Yu Hong (Hao Lei) kvůli studiu na univerzitě v Pekingu opustila nejen své rodné hnízdo, ale i svého milého. Na škole se jí postupně odhaluje svět sexuální nevázanosti a do té doby zakázaných tužeb. Nedlouho po příjezdu se bláznivě zamiluje do spolužáka Zhou Weie (Guo Xiaodong) a jejich vztah se stává stále vášnivějším, nebezpečnějším a zrádnějším jako cesta do pekel. V roce 1989 na Náměstí Nebeského Klidu jejich spolužáci protestují proti režimu ve své zemi a žádají demokracii a svobodu, ale tento protest se změní v masakr, když jej armáda krvavě potlačí. V následném chaosu v panikou zmítané zemi se jeden druhému ztratí. Zhou Weie odešlou do vojenského tábora a následně do Berlína, nedlouho před pádem tamní zdi. Yu si najde práci i milence, ale ani jeden z nich na druhého nemůže zapomenout. Po pádu berlínské zdi se Zhou vrátí domů a nakonec se mu podaří svou lásku najít v jakési malé zapadlé vesničce. Jenže se nezměnil jen jejich svět, ale i oni samotní. (monolog)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
Odvážný pohled do těžko uchopitelné části čínských dějin zajímavýma očima generace tou dobou postižené nejvíc. Problém je, že prokomunikovat strasti těchto lidí ostatním není asi zrovna nejsnadnější. Obzvlášť pomocí filmu. A tím spíš filmu ze země kde režimu podobné výpovědi o ošemetných tématech nejdou zrovna pod nos. Ve výsledku Summer Palace jako film bohužel často selhává. Atmosféra (nejen díky zvolenému soundtracku) se sice povedla na jedničku, ale film je o 50 minut delší než měl být. Nevěřil bych, že to někdy o některém filmu povím ale sexuální scény byly k uzívání nudné a přemrštěné svou frekvencí. Otravnější byl snad jen voice over hlavní hrdinky, který toho filmu občas více vzal než přidal. Ač svým zaměřením je Summer Palace rozhodně unikát, za který jsem vděčný, unikát svým námětem a poselstvím to zas tolik není. Spousta filmů se podobnými tématy a myšlenkami zaobírá pro diváka mnohem záživnější formou. Výsledný dojem je tedy těžce rozpačitý. Ač jde o špičkovou šanci nahlédnout do Číny jak ji neznáme, tak způsob jakým je to provedeno je vše jen ne špičkový. ()
Je zbytočné sa pýtať prečo je film v Číne zakázaný (napriek tomu sa dá volne kúpiť), otázka by bola prečo by nemal byť. Málo priestoru v čínskej kinematografii dostáva generácia (študentov) 1989, ktorá nedostala šancu zmeniť krajinu k lepšiemu a hľadá zmysel života dodnes. Čínsky idealizmus bolo pochovaný na Námestí nebeského pokoja a hlavnou hodnotou spoločnosti sa stali peniaze. Možno by si film zaslúžil aj slabšie ohodnotenie, ale na druhej strane chcem oceniť, že toto dokázali v Číne natočiť. ()
Čínané pro druh lidí, jakým je hlavní hrdinka, mají krásný výraz 'duo qing ren' - "člověk oplývající mnoha city" (většinou se tím rozumí "intelektuál" což je v Číně zas skoro každý člověk s vysokou). Je to citlivější a v něčem i výstižnější výraz klinická deprese, který bychom použili my lidé v západním civilizačním okruhu... Film bych shrnul jako nebanální portrét "komplikované" dívky, která později v životě musí zápasit s vlastními démony. ()
Když začal film a Yu Hong odjížděla na univerzitu, kde si nacházela nové přátele na koleji, říkala jsem si, jak kouzelně je to celé pojaté a na jakém vynikajícím filmu jsem se (nikoli vlastním přičiněním) octla... Sledování vývoje lásky mezi dvěma mladými lidmi a vnitří rozpory dívky na pozadí tehdejší politické situace mě (kupodivu) bavily a nechala jsem se unášet příběhem. No jenže krátce potom, co Yu Hong opustila univerzitu a film se táhl stále podobným stylem, mě to hodně rychle přestalo bavit a nepřiměřená stopáž a rozvleklý děj donutily nejednoho diváka opustit sál předčasně. Já vydržela do konce, ale kdybych odešla, asi se to na hodnocení nijak nepoznamená. Pochválit ale musím aspoň použitou (jak už Adrian zmiňoval - dobovou) hudbu, která se pro mě stala asi tou nejlepší věcí na tomhle filmu. ()
Vztahova poetika v soukoli casu a historickych zmen ? Musim rict, ze chvilema mnou tento film pekne maval a na druhou stranu casto se mi dost vzdaloval a nekdy vylozene ztracel. Presto operuje podle meho silnou atmosferou a to predevsim ve svem zacatku a zaveru, takze si urcite zasluzi pozornost. Ale smutek je to velikej... . ()
Galerie (2)
Photo © Dream Factory
Zajímavosti (2)
- V roku 2006 mal byť Summer Palace úvodným filmom festivalu v Belehrade. Slávnostne ho plánoval otvoriť disidentský filmový tvorca Lordan Zafranovic. Ako uvádza denník The Epoch Times, v poslednej minúte bol však film bez udania dôvodu stiahnutý. No v krajine, ktorá víta zakázané filmy zo všetkých strán ,,železnej opony” a kde boli za svoju odvahu ocenení Wajda, Forman a Szabo, taká udalosť nemohla zostať bez povšimnutia. Verejnosť žiadala vysvetlenie. Keď vyšlo najavo, že dôvody sú politické, konkrétne Čínska ambasáda požadovala vyškrtnutie filmu z programu a odvolávala sa na dodržovanie dohôd o vzájomných vzťahoch, spôsobilo to škandál. Média zaútočili na rozhodnutie organizátorov stiahnuť premietanie filmu. Organizátori zasa na svoju obhajobu uvádzali fakt, že mali 60 telefonátov z Ministerstva zahraničných vecí a Ministerstva kultúry, kde predstavitelia zmieňovali, že sa jedná o ,,vyššie záujmy”. Organizátori považovali vyvíjaný tlak za príliš silný, no následný tlak verejnej mienky bol väčší. Pod jeho vplyvom sa v nasledujúcich dňoch riaditeľ festivalu vzdal a organizátori sa rozhodli uviesť film aj napriek nesúhlasu vyšších miest – nie raz, ale hneď dvakrát kvôli veľkému záujmu. ,,Tento film znamená víťazstvo,” povedal Zafranovic počas neobvyklého otváracieho ceremoniálu. Summer Palace odišiel z Belehradu s Cenou za slobodu umeleckej tvorby - vytvorenou dodatočne a špeciálne pre túto príležitosť. (PeterJon)
- Summer Palace mal svetovú premiéru na festivale v Cannes, napriek tomu, že na to nedostal oficiálne povolenie Číny. Režisér Lou Ye a producent filmu Nai An dostali kvôli uvedeniu filmu v Cannes bez schválenia cenzorského úradu zákaz nakrútiť ďalší film 5 rokov. (PeterJon)
Související novinky
První skandál na letošním Berlinale
O rozruch se postaral Čínský filmový výbor, který se rozhodl stáhnout z berlínského festivalu snímek LOST IN BEIJING od režisérky Li Yu. On to v podstatě žádný velký skandál není, o politické a… (více)
Zákazová pětiletka
Nejnovější snímek čínského režiséra Lou Ye zřejmě nenašel v domovině patřičné pochopení, s jakým se většinou soutežní filmy na festivalu v Cannes potýkají. Jeho premiérové uvedení ve Francii před… (více)
Velké nesnáze v (ne)malé Číně
To, že se z filmů běžně odstraňují divákům závadné scény je známá věc (stačí vzpomenout na nedávné extempore se Základním instinktem 2), ale v Číně to berou ještě mnohem razantněji. Na právě… (více)
Reklama