VOD (1)
Obsahy(1)
Dokumentární film o životě sedmi starých lidí v podhorských obcích a samotách Bílých Karpat. Od listopadu 1997 do října 1998 navštěvoval režisér Břetislav Rychlík s kameramanem Karlem Slachem v horských obcích a samotách Bílých Karpat sedm starých lidí, kteří se narodili ještě v časech rakousko-uherské monarchie, tedy mezi lety 1907-1917. Navštěvovali je ve všední dny i v tradiční církevní svátky. Výsledkem je svědectví o hodnotovém systému a řadu lidí, jejichž životní pouť začala na počátku tak rozporuplného a těžkého století a končí na jeho zběsilém konci. Svědectví, které se nesentimentálně dotýká otázek stáří, nemoci, smrtí, víry, kultury. Svědectví o lidech, kteří navzdory těžkým horským podmínkám, si udrželi svobodného ducha a humor jako výraz velké vnitřní síly. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
Starčekovia z moravskej strany Bielych Karpát rozprávajú v dokumente o živote a blížiacej sa smrti nenapodobiteľným jazykom tunajšieho kraja (akási zmeska češtiny, slovenčiny a záhoráčtiny). Svojrázny kopaničiarsky kraj si človeka dokáže podmaniť. Prírodou, ľuďmi, spôsobom reči, alkoholikmi, humorom, tamojšími pálenkami....jednoducho neopísateľným čarom prenášajúcim sa do vnímania celého okolia. Toto čaro sa Rychlíkovi podarilo preniesť do filmu len čiastočne, pretože dokumentu akoby chýbala väčšia dávka otvorenosti vo výpovediach. Ripo má pravdu, do komplexnosti Hanákovej nádhery tomuto chýba veľa . ()
Tématicky a spôsobom spracovania sa to až príliš nápadne podobá na Hanákove "Obrazy starého sveta", avšak do neho to má ešte poriadne ďaleko. Napriek tomu sa nedá nepochváliť kamera, ktorá v súlade s pomaly plynúcim životom takmer opustených starých ľudí , pomaly sníma jednotlivé zábery zo života starcov a stareniek .... 3,5 * ()
Verdikt: Ono to opravdu někoho zajímá čí spíše se tomuto někdo musí věnovat? Poprvé. ()
Stáří je nemoc. Jeden protagonista říká "Jsem doma, žádná veselost. Veselost je půl zdraví. Člověk se musí furt pohybovat, jinak je hotovo. Dřív byli zdravější lidé". Vypadá to, že to bylo točeno pro nás Pražáky na té příjemnější, jižní části Moravy. V severní jsou převážně průmysloví dělníci a tvrdohlaví Valaši, jimž půda nikdy nedala nic zadarmo, je kapitola sama pro sebe. Smutné je, že všichni protagonisté tohoto dokumentu, který si příjemně plyne až je nečekaně konec, na té druhé straně." Apoštol Pavel říká, že to je výhra", říká jeden. ()
Byť jsem toho názoru, že jsme toho mohli vidět víc ze života lidí a výpovědi mohli poskytnou zajímavější informace ze života obyvatel, tak přesto se mi dokument líbil. Je to jako vrátit se v čase o hodně let zpět. Lidé zde žijí jinak, myslí jinak a důležité jsou pro ně úplně jiné věci. Pro lidi z měst, ke kterým se pochopitelně počítám, zcela nemyslitelné a často ani nepředstavitelné. I přes výtky se jednalo o hodnotnou sondu do zdejšího kraje. ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Reklama