poster

Gaav

  • USA

    Cow, The

Drama

Írán, 1969, 100 min

  • kaylin
    ****

    Na první pohled vlastně jen film o krávě, ale tohle je opravdu silná výpověď o tom, jak se může člověk k něčemu upnout. V tomhle případě je to tedy kráva. Silné drama o tom, jak lidé na vesnici žijí, co je ovlivňuje a jak se ovlivňují navzájem.A také film o tom, co všechno mohou napáchat dobré úmysly a možná také trochu strach.(22.6.2015)

  • Iggy
    ***

    V románu Kadera Abdolaha Dům u mešity (česky Kniha Zlín, 2011) je popsána následující historka: ihned po revoluci zakázal ajatolláh Chomejní všechna kina (a nevěstince) jako nečisté. Devět měsíců po revoluci byly dveře kin stále zatlučené a některá se měla přebudovat na mešity. Zoufalí filmaři se rozhodli Chomejnímu promítnout klasický perský film Kráva. Velký ajatolláh ve filmu spatřil sebe, své rodiče a vesničany v dobách svého mládí. Následně se Kráva promítala v íránské televizi jako film schválený samotným ajatolláhem a vhodný pro věřící muslimy. A íránská kinematografie byla zachráněna před hrozícím zánikem. V románu jde sice o fikci, nicméně film Kráva se Chomejnímu skutečně líbil a byl možná opravdu jedním z důvodů, proč v Íránu nebyl zakázán film jako takový. Jinak je Kráva typický neorealistický film (i když jen zdánlivě, film nemá být realistický a natáčel se s profesionálními herci), který sám o sobě dnes už neohromí, zajímavý je ale jeho dobový kontext. Film vznikl ještě za vlády proamerického šáha Rézy Pahlavího a za vládní finanční podpory. Záhy byl ale zakázán jako příliš sociálně kritický, skutečným důvodem byl ale nejspíš režimu nepohodlný Gholam-Hossein Saedí, autor literární předlohy a spoluautor filmu. Film se nakonec s velkým úspěchem začal v Íránu promítat v roce 1970 a i přes zákaz jeho exportu byl o rok později propašován na festival v Benátkách, kde se stal senzací i navzdory tomu, že byl promítán jen v původním znění bez titulků. Následně se film stal jedním ze základních kamenů íránské kinematografie a předchůdcem tzv. íránské nové vlny.(4.8.2016)

  • Anderton
    ***

    Príbeh, ktorý by sa dal zhrnúť do jednej málo rozvinutej vety a ktorý by mi tak viac sedel ako netradičná a humorná epizóda v nejakej širšej mozaike zo života v Iráne v poviedkovom filme. Ale máme tu film 100 minútový a ten dokáže zaujať najmä spôsobom snímania a zobrazenia svojráznosti dedinských postavičiek. Ich život v chudobe vám môže pripadať príliš jednoduchý a nezáživný, ale na druhej strane som si nikdy nepovedal, že títo ľudia majú dôvod byť nešťastní. Práve naopak, každý každého pozná, všetci sú stále vonku, komunikujú spolu a ak sa chcú uživiť, stále je čo na práci. Teda pokiaľ nezačnete až nezdravo prejavovať náklonnosť ku krave...(6.5.2017)

  • corpsy
    *

    Cítim sa tu medzi vami ako čierna ovca. Hodnotenie je ale z môjho hľadiska právoplatné. Som síce viac divácky zameraný ( ale rozhodne neodmietam nezávislé, či artové snímky ), no táto dedinská tragédia ma nechala ľahostajnou. Až záver, ústiaci takmer do akčnej drámy, ma vytrhol z hlbokej letargie. Nie je to pre mňa nepochopené dielo, ale iba obludne nudné.(27.12.2018)

  • danliofer
    *****

    Nádherný íránský film s prvky metempsychózy, kdy se duše krávy po její smrti přesune do těla jejího majitele... anebo se majitel krávy po její smrti žalem zbláznil? Toto tajemství se vine celým filmem, vše zůstává jen v divákově mysli... I proto lze tento snímek hodnotit velmi vysoko. Jinak velmi silný snímek i z hlediska obrazu, hudby a celkově hereckých výkonů.(14.4.2013)

  • - Filmové zobrazení íránské zaostalosti a chudoby natolik pobouřilo producenty (snímek z velké části financovala šáhova vláda), že přinutili tvůrce přidat k filmu prohlášení, že zobrazené události se odehrávaly v dobách před vládou současného režimu. (Hans.)

  • - Gaav je první celovečerní íránský film, který vzbudil významnější mezinárodní odezvu. (Hans.)