Reklama

Reklama

Kniha rekordů Šutky

  • Srbsko a Černá Hora Knjiga rekorda Šutke (více)
Srbsko a Černá Hora / Česko / Slovensko, 2005, 78 min

VOD (1)

Obsahy(1)

Kusturicovsky laděné příběhy a hudba z Cabiriiných nocí Federica Felliniho se slévají v energií nabitý zážitek připomínající jízdu na kolotoči. Šutka je největší romská osada na Balkáně. Alespoň podle slov tamějšího rybáře, který je hlavním protagonistou dokumentu natočeného v koprodukci s Českou televizí a především průvodcem po šutských uličkách, kde v každé z nich najdeme minimálně jednoho místního, ne–li dokonce světového šampióna, lhostejno v čem. Důležité je, že ve svou výjimečnost věří a že je lidé uznávají.

Film je především zábavnou cestou za neuvěřitelnými disciplínami, osudy a hlavně rekordy, na které nenarazíte nikde jinde na světě. V rozbujelém společenství se najde místo pro vyznavače nejrůznějších náboženství, sportů nebo svérázných hudebních stylů. Najdete tu derviše, který se umí přemisťovat v prostoru, souboje cvičených hus, vymítače upírů, místní televizní stanici i hudební průmysl, kterému šlape na paty místní hudební pirát. Zlí duchové jsou vymýtáni ohněm nebo pouhou silou vůle a populární písně jsou skládány za méně než 15 minut. Bůh miluje Šutku, neboť zde je uctíván nejvíce na světě. Šutku nehledejte na mapě - je to stav mysli.

Film získal Diváckou cenu festivalu Jeden svět 2006 a byl vybrán jako zahajovací film festivalu Finále Plzeň 2006. Dále získal cenu srbské kritiky jako nejlepší srbský film roku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (48)

chicocheco 

všechny recenze uživatele

V Šutce jsem skoro 3 měsíce pracoval, a to ještě předtím, než jsem měl možnost podívat se na tento dokument. V něčem je film podobný osobnímu zážitku, v něčem ne, každopádně se jedná o vtipný a někdy i trochu šokující spektákl osudů lidí, kteří mají svůj vlastní svět a žádný jiný neznají. Zpětně jsem si uvědomil, že jsem některé lidi potkal osobně, třeba toho gaye, jednu z postaviček filmu. Založil si neziskovku, humanitární organizaci, a pojmenoval ji velice případně XOMOC - tedy chomos, případně homos :) ()

Petro 

všechny recenze uživatele

Velmi zábavná záležitost. Na konci jsem pochopil, že to nebude jen dokument. A nejsem si jist, že Šutka existuje. Je to výborná koláž skutečnosti, vypravěčské dovednosti a tvořivého "dodělání". Bezprostřednost protagonistů, jejich upřímný projev, je to co mi stále vyvolávalo úsměv na tváři a dobře jsem se bavil. Dávám tři, protože víc * boduji už dobré filmy. ()

victim42 odpad!

všechny recenze uživatele

Když chcete, aby ve vás film vzbudil emoce, vyberete si třeba i takový, který vás naštve? Tak ani tehdy po tomhle braku nesahejte. Nabídne jen nekonečnou nudu a špínu. Film vidlema přehazuje postavy bez charakteru, jejichž jediná podstata je být v něčem vyjímeční. Ať už to znamená být nejchudší, nebo nejúspěšnější vyhaněč upírů. Například tenhle pro tenhle rekord uchazeč nemusí mít vůbec představu, co to upír je, stačí, že kouří (doopravdy!). Takovéhle zhovadilosti vám film nabídne pár desítek a pak jste rádi, že skončil. Nejdramatičtěji působí záběry napodobující použití kinematografu. Má to naznačovat grotesku? Vtipné nejsou. Charakter dokumentovaných obyvatel vystihl uživatel David S. do puntíku. Cituji: "nikdo nemaká, ale všichni jsou šampióni..." ()

Orbeek 

všechny recenze uživatele

Neskutečně zábavný, z nějaké (myslím nevelké) části inscenovaný dokument o "božích" lidech mě nadchl již před lety v kině. Nyní se zkušenostmi z pobytu v Makedonii a mimo jiné i okolí Skopje, kde byl film snímán, viděno jinýma, "skutečnýma" očima. Je zachyceno přesné prostředí v mixu rozdílných náboženství, které zde mezi cikány, oproti jinak striktně rozdělenému ostatnímu obyvatelstvu, nijak moc mezi sebou neřeší a když, tak nějak spíše z jejich "hádavého sportu". V tomto dílem paradokumentu vystupují dva profi herci (Bajram Severdzan a Jasar Destani - Bílá kočka,..a.j.), kdy jeden před kamerou uvozuje a posouvá místní panoptikum lidí (povšechně mužů, jak velí společenská patriarchární tradice) v bláznivé soutěživosti být prostě "jen" nejlepší v ledačems a ukázat se a druhý mezi ně "zapadá" a předvádí jako jeden z nich. Zde vnímané scény s koňmi, housery jako "týrání zvířat" jsou jejich běžným letitým životem a možná podobně by nahlíželi na některé aspekty našeho "civilizovaného" chování ke zvířatům. Mrazí však z chlapecké obřízky. Autoři narazí i na v komunitě a oblastně zřejmě mnohem větší problém užívání narkotik, ať už u zmařeného boxerského talentu nebo nadpozemsky vitálního, exaltovaného bezzubého seladona. Z naprosté většiny vystupujících ale čiší naprostá bezstarostnost a bavení se tím , co mají a mohu mít a dělat. Nádherně libozvučná je slangová srbština a výkony různých lidových hudebníků obložených penězi. Nějak mě napadá Formanovo Hoří,..(příp. Konkursu), jen kdyby točil tam a s alespoň malou příběhovou osnovou. ()

Reklama

Reklama