Destricted

Verdikt: We Fuck Alone (odpad!): WTF? Po minutě se ze mě málem stal epileptik. Impaled (***): Nejnormálnější a zároveň nejlepší část Destricted, což způsobilo vyšší hodnocení než by to dostalo při samostatné projekci. Umění to není, ale to ani zbytek, absolutně nerozumím proč tady Larryho tak kritizujete, casting, rozhovory, alespoň jsem se nenudil. Balkan Erotic Epic (*): Na Balkáně tohle a v Kazachstánu tamto, ta ženská byla druhý Borat. House Call (odpad!): Bez komentáře. Death Valley (odpad!): Škoda slov. Hoist (odpad!): Totální humusárna, ''estetika'' sama. Sync (*): Začlo to, skončilo to, nic mi to nedalo. Ale nebyla to úchylárna (předchozí díla nasadili vysokou laťku), takže alespoň bod. (10.01.2008)

BALCAN EROTIC EPIC **.. Marina Abramovič priniesla svojsky-úchylno-humorno-zvrátenú etudu z balkánskeho "folklóru", ktorá nie je úplne zlá, ale od kvality má ďaleko...DEATH VALLEY (odpad)..what the fuck...????????megabrutalodpad a samoúčelnosť bez štipky umenia..IMPALED (odpad)..Larry Clark a jeho "dalšia brilantná sonda", ten chlapík už v Ken Parkovi naznačil, čo by chcel točiť a teraz sa mu to splnilo...SYNC (****) chvalabohu to celé trvá len dve minúty, inak by som to asi nezniesol, inak ten nápad s erotickou kolážou za doprovodu bicieho sóla je perfektný...HOUSE CALL (odpad)...odporné telá a ksichty..nič viac nič menej, old school-porn sračka...WE FUCK ALONE (**)nočná mora epileptika, ktorý by po dopozeraní tohto dielka skončil minimálne na psychiatrii..ťažko preťažko pozerateľné, ale povedzme že nápadité a do istej miery originálne a "dirty"... HOIST(***) najumeleckejší, najestetickejší počin... (30.05.2007)

Co k tomu říct. Takhle zhruba vypadá menší sešlost režisérů, které bych se osobně nebála označit jako explicitní, nadržená, nevkusná hovada třetího stupně, kteří považují svojí tvorbu za sexuální umění a přímo do ksichtu nám strkají, jak hluboký význam jejich takzvané umění má. Dovolte mi se vyzvracet. Balcan Erotic Epic: Je takový malý, úchylný, přímočarý pohled do balkanské kultury, kdy se máte asi roztéct kvůli nápadu, v němž režisér rozmístí do určitého symbolu pár nahých chlapů, ryjících rozkrokem o trávník a zabere to letadlovým pohledem. odpad!. Sync: Tady už bych se o to umění tolik nehádala. Spojení muže a ženy zobrazené v jednom jediném aktu z postupně navazujících, sestříhaných záběrů. To bylo oproti první povídce alespoň trochu vzrušující. Výběr hudby bych trošku pozměnila, ale jak je vidno, střihač s tím měl hodně práce.60%. Impaled: Trapnost, trapnost. Ani špetka ničeho, co by mohlo mít s uměleckým filmem něco společného. Nebyla tu vidět ani snaha. odpad!. Death Valley: Watafácká honička asi na nějaké texaské poušti s ošklivým chlápkem a v blbé poloze. Záběr krásně ostře naservírovaný, ale hovno v něm. 10%. House Call: To se teda můžu klidně podívat i na modernější porno.5%. Hoist: Sláva nazdar výletu. Konečně jsme se dočkali. Alespoň Barney to pochopil. Pojem sloučit umění a sexualitu. Tady jsme to viděli. A i když se mi na to nekoukalo snadno, musím ocenit velkou snahu a precizní detailní záběry.70%. We Fuck Alone: Gaspare, cos to proved? Pěkně sis to zmrvil tímto epileptický zachvat vyvolávajícím nevkusným blivajzem. A i když vím, že se ti to občas vymkne, pokaždé u mě máš velkou šanci, jen nejsi schopný vymyslet lepší nápad než výlet do rauše s nafukovací pannou. 20% (07.10.2013)

Moc si toho nepamatuji. Bylo to v noci, chtělo se mi spát a bylo nás více než dost. Pustilo se to, protože holky říkaly, že je to nechutné, ale že jim ještě pár krátkých filmů chybí. Nepamatuji si jména kratasů a ani kdo co natočil. Nejvíce mě však zaujal příběh muže jako součást soukolí a příběh o medvídkovi. U těchto filmů se všichni najednou rozpovídali a přemýšleli. (20.01.2011)

Za nejoriginálnější snímek z kompilace Destricted považuji Hoist z dílny audiovizuálního umělce Matthew Barneyho. Těsně v závěsu za ním stojí We fuck alone Gaspara Noého, jenž soustřeďuje esenciální prvky Noého stylu jako je nebezpečí, otevřeně prezentovaný sex a hrátky s perverzí. Jak je u něj zvykem, zcela pohrdá jakoukoli cenzurou a dráždí diváka jemu typickou manipulací s obrazem a rozčilujícím výběrem zvukového podkresu. Zmíněný film je takovou reklamou na jeho jedinečnou autorskou značku. Ale nejlepším filmem z tohoto povídkového výběru je podle mě vskutku film Hoist. Kdybychom slili dohromady Andaluského psa a Mazací hlavu, vzešlo by z toho právě toto konceptuální dílo. Je to taková živočišná kombinace surrealismu, industrialismu a body artu. A výsledek je opravdu velice vzrušující a imaginativní a jde podle mého názoru o jedno z nejzajímavějších děl na téma umění a sex. (02.02.2019)