Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (1 747)

plakát

Stigmata (1999) 

Devádesátkový kousek, který se dá tak nějak z větší míry předvídat, tudíž v podstatě čekáte jen jestli bude moment překvapení. Je to velice čistokrevně průměrný kousek, protože jeho, v té době nejspíš velice avant-gardní, způsoby střihu a kamery jsou dneska spíš rušivým elementem, který byl tomu příběhu převážně vadou na kráse. Patricia se mi tam ale hodila skvěle, prostředí bylo svým způsobem taky zajímavé, akorát ty "vize" a nejrůznější záchvaty a hororové momenty byly zkrátka moc old-school. Ještě že se tvůrci posnažili ke konci tlačit na pilu a nechyběla tudíž ani hororovější akce. Jako dohnaný rest slušné.

plakát

Synchronic (2019) 

Jako nízkorozpočtové sci-fi super, jako drama s dějovou linií, která se snaží být poměrně deep, meeh. Mnohem radši bych byla, kdyby zůstalo u té hororovosti a povrchnosti a nezatočilo to tam, kam to zatočilo. Začátek mě totiž bavil ze všeho nejvíc. Nejistota kolem záhadné drogy, která způsobuje podivná úmrtí a psychické újmy, to bylo něco, na co jsem se klepala jak ratlík. Jak ale říkám, jamile se to dostane přes polovinu, je to sice pořád dobrý film, ale ve finále se můžete setkat se zklamáním. Zase se dočkáváme spíš takové té americké linie , která mohla být prostě kultem, ale stočila se opět do rodinného dramatu, kterému ještě navíc chyběla dotaženost a atraktivnost. Hodně mi to svou formou připomnělo nedávné Freaks s Emilem Hirschem, což mě ve finále taky spíš zklamalo, ale mělo aspoň určitě větší snahu mě zaujmout i ve finále oproti Synchronic.

plakát

The Power (2021) 

Až jsem byla překvapená, že tohle točí žena. Ne, že by to tam nebylo cítit, ale zručnost a zpracování mě fakt příjemně překvapilo. Je to naprosto dokonale atmosferické a dobové, k čemuž přispívá jak prostředí, tak kostýmy, tak mluva postav a navíc je to poučné i z politicko historického hlediska. Herci byli neokoukaní a slušní, okamžitě jsem se s hlavní hrdinkou zžila. Ač duchařiny poslední dobou tolik nevyhledávám, tohle pro mě byl netradiční zážitek. Tak nějak to dýchalo úplně zvláštní atmosférou a co se týče hororových scén byly občas taky svým způsobem až komorní. Lekačky ušly, ale co musím vyzdvihnout je scéna tzv. "posednutí", kdy jsem opravdu po X měsících měla u něčeho husí kůži a byla jsem šokovaná kamerou i střihem. Někdo by tomuto filmu mohl vytknout jeho příběh, protože u duchařin se s tímto typem děje už tolik nesetkáváme a pro někoho to může působit třeba i příliš doslovně. Mně to tentokrát nevadilo, The Power si mě kolem sebe zkrátka nějak omotal už na začátku a hodně na mě zapůsobil. Corinnu Faith budu pečlivě sledovat, protože za mě dokázala udělat milník v novodobé historii ženského hororu.

plakát

Jak prodávat drogy přes internet (rychle) (2019) (TV seriál) 

1. série: Tento seriál měl zezačátku problém, protože jsem vůbec nevěděla, jestli na něj koukat německy nebo s anglickým dabingem, protože jsem nestíhala číst anglické titulky. Ve finále to dopadlo tak, že jsem to pouštěla na střídačku podle nálady. To ovšem nic nemění na tom, že první série je spíše průměrná. Zajímavá, ale průměrná. Nabídla toho vcelku málo a spíše se seznamujeme s postavami, než že bychom se dočkali nějakých větších zvratů. Možná proto, že seriál má plochu pouze třiceti minut v šesti dílech, a to je prostě docela málo. Proto bych právě uvítala, aby se více tlačilo na pilu. Ale jako rozjezd dobré. 2. série je absolutní nálož a s první sérií se nedá vůbec srovnávat. Konečně se dočkáváme šílených twistů, jak těch obchodních, tak ze soukromého života. Postava Daniela nabrala skvělých změn a jsem strašně spokojená s jeho vývojem. Potěšila i nová postava Kiry, která se tam dobře hodí a postarala se taky o nějaké ty zvraty. Celkově mi druhá série utekla o sto procent rychleji, než první, protože má skvělé tempo a nabízí v každém díle něco nového. Teď bych tu třetí sérii fakt uvítala a po těch rozpacích po první měním názor.

plakát

Jak prodávat drogy přes internet (rychle) - Série 2 (2020) (série) 

2. série je absolutní nálož a s první sérií se nedá vůbec srovnávat. Konečně se dočkáváme šílených twistů, jak těch obchodních, tak ze soukromého života. Postava Daniela nabrala skvělých změn a jsem strašně spokojená s jeho vývojem. Potěšila i nová postava Kiry, která se tam dobře hodí a postarala se taky o nějaké ty zvraty. Celkově mi druhá série utekla o sto procent rychleji, než první, protože má skvělé tempo a nabízí v každém díle něco nového. Teď bych tu třetí sérii fakt uvítala a po těch rozpacích po první měním názor.

plakát

Jak prodávat drogy přes internet (rychle) - Série 1 (2019) (série) 

1. série: Tento seriál měl zezačátku problém, protože jsem vůbec nevěděla, jestli na něj koukat německy nebo s anglickým dabingem. Ve finále to dopadlo tak, že jsem to pouštěla na střídačku podle nálady. To ovšem nic nemění na tom, že první série je spíše průměrná. Zajímavá, ale průměrná. Nabídla toho vcelku málo a spíše se seznamujeme s postavami, než že bychom se dočkali nějakých větších zvratů. Možná proto, že seriál má plochu pouze třiceti minut v šesti dílech, a to je prostě docela málo. Proto bych právě uvítala, aby se více tlačilo na pilu. Ale jako rozjezd dobré.

plakát

TY - Série 1 (2018) (série) 

1. série: Nebyla jsem si úplně jistá, jestli mě tohle téma dostatečně chytí, aby mě to bavilo. Nakonec jsem docela příjemně překvapená, ač to nějaké mouchy pro mou osobu mělo. Za první velkou považuji hlavně absolutní tupost a přelétavost hlavní hrdinky, sice své chování často objasňuje, to mi ale nepřidávalo na tom nějak více si jí oblíbit a soucítit s ní tak, jak se ode mě asi očekávalo a byly momenty, kdy jsem si jí její osud přála. Celkově je to ale stavěné na velmi zajímavé formě, ne jednou jsem si vzpomněla na román Collector od Johna Fowlese, kde byly i podobné symboly a prvky co se týče prostředí a zájmů hlavních postav. Tím, že jsme v podstatě neustále v Joeově hlavě, dodává to příběhu svižnost a opravdu to nenudí. Prvních pár dílů jsem sice musela jak se říká překonat, ale to mám ostatně téměř u všech nových seriálů. Druhou mouchou pro mě byla ta veškerá romantika, občas jsem jí byla až znechucená :D Ale naštěstí to potom vyvážil nějaký ten útok nebo vražda, tudíž to se dá taky překročit, protože tvůrci se opravdu snaží udržet divákovu pozornost a jsem ráda, že jsem zrovna měla víc času na to, abych si dala půl série naráz. Suma sumárum hodnotím velmi kladně, jen doufám, že druhá série už bude mít o hodně rozumnější hlavní hrdinku, se kterou se bude dát i sympatizovat.

plakát

Nevidomá (2020) 

V tomhle případě jsem vůbec netušila do čeho jdu. Proto jsem byla celou dobu strašně moc zmatená z toho příběhu a vůbec jsem nedokázala odhadnout, co se tam vlastně děje a kam by to mohlo směřovat. Postupem času už jsem si udělala teorie, ale ten hlavní twist jsem úplně spolehlivě neodhalila. První půlka pro mě proto byla hodně zvláštní, ale dedukuju, že přesně tam mě chtěl režisér mít, takže palec nahoru. Druhá polovina si moji přízeň získala už víc. Rozuzlení v závěru bylo možná už trošku přes čáru, ale tak nějak jsem schopná přivřít oči, protože jsem z tohohle filmu byla jak na horské dráze a proto se mi více vryl do paměti.

plakát

Spirála (2019) 

Tyhle filmy ve stylu buď je hrdina nestabilní magor s paranoickými sklony nebo je to všechno reálná noční můra nejsou zdaleka můj cup of tea. Můj první problém byl s Jeffrey Bowyer-Chapmanem, protože jeho přehrávání bylo na škodu a neměla jsem moc šanci s ním začít soucítit, přesto že s gayi nemám absolutní potíže. Druhý problém byl s tím, že ten scénář prostě nebyl moc zajímavý. Na mě to byla taková moc psychedelická jízda, která bohužel nebyla ani tak atraktivní. Všechny postavy byly extrémně nesympatické a celkový dojem ze Spiral byl spíš takový, že jsem se nudila. Škoda no, vcelku jsem se na to těšila

plakát

Ztracená brána (2012) (TV seriál) 

Ještě o stupeň lepší než Ďáblova lest, a to už je opravdu na medaili. Prostředí ještě atraktivnější než předtím, pobavily narážky na Pardubice, vybroušenější humor a neodhadnutelný příběh, který napíná až do konce. Chtěla jsem si tenhle seriál rozkouskovat, aby mi déle vydržel, ale nešlo to. Takhle si představuju čistokrevnou kriminálku evokující romány Dana Browna. Klobouk dolů před Strachem a jeho drajvem a pýlí, protože tenhle koncept muselo být těžké napsat i zrealizovat. Parádní jízda a modlím se, aby se Strach ještě někdy pustil do podobného projektu, ale hlavně, aby tam obsadil staré dobré herce a ne nějaký zelenáče z Ordinace.

Reklama

Reklama