Obsahy(1)
Důvod, proč se režisérka Olga Sommerová rozhodla vyzpovídat několik žen zralého věku, vychází z jejího přesvědčení, že člověk muž a žena jsou dvě naprosto rozdílné bytosti a tudíž ženská zkušenost ve světě patriarchátu má zcela specifické rysy, které je hodno zaznamenat a vyslovit hodně nahlas. Vznikla tak sugestivní hodinová výpověď, v níž se zralost konfrontuje s dávnými dívčími sny a optimismus prolíná s těžkým osudem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (15)
Tento dokument (i stejnojmenná knížka) mě vždycky dojme svojí syrovostí – to, co skrývá leckterá ženská duše, je opravdu neuvěřitelné. Olga Sommerová patří spolu s Helenou Třeštíkovou mezi nejlepší české dokumentaristky – je spíše nenápadnou posluchačkou než dominující režisérkou a její filmy tak získávají sílu věrohodnosti a opravdovosti. ()
Zajímavý pokus o socilogickou esej, bohužel však trpící příliš nejasně subjekivním výběrem zpovídaných... Mozaika konkrétních osudů a pohledů na život žen, na jejichž místě mohl být vlastně kdokoli jiný a marno dohledat klíč, dle kterého Olga Sommerová vybrala právě JE. Neříkám, že to nebylo zajímavé, neříkám že to nebylo poučné - ale jako "dokumentární" film to bohužel bylo průměrné. Ovšem dlužno dodat, že spoustě tvůrců se může jen snít o tvorbě takto >průměrných< děl, že... Tři a půl hvězdičky tedy za film, za onu - dle mého přílišnou >subjektivitu< však po velmi(!) zralé úvaze s poctivým úmyslem zaokrouhleno dolů... ()
Nemám ráda Sommerovou a její feministickou nadřazenost, ale zde vyvedla skvělou práci. To, co bych většina dokumentů vyčetla, tudíž chybějící osnovu a závěr, tu funguje skvěle a na konci zanechává velice silný dojem. Rodinný, vztahový, společenský. Spousta moudrých slov. V tandemu s O čem sní muži vyloženě povznášející. ()
Byl jsem předem připravenej tenhle film zkritizovat a rozdrtit při prvním náznaku falešného opěvování ženské moudrosti nebo velhávání do vlastních ženských kapes, byl jsem připravenej na nějakou tu přemoudřelou hrůzu z které poteče strašně moc "miloučkýho" citu a pochopení pro úplně všechno.... Ale díkybohu ne, nemuselo si to na nic hrát, bylo to zajímavý, podstatný, obohacující. ()
Dokumentární slepenec výpovědí žen z velmi různých kruhů, které spojuje - kromě pravděpodobné osobní známosti většiny z nich s autorkou - jen jediné: že se jim to v životě tak či onak nevydařilo (s výjimkou matky syna s Downovým syndromem, která je obdivuhodným zřídlem pokojného a pokorného životního optimismu a takové, jak to říct, moudré vnitřní síly), a že u toho tak či onak byli muži. Nejméně provinilý je tu manžel, který zemřel, a kterému žena zahýbala (za což se styděla, a měla z toho problémy, protože neumí lhát...WTF?). Jistě, jeden příběh života ženy vedle druhého jsou silné, ale chce-li autorka takto vybraný vzorek prezentovat jako výpověď o "ženské zkušenosti ve světě patriarchátu", pak je to cílená burcovací manipulace a ne dokument. Vždyť ten vzorek zahrnuje kromě ženy týrané mimo jiné také ženu, jejíž manžel zneužíval jejich dceru a zplodil s ní dítě (načež ho žena překvapivě neopustila, ale žili dál pohromadě, a ona ho tím psychicky trestala, ehm...), nebo ženu, na kterou manžel navalil kompletně všechny starosti s výjimkou své vlastní práce. Film má sice i méně extrémní hrdinky, ale i když dokumentům často vyčítám, že nevybírají zajímavé "objekty" nebo s nimi pracují naprosto nezajímavě, tohle je přece jen poněkud ideově tendenční záležitost. Jen díky autenticitě a silným emocím se nedají Ženské Sny zatratit. Sice se jim nedá upřít, že ani po víc jak deseti letech neztratily nic ze své působivosti a aktuálnosti, ale od tak ostřílené režisérky jako je paní Sommerová, je to spíš jen takové dílko z povinnosti (nebo možná sounáležitosti) než skutečně seriózní ukázka jejího mistrovství. 60% ()
Reklama