Žízeň

Katastrofální sucho v roce 1947 způsobilo na venkově velké potíže. V malé obci Klíčov má vodu jen sedlák Hánek, starý Hromádka a statkář Bervida. Ostatní musí denně vystát frontu, aby dostali trochu vody pro sebe a dobytek. Všichni litují, že na jaře odmítli návrh předsedy Kouby na stavbu obecního vodovodu. Hánek s několika dalšími sabotuje státní dodávky a s Bervidovou pomocí prodávají mléko a máslo na černý trh. Zemědělský referent Šejna slíbí Koubovi podporu při stavbě vodovodu, který nyní občané jednomyslně schválili. Kouba se energicky pustí do příprav, shání materiál, organizuje brigády, projednává trať vodovodu. Také Bervida na oko pomáhá, ve skutečnosti ale společné dílo různými způsoby maří. Tu slibuje, tu vyhrožuje, tu vydírá. Nakonec jsou však jeho pravé úmysly odhaleny. Zanedlouho se vesničané radují z první dodávky vody, která přitekla na náves dřevěnými koryty. (NFA)