NHK ni jókoso!

Welcome to the N.H.K je nesmírně obtížné na hodnocení pro mě, jak zvlaštním anime to je. Během sledování si moc nepamatuju, kdy bych prožíval jinou náladu než suchou depku, kterou sem tam nějaký gag nechal na pár vteřin uspat, aby se o to silnější poté o pár probudila. Nebylo mi příjemné prožívat slasti, ale v drtivé většiny strasti Satoa, modlil jsem se, aby se mu dostavilo štatnější období pro jeho ale i to mé dobro. Jenže ono to tak doopravdy asi bývá, zázraky se nedějí a těžko se mi smiřuje s tím, že štěstí nebyla užitá ingredience. Postava Satoa je vůbec symbol naprostého dna a ani zbytek grupy není o nic odlišnější. Vyčítám seriálu, že všem postavám (Yamazaki budiž výjimkou) zabraňoval si uvědomovat vážnost jejich situací, dokud to nezašlo až k samotné otázce bytí či nebytí. Například ostrovní pasáž mi přišla kvůli tomu silně nevěrohodná, což mi v mých očích už do konce seriálu zdiskreditovalo mnoho postav a nikdy už jsem si u nich nezískal sympatie zpátky. Někdo to tu zmínil, ale s odchodem funky postavy Yamazakiho ztratil seriál svůj náboj (Yamazakiho rozchod byl jasně nejlepší díl) a i přes mírně dramatický konec to už mou skleslou náladu nevytrhlo, nevzrušilo, nepřekvapilo. Jednoduše mi to nesedlo; neodpírám NHK své nesporné kvality v rámci psychologie, neobvyklé téma a nezvyklé volby v lidském životě, které nepotkáváme na denním pořádku. Objektivně je to výš, za mě lepší 3* P.S.: Ten první ED je jeden z největších bizárů, co jsem v anime viděl. (30.03.2017)

O existujúcom probléme hikikomori som vedel, nečakal som však, že z toho bude také kvalitné anime. Z NHK ni Youkoso! je cítiť reálny život. Toto anime sa nesnaží nikoho uchlácholiť a ukázať nejaké zahmlené videnie života. Jednotlivé situácie môžu byť nadnesené, ale ja tým myslím pohľad na život ako celok. Každý predsa zažíva problémy a väčšinou keď prídu problémy tak prídu naraz, aby sa nikto nedokázal nadýchnuť a aby to človeka úplne zlomilo. Tatsuhiro Satou ako hlavný "zápecník", "hikikomori" mi liezol svojim chovaním totálne na nervy, ale mal som ho zároveň rád. Takéto spojenie sa len tak nevidí, aby niekto mal z jedného človeka dva protichodné pocity. Satou sa choval vo veľa situáciách až príliš pasívne aj keď si mohol nechať pomôcť, aj keď niečo cítil. Pochopil som však, že to je jeho osobnosť. Veľká chyba u muža a cesta do pekla je keď si prestane veriť. Sebadôvera je u muža to najdôležitejšie. Satou trpí veľkým množstvom problémov a vonkajší svet ho ubíja. Takáto postava ako hlavný hrdina sa len tak nevidí a preto ma to veľmi zaujalo a bavilo. Misaki mi vôbec nevadila a po rozuzlení, ktoré je v podstate až v poslednej epizóde som nakoniec pochopil celé jej chovanie. Misaki potrebuje Satoua a Satou potrebuje Misaki, žijú vlastne v symbióze. Táto symbióza teda nie je nezištné chovanie Misaki, ale Misaki aj Satou sa navzájom potrebujú. Pozor na Hitomi Kashiwa, ktorá je Senpai (žiak vyššieho ročníka) Satoua. Prečo pozor? Len chcem aby ste správne pochopili čo sa stane v 22 epizóde. Chovanie postáv teda divák pochopí až keď sa do nich skúsi vžiť a predstaviť si danú situáciu čo by robil on keby trpí. Pozorne vnímajte hlavný odkaz, ktorý je v anime a to prečo vlastne hikikomori existuje. Určite existuje aj inde ako v Japonsku, ale tam najviac z dôvodu, že sa na mladých ľudí veľmi tlačí aby dosahovali vysoké výkony. Hlavný odkaz teda zrejme hovorí, že sme všetci konkurenti, nikto len tak niekomu nepomôže a potrebujeme mať na očiach niekoho, kto je na tom horšie ako my. Hovoríte si, príliš tvrdý odkaz? Súhlasím, ale niekedy nemá ďaleko od pravdy. Treba sa pozrieť realite priamo do tváre ako sa snaží aj toto anime a darí sa mu to výborne. Koniec je veľmi napínavý a musím povedať, že po ňom som zostal nervózny (z komentáru neviete ako sa to skončilo). Páčil sa mi aj prvý ending. Toto anime som pozrel skoro celé za jeden deň (okrem prvého dielu). (07.04.2015)

Ačkoliv si to mnozí jedinci neuvědomují, existuje jistá hranice, kterou když překročí, tak se jejich celý život, ideály, které měly, sesypou jako domeček z karet. Za pomyslným překročením hranice si můžeme představit celé spektrum životních událostí... Výpověď ze zaměstanání, zdravotní komplikace, ztráta milované osoby... Nebo prostě jednoho dne jdete po ulici a uvědomíte si, že je toho na vás prostě moc a nadále se s okolním světem nedokážete vypořádat. Přesně takový problém má ústřední postava seriálu - Tatsuhiro Satō. A tímto problémem pro něho všechno teprve začíná. Satōvi je 22 let a jeho komplex se rozšířil natolik, že se z něho stal hikikomori. To je jinak řečeno jedinec, který se izoloval od lidské společnosti ve svém bytě a ven vychází pouze pro jídlo a výhradně v noci (počet lidí trpících tímto komplexem se jen v Japonsku odhaduje na cca. 3 600 000). Tolik ke striktnímu úvodu. NHK mě jednoduše strhlo hned od začátku. Satō je pro mě takovou ikonou lidské společnosti v jejích temných aspektech. V takových které vyrábí jako vedlejší produkt. Dalo by se říci, že to, že je Satō hikikomori je v podstatě pouze jeden z jeho menších problémů. Jako hikikomori projde jistou evolucí, kdy se navíc přibalí jeho záliba v Loliconu (lolita komplex) / pedofilii, snaze o sebevraždu, závislosti na online počítačových hrách, úpsání se pyramidové společnosti, apod. Vždy, když se jeden problém podaří vyřešit, téměř vzápětí se objevuje další. Na této osvícené cestě za spasením Satōvi pomáhá dívka Misaki Nakahara, která se mu jednoho dne téměř zničeho nic nabídne, že mu pomůže, aby se svého hikikomori stavu nadobro zbavil a aby se tak opět navrátil k normálnímu životu mezi lidmi. Jediné co Satō musí udělat, je podepsat společný kontrakt, kde se Satō zavazuje, že bude poslušně chodit na pravidelná sezení s Misaki, která mu zde bude pomáhat s překonáním jeho problému za pomoci vlastní metodologické pomůcky, kterou sama vytvořila. Postavy jsou dobře vytvořené a zaujmou na první pohled. Misaki je neobyčejně roztomilá, Yamazaki (Satōův soused a kamarád ze střední školy) správně ujetý svým pro změnu otaku komplexem a Satō je prostě Satō :D. Jak jsem již zmínil, příběh krásně poukazuje na jisté negativní prvky ve společnosti. Mě obvzlášť dostala právě část s chycením se do pyramidového systému. Příběh možná působí úsměvně a místy se člověk opravdu dobře zasměje ale po pečlivějším zkoumání je NHK skvělou sondou do temných (ale jistě ne těch nejtemnějších) koutů lidského pokolení. Víc již nebudu prozrazovat, abyste nebyli ochuzeni o progress v příběhu a záměrech jistých postav... Příběh i animace se mi líbily a o postavách a jejich prokreslení nemluvě. Za sebe jsem spokojen a seriál mi nezbývá než jen vřele doporučit. (29.09.2012)

Ještě nikdy jsem nad svým hodnocením tolik neváhal, jako zde. Během sledování jsem se někdy smál, někdy jsem byl smutný, někdy jsem musel přemýšlet nad okolním světem a jindy zase nad sebou. Dokonce byly chvíle, kdy jsem dělal všechny tyto činnosti současně. Pokusů o psychologický výtvor jsem viděl už několik, ale nikdy nebyly podány zábavnější formou a dost jsem se u nich nudil. Tady jsem se zaujetím sledoval každou scénu. Čím je pro mě seriál odlišný od ostatní produkce, je především očekávání dalších scén. Obvykle jsem zvědavý, jak vše dopadne a těším se na budoucí vývoj. Tady jsem po celou dobu v budoucnosti viděl spíš jen čerň. Každopádně jde o příjemně originální příběh, který každého určitě i něčemu novému naučí, a snad se podobných seriálů dočkáme i v budoucnu. (12.06.2008)

VýtečNé psychologické drama dotýkající se problémů moderní společnosti jako sociální izolace, závislost na počítačových Hrách, pyramidový marKeting apod. Na povrchu často přecHází v Komedii, ale v jádru se jedná o temnější a místy dost depresivní seriál. Ač jsou všechNy postavy tak trochu (nebo i Hodně) lúzři, všechny jsou svým způsobem sympaticKé a i přes mírnou přehnanost svých povah uvěřitelné. Všem se Naštěstí podaří alespoň trocHu poprat se svou životní situací, takže celKové vyznění seriálu není úplně negativní. Po skvělém začátku mi přišlo, že v prostředNí části příběH trochu stagnuje, ale konec naštěstí nezKlamal. Snažil jsem se zlé společnosti NHK a jejímu spiknutí nepodlehnout, ale nepodařilo se a nemůžu jinak, než dát plné hodnocení. (10.03.2008)