Séraphine

Nehezká Séraphine mi přišla v některých scénách až krásná a mnohý z jejich obrázků bych si ráda doma pověsila. Nejvíc mě ale okouzlila její dílka z doby, kdy její umění prý ještě nebylo tak vyzrálé. Zářila z nich stejná čistota a jednoduchost, jako z malířčiny duše. To, jak se Séraphine začala později měnit a zdála se být mamonem přitahována více než samotným uznáním svých děl, bylo možná způsobeno už její počínající duševní chorobou. (12.12.2014)

NA konci lehké spoilery : : Ze začátku se zdálo, že to bude průměrný biografický film. Postupně se mi tento názor vytrácel z hlavy až zmizel docela. Sice jsem neviděl Zmizení Eleanor R.:Oni (původně, co vím, měl být jen 1 film), ale nějak takhle si myslím, že fungují nebo měly fungovat dvojice oddělených příběhů v jednom (podle hodnocení vypadá, že Rigby:oni tak nefunguje). Další věc, co se mi líbila je roztáhnutí biografie do více časových kapitol a přesněji se mi zamlouval rozdíl před a po I.sv. válce. V části „po“ je jasně vidět, že je už 20. stol., naproti tomu „před“ by se mohlo stát klidně na začátku 19. stol (nebo i dřív). Uklízečka/malířka Sérafin je taková prostoduchá, a tím originální, žádná taková se v amerických filmech vyskytuje jen stěží. Ve druhé polovině začaly překvapení (dobré pro diváka, špatné pro postavu). Největší překvapení přinesl konec, tam se mi rozhodně nelíbil, kvůli dopadu na ní, ale ke způsobu uzavření uplynulého děje (řemeslně nadprůměrně zvládnut) nemám k němu co vytknout (Vzpomenul jsem si na konec francouzského literárního díla vyskytujícího se v povinné četbě začínající na Z, napsané spisovatelem taktéž na Z, na 4 písmena).To co jsem napsal je napůl nespravedlivé, neboť je to ( nebo mělo by to být) podle skutečného života. (05.01.2016)

Niekde na STV 2 som zachytil, že tento francúzky film, ktorý sa onedlho chystajú odvysielať, získal doma niekoľko ocenení a tak sa moja zvedavosť zväčšila. Príbeh o naivnej, divnej, čudnej maliarke sľuboval okrem zaujímavého príbehu i herecký koncert, čo sa viac menej splnilo. Filmu veľmi pomohla vedľajšia postava nemeckého maliara a kritika, ktorý Seraphine vlastne objavil a podporoval. Bez neho by nebol film ani zďaleka taký pozerateľný, pretože cestu k Seraphine si divák hľadá len veľmi ťažko, ak ju vôbec nájde. Možno je to vina režiséra, možno to bude jej komplikovanou povahou, ale na mňa pôsobila dosť chladne. Okrem lásky k prírode som na nej nenašiel nič, čo by mi bolo blízke alebo sympatické. Stačilo ju len trochu viac "poľudštiť"a výsledok by bol určite lepší. A jej obrazy? Ok, ale, ...Kvety, kvety, kvety. Namaľovala aj niečo iné? Slabé štyri hviezdy. 70%. (24.03.2015)

Přes první půlhodinu Séraphine jsem se překodrcala až na třetí pokus. Jde o velmi, velmi zdlouhavý (mám pocit, že se někdy zdlouhavost nevhodně zaměňuje za evropský styl) životopisný snímek. Určitě by snímku prospěla kratší stopáž, nicméně mu neupírám nesporné kvality..... herecký výkon Yolande Moreau, citlivou kameru a především seznámení s osobností malířky, jež mi byla po hříchu utajena. (03.07.2014)

Filmy o malířích jsou ošidnou záležitostí a těch opravdu dobrých jsem viděl jen hrstku. Tenhle naštěstí patří mezi ně. Ač jsem o dotyčné malířce před filmem ani nezaslechl, ty dvě hodiny utekly jako voda. Výborně tu funguje prakticky všechno, scénářem počínaje, přes výpravu, kameru a kostýmy až po suverénní režii a přesvědčivý herecký výkon Yolande Moreau. A narozdíl od hollywoodských filmů to všechno působí velmi autenticky, třeba Němci mezi sebou mluví německy, což by žádného Američana nejspíš ani nenapadlo. (21.11.2009)