Jako hvězdy na Zemi

To desetileté dítě to snad ani nemohlo takhle mistrovsky zahrát, to ho snad museli do těch emocí opravdu dostat, neuvěřitelné. Připomnělo mi to dost silně klučíka z našeho okolí, kterému diagnostikovali moderní nemoc (made in America) ADHD a teď ho cpou léky na schizofrenii, na kterých je napsáno, že jsou vhodné až od 18 let, ale teď už po nich tolik "NEVOTRAVUJE"....všichni jsou spokojení. (27.08.2013)

Já osobně bych tam pár věcí změnil či upravil. Například to, že se až moc tlačí na slzy i tam, kde to není třeba. Je v podstatě jasné, že k nim ten příběh směřuje a tak není nutné to ždímat několikrát. A zároveň bych to díky tomu i zkrátil, protože skoro tři hodiny je hodně dlouhá stopáž a třeba první tanec učitele šel určitě zkrátit (ale rozumím, že se během něho představuje hlavní hvězda filmu). S Bollywoodem nemám moc diváckých zkušeností (i proto budu ohleduplnější v hodnocení) a chápu, že oni to tak dělají. Úplně mi to nevadí, ale nějak tu jejich potřebu necítím. (19.10.2018)

První půlka byla super a už jsem se těšil na pořádný melodrama a taky až vstoupí do hry Aamir Khan, kterého jsem si tak oblíbil v 3 Idiots. Bohužel s jeho nástupem jde film kvalitou pořádně dolů. Začne hrozně zbytečně tlačit na pilu a to ne v nějakých dojemných scénách, ale v motivech příběhu. Nestačí, že hlavní učitel má empatii, je volnomyšlenkář a má otevřenou mysl - musí také pracovat (a dojímat se) v ústavu pro duševně choré, musí být taky dyslektik a musí kárat otce hlavního hrdiny, že mu projevuje málo lásky... Achjo, místy to pak připomínalo ty nejhorší americké televizní filmy pro správného křesťana. Druhou půlka je prostě jako z nějakého jiného, horšího filmu. Dohromady mi to však dává lehce nadprůměrný film. (7/10) (19.07.2012)

Nádherná indická pohádka, která si svojí hrou na city dokonale získala i moje srdce. Celý děj tlačí na pilu úplně brutálně. Všechny postavy mají co možná nejplošší charaktery, aby mohl dokonale v kontrastu vyniknout naprosto jedinečný Aamir Khan, kterého jsem již viděl v 5 filmech a mám ho opravdu hodně rád a zřejmě brzy zavítá mezi mé oblíbence. Zde si na něj člověk musel počkat více než hodinu. Právě tato první část byla výrazně slabší než ta druhá, ale byla z hlediska děje naprosto nezbytná. Jakmile Aamir rozjel svoji ďábelskou roli empatického učitele (kterých už moc nezbylo, ale z vlastní zkušenosti vím, že je potkat stále lze), který jako jediný učil děti tomu, co je opravdu důležité a připravoval je na život. Opravdu přenádherná oslava dětství a film překypující nekonečnou lidskostí, který je třeba vidět v našem světě, kde se naopak od lidskosti více a více odchylujeme a krysař nás vede do propasti. Darsheel Safary v dětské roli byl rovněž úplně boží. Marně pátrám v paměti, kdy by si takhle malé dítě střihlo svoji roli lépe. Indie je naprosto jedinečná země a je to pevně zapsáno i v jejich jedinečné kinematografii. Opravdu v němém úžasu tleskám tvůrcům za to, v jak neskutečně chytlavém pojetí se jim podařilo předat takhle silné poselství. A ta překrásná hudba... Já se tedy úplně rozplynul, a dokonce mi několikrát během sledování cosi padlo do oka a rozslzelo se. Trošku mám o sebe strach, že mi brzo narostou kůzlátka a bobřík. (16.02.2020)

Velmi emotivní snímek s hravou obrazovou stránkou, která ilustruje zvláštní úhel pohledu, kterým se na svět dívá dyslektický hrdina. Tvůrci měli mimořádné štěstí, protože obsazením Darsheela Safaryho do hlavní dětské role získali filmu hvězdu. Ten kluk zahrál jakoby to žil, ať už drobné lumpárny, zahleděnost do vlastního světa i hlubokou depresi ve svazujícím prostředí školního drilu. Skutečně vypadal, že nemá nejmenší naději a při náznacích sebevraždy působil tak opravdově zlomeně, až z toho šel strach. ____ Námět je prostinký: dítě s problémy nikdo nechápe, až se objeví vstřícný učitel, který mu pomůže. Proto snímek vsází hlavně na emoce, jsou zde časté podkresové scény, které ale narozdíl od většiny ostatních filmů, tady mají smysl, protože pomáhají v divákovi vyvolat zvláštní duševní svět hlavního hrdiny. Přiblížují pocity dyslektického dítěte, které se zmítá v emocích, zatímco jeho jen na úspěch zaměřené okolí si je vykládá zcela jinak. On je vlastně zajatec v cizí zemi, protože nedokáže mluvit jazykem většiny. ____ Můj první indický film, u kterého jsem se rozbrečela. (25.09.2016)