rikitiki

Strohé, dokumentární a naštěstí v době, která drastické scény ukazovala jen náznakem. Popravdě, za chvíli mě tam štvali všichni: podezřelá rodina, soudy i policie. Sice si neodnáším přesvědčení, že hlavní aktér byl liliově čistou obětí justičního omylu (podle mě to není jisté), ale strašlivě lajdácká práce policie si jednoznačné odsouzení zaslouží. Kéž by se aspoň někdo poučil. SHRNUTÍ: Jestli je nebo není vrahem zahradník, musí police dokázat. To by ale předtím nesměla zašlapat všechny důkazy.

Tož jsem se dozvěděla, že se snažil vystoupit ze stínu Jamese Bonda a vcelku se mu to nakonec i povedlo. Toť asi vše.

To se nedalo usledovat. Bezbřehé, nesmyslné násilí až na hranici parodie, namachrované hlášky, samorostlí muži, jedna ženská pro ozdobu….  To je film pro bílé muže středního věku, kteří v duchu cítí, že jim ujíždí vlak, zatímco navenek se tváří, že sedí na lokomotivě a střílí z kulometu. Anebo pro děcka. Která ještě mají čas z té hypotetické lokomotivy sesednout. SHRNUTÍ: Tupé a násilné.

Něco o tvorbě, něco o životě a vcelku mi z toho vychází, že Mel Gibson je nepříjemný chlapík s ultrakonzervativními názory a psychickými problémy. Natočili to Francouzi, takže se z toho snaží dělat hlubokomyslné zamyšlení, avšak objekt dokumentu jim to neusnadňuje. Protože on není rozervaný umělec tvořící hluboká díla, ale jen sebestředné pako, které občas hrálo v dobrých filmech a pár spotřebitelsky slušných natočilo. SHRNUTÍ: Mel Gibson a jeho běsy podávané na stříbrném tácku.

Arnold je špičkový mistr sebepropagace, což předvedl i tím, že ať je pod režií dokumentu napsaný kdokoliv, ve skutečnosti to zjevně aranžoval Arnold. Tak si sedí v lázni uprostřed sněhu, kouří doutník a zmoudřele vypráví o životních moudrech, ke kterým dospěl. Přizná sice pár chybiček, ale nic zásadního, a hlavně ho hnal drajv a těžké dětství. Něco pravdy na tom bude. Dosáhl neskutečného úspěchu, třebaže ty chybičky nebyly tak malé, jak je popisuje. Ale tah na branku měl jak tryskáč, a kdyby to bylo v USA možné, klidně bych se vsadila, že se stane prezidentem. Nepovažuji ho sice za obzvlášť dobrého herce, ale typově je téměř nenahraditelný, měl často čich na dobré projekty a dal do toho všechno. Ale, že by si nás pustil do soukromí, to zase ne. Zrežíroval si svůj portrét skvěle. SHRNUTÍ: Arnold tak, jak chce, abyste ho viděli.

Nesnesitelně inťoušský Sorrentino ztratil i poslední zbytky sebekontroly. Sledujeme tedy obvyklé půtky kolem Petrova stolce, kde všichni neustále pronášejí projevy a proslovy velkohubých vyprázdněných slov. Seriál je nepříjemně dekadentní. „Proč máme rádi otázky? – Protože na ně nemáme odpovědi.“ a „Make-up není pro zkrášlovaní, ale znamená nový začátek.“ Pokud to myslí vážně, tak je to úplná pitomina. Pokud to myslí ironicky, tak je to taky průšvih, protože proč se dívat na takovou kaskádu nepřerývaně plynoucích keců, až jsem se v nich začala topit. Hra se symboly, popichování náboženství, intriky jako zábava – to vše, aby dal na odiv, jak je rafinovaný a chytrý. Bohové, Sorrentino, ty jsi tak neživotný kus mramorové sochy! SHRNUTÍ: Kterak je schizma v naší době už jenom inťoušská hra.

Nechci hodnotit počtem hvězd dokument o příšerném zločinu spáchaném jedním na pohled normálním, ve skutečnosti však sebestředným maniakálním srabem bez empatie. Co mě na dokumentu zarazilo bylo, jak zřetelné otisky po sobě na sítích zanecháváme, a co vše z nich jde vyčíst. Jak bohatý obrazový materiál dokáže odhalit náš život, včetně jeho zakrývaných částí. A že je nejspíš marné před tím varovat i mít se na pozoru. Ukazovat děti by však mělo být zakázáno zákonem a samy sítě by  proti tomu měly přijmout vlastní ochranné mechanismy. ____ Překvapivé pro mě také bylo, že policie i soudy poskytly autorům dost důležité a mnohdy i intimní záběry z výslechu a soudu. Hodně překvapivý byl velice empatický přístup vyšetřovatelů (ok, vědí, že je natáčí kamera, ale to nejde držet v hlavě celou dobu), jak jemně, přesto pevně směřují vyšetřovaného k přiznání. A jak dokáží udržet emoce na uzdě i před takovým hnusným monstrem a naopak se k němu chovat velmi slušně. Sousedskou sounáležitost, v našich poměrech by to bylo nevídané, ukázala zase hojně navštívená tryzna. ____ PRO VŠECHNY kretény, kteří tu píší, že si oběť svou smrt zasloužila: jste buď děti nebo nedospělí, včetně honiče teenagerovské náklonnosti, páprdy Vedrala. Není absolutně nic, co by mohlo vysvětlit, pochopit nebo snad dokonce omluvit tenhle zločin. Pokud si myslíte, že chování, které je vám osobně nepříjemné, je důvodem k vraždě, tak si dejte pozor. Pokud by se tahle zásada přijala, vztahovala by se i na vás.

Velmi zajímavý dokument, který rozebírá architektonické, historické i společenské okolnosti vzniku jednoho zcela mimořádného města a jeho rychlý úpadek. Poučné a dobrý tip na výlet, když jste ve Španělsku.

Je mu už 80! Nemusí přece absolvovat tolik honiček, střídání dopravních prostředků a vláčení po silnici. Zvlášť, když jsou až úmorně dlouhé. ____ Úvodní část by byla parádní, kdyby mě pořád za oči netahalo počítačem zařízené omlazení. Celé to měli prostříhat. A dbát na Indyho věk. Já bych klidně snesla víc důvtipu než fyzické akce, což by bylo vzhledem k jeho stáří naprosto pochopitelné. ___ Ke kladům snímku patří finále, kdy do starověké bitvy anachronicky zasáhnou zbraně z jiné doby – to mělo šmrnc původní trilogie. Bavila mě i Indyho společnice. Tentokrát tvůrci volili s rozvahou a tak tahle holka není žádnou panenkou na hraní, vzhledem k věkovému rozdílu a vzájemnému vztahu – protože Indy není žádný úchyl, aby se jako kmet vrhal na nějaké mladice. Takže, i když typově připomínala Marion, naštěstí zůstalo jen u společně prožívaného dobrodružství. Pobavila mě i záporákova hláška: „Včerejšek patří nám!“. Že by zde tvůrci připomněli film Cabaret a slavnou písničku: „Tomorrow belongs to me!“? SHRNUTÍ: Je to pořád Indy. Akorát by si měl víc hledět knih než stíhání nácků a pokladů.

Vcelku průměrný dokument s pár záběry, které nejsou tak profláknuté. A trochu větší nahlédnutí do zákulisí, než bývá obvyklé.