Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny

Vy neznáte Bibli, Roberte! :-) Ještě chlapecký Sedláček doprovází po Vysočině otcovského Miloše s něžným řeznickým pohledem. Mnoho lidí asi irituje, že Sedláček do Zemana nějak "něšil", ale myslím že to je nepochopení záměru. Sedláček točí portrét někoho s kým souzní a obdivuje ho, ale zároveň myslím nezamlčuje ty nejkřiklavější rozpory. Zeman, ať se to někomu líbí nebo ne, je fascinující a problematická osoba. Sedláček je myslím v lecčems stejný typ jako Miloš, takže se od něj nechá dokonce režírovat: nabídněte mu klacík, Roberte! (04.03.2013)

Je to z dramaturgického a filmařského hlediska výrazně lepší portrét než ten starší o Bělohradském. Nechybí mu struktura, Sedláček se tolik nebojí zapojit a promluvit a ptát se. Snad díky tomu funguje dokument jako portrét politika za zenitem, politika, který je smířený s minulostí a ukazuje nám svou přívětivější tvář, než je ta současná, kdy se Zeman opět dostal na vrchol a rozhodl se zúčtovat se všemi svými odpůrci z pozice moci. Škoda, že nezůstal tím jezevcem z Vysočiny, bylo by nám všem asi lépe. Včetně Zemana samotného. (14.12.2014)

Tento dokument není zcela zdařilý, ale některé komentáře, které tady čtu, vyznívají, jako že Sedláček selhal, neboť neodhalil Zemana jako škůdce lidu. Tyto jedince musím jemně upozornit, že umělecký dokumentární portrét není spis prokurátora. Zeman má ve snímku dost času ukázat své silné stránky i své slabiny. A tak zaznamenáme jeho samolibost i relativní skromnost, jemnost i záblesky vulgarity, vtip i snahu se prezentovat jako "vzdělanec." Ať už si o Zemanovi myslíme cokoliv, děje v této zemi v uplynulých letech ovlivňoval sakra významně ,a takový intimní portrét člověka - významného expolitka - s jeho chybami i půvaby, je proto velice cenný. Co bychom dnes za to dali, kdybychom měli něco podobného v případě Masaryka, Beneše nebo třeba Švehly? Sedláček se spolehl na to, že se "předmět" vyjeví sám, a v tom je opravdu jistý nedostatek filmu, možná by větší režisersko-autorský vklad nebo dokonce banální připravenost nezaškodila. (16.01.2008)

„Víte si představit mě a Václava Klause v jedné vládě?“ Alebo ako povedal jeden divák nemenovanej relácie v roku 1998: „Vy jste stejně nafoukaný jako pan Klaus, se kterým je velice jednoduché Vás stotožnit, stejně nabubřelý, akurát prostě o něco hloupější.“ Miloš Zeman, ostrý chlapík podľa Václava Havla, v dobe, keď už nebol premiérom a ešte nebol prezidentom. Sledujeme ho od momentu prejavu na Letnej v roku 1989. Aj keď už v dobe točenie dokumentu fyzicky slabší, stále zotrval v úlohe politického hráča a stratéga. Ten starý rusofil je aj vtipný, dokument je aj zaujatý Vysočinou (vďaka Zemanovi). Za to jeho prírodné cítenie mu patrí plus. Škoda, že režisér nie je viac konfrontačný, aj keď je všímavý a vie zhodnotiť minulé udalosti v porovnaní s aktuálnymi do roku 2007, kedy bol dokument točený. Technicky dokument ničím nevyniká. (06.02.2019)

Portrét politika za zenitom kariéry je šancou odokryť masku, za ktorou sa skrýval v časoch verejne činných. Bohužiaľ, povznesenosť majstra citátov a bonmotov ostala nenaštrbená, z poodhalenia ostalo selankovité pricmrdávanie premúdrelosti (ktorá najviac vynikla v snahe tromfnúť citáty slávnych vlastnou verziou). Pobafkávajúci sivovlasý ujko rozjíma o krásach Vysočiny, usmievavo poučuje a súcitne zachraňuje hlodavca - a ja ako divák mu neverím ani mäkké f. Režisér uviedol, že témy určoval on, ale povýšenecký zručný rečník prevýšil túto výhodu spovedajúceho. Potreba neustále slovne triumfovať však usvedčila expolitika z nedostatku pokory, ktorú presadzoval pri oberaní malín, vychutnávaní pohľadov a pití vody zo studničky. Skôr urazené zakuklenie sa odstaveného straníka ako úprimnosť. Krajinárska idyla podoprená zaujímavosťami o jej histórii a život v odlúčení od mesta a ľudí je fajn, pokiaľ mala byť výsledkom len vlastivedná prechádzka „zemí krásnou, zemí mou“. Reflexia minulosti neprekročila zenit novinármi prepraných káuz, ale vďaka patrí aspoň pripomenutiu zopár prešľapov (obklopenie sa slabochmi, z ktorých nie je možné vyrobiť schopného nasledovníka, obhajoba pochybnej, neskôr odsúdenej osoby). Výsledok? Zeman má podľa mňa pravdu, že skutočnosť skôr ovplyvňujú jednotlivci ako masa. V tomto zmysle prešibaný vidiecky strýco vyhral nad snaživým režisérom z mesta a určil prevažujúci ráz filmu. S reklamou to bolo horšie. Dokument totiž predeľovali citáty zo Zemanovej knižky, naznačila sa pikantnosť a vulgárnosť v nej obsiahnutej, zdôraznila sa chvála čítania ako takého a to všetko akoby divákovi naznačovalo: "Ak si knihu ešte nečítal, urýchlene by si to mal napraviť.“. (28.12.2007)