Joy Division
Režie:
Grant GeeScénář:
Jon SavageKamera:
Grant GeeHrají:
Peter Hook, Bernard Sumner, Anton Corbijn, Genesis P-Orridge, Richard H. Kirk, John Lydon (a.z.), Glen Matlock (a.z.), Steve Jones (a.z.), Ian Curtis (a.z.) (více)Obsahy(1)
Definitivní biografie legendární postpunkové kapely, představující řadu nikdy předtím neviděných koncertních záběrů a s bezprecedentní účastí tří pozůstalých členů kapely. Po uznávaném životopisném snímku Control o k záhubě odsouzenému zpěváku skupiny Joy Division Ianu Curtisovi, následuje pronikavý dokumentární film režiséra Granta Gee. Rozšiřuje úhel pohledu na celou kapelu a na město, které ji zplodilo – postindustriální anglickou metropoli zvanou Manchester. Snímek obsahuje řadu nikdy neviděných koncertních záběrů, nově objevené zvukové nahrávky a bezprecedentní účast tří zbývajících členů kapely, jimiž jsou Bernard Sumner, Peter Hook a Stephen Morris, kteří později založili skupinu New Order. Definitivní příběh legendárních Joy Division zachycuje vzrušující vzestup kapely, tragédii jejího konce, i její trvalý hudební a kulturní odkaz. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (28)
Dokument mě vtáhl do atmosféry a s ubíhájící minutáží více a více mrazí. Jinak to být postaveno ani nemohlo, přeci jen jedná se o jednu z nejtemnějších kapel co jsem kdy poznal. Budu muset více prozkoumat texty...Ian byl básník se vším všudy a díky svému osudu někdy i zastiňuje neméně talentované kolegy z kapely...Stále považuju Unknown Pleasures za jejich nejlepší dílo :) ()
Mé pocity jsou hodně podobné jako při sledování filmu Control, který jsem viděla dříve než tento dokument o kapele Joy Division. Kluci měli štěstí, že potkali Iana Curtise, protože jeho hluboký a osobní texty, jeho fascinující taneční pohyby dělaly tuhle kapelu vyjímečnou. Smutek, samota, deprese, zranitelnost, boj s epilepsií. Tohle všechno si nejspíš Curtis nosil v sobě jako břímě. Líbilo se mi když zpíval, jak své písničky prožíval. I na těch černobílých fotkách je jasně vidět ten obrovský smutek v jeho očích. Zajímavý dokument a já bych tímto chtěla opět vyzdvihnout herce Sama Rileyho, protože on opravdu věrohodně ztvárnil neštastnýho, zranitelnýho, fascinujícího Iana Curtise. Jako kdyby mu z prdelky vypadl. :-) ()
silný dokument. Zub času na některých zúčastněných zahlodal opravdu neúprosně. Osobně mě nejvíc překvapila nepatetická věcnost Curtisových spoluhráčů. Žádná adorace a posmrtné lakování reality narůžovo, ale až drsné vzpomínání na to, jak se Curtisovi posmívali, jak je tehdy jeho texty moc nezajímaly nebo jak se tvářili, že se jich jeho pohřeb vlastně vůbec netýká. ()
Jeden dokument, jedna hudební skupina z jednoho města a jedna obrovská silná a pohlcující atmosféra, která se kolem jejich hudby vznáší i po smrti slavného Curtise. Vzpomínky na život skupiny i jednotlivých jejích členů jsou prokládány slavnými písněmi, ukázkami z koncertů a poetickými záběry na místo, kde to všechno začalo. Dokument zachycující život i mánii okolo Joy Division, které ve stejném roce připomněl i hraný film Anton Corbijna Control, sice nepřináší nic moc nového, ale aspoň pro tu ianovsky-manchesterskou atmosféru jej stojí za to vidět. ()
Joy Division je pre mňa jednou veľkou záhadou. Počúvam ich tak maximálne raz za rok a vždy pri ich počúvaní zažívam ťažko definovateľnú zmes emócií. Ak sa máme baviť o emocionálnej melancholickej "ťažkej" hudbe, tak paradoxne v tomto smere mám z JD oveľa väčšiu "depku" ako z 99,9% všetkých funeral doomových kapiel. Asi preto, že i Curtis to všetko žil, žiadna póza, len čisté utrpenie, Práve všetko okolo Iana Curtisa mi príde fascinujúce, silné a zimomriavkové... Control ma emocionálne "sundal", pri/po tomto dokumente som mal opäť zimomriavky...Vravím, fenomén títo JD:) ()
Reklama